In dubio pro reo - příklad z praxe
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 17. únor 2017
Oprávněnost či neoprávněnost užití zásady in dubio pro reo? : Na základě smlouvy o dílo u mne v bytě pracuje člověk, který dostal zaplaceno předem. Poté, co vykoná zlomek práce a nakoupí zlomek materiálu, přestane pracovat a zbytek peněz si neoprávněně ponechá. Odstoupím od smlouvy.
On se dále zdiskredituje tím, že požaduje neoprávněně další velkou sumu za ušlý zisk a nadbytečné výdaje. Podám trestní oznámení. U výslechu se ke zpronevěře dozná, dodatečný pokus mě okrást rovněž přizná. Požaduje však úhradu "víceprací". Jsou to práce, které provedl, aniž by je se mnou jakkoli domluvil, týkají se bezprostředně předmětu díla, ve smlouvě nejsou uvedeny. Požaduje za ně neobvykle vysokou částku. Vyšetřovateli nepředloží nic, ani faktury, ani účty, ani stavební deník, ani dohodu o vícepracech. Z jeho jednání je tedy jasné, že nekonal v dobré víře. Ze sumy, kterou požaduje za "vícepráce" zase vyplývá, že nebyla předem dohodnuta. O porovnání s obvyklou cenou se vyšetřovatel nesnaží a stíhanému přizná sumu za vícepráce, o jakou si řekl. Podle zásady in dubio pro reo. Byla tato zásada užita správně? Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Vyšetřovatel (tedy příslušník Policie ČR) není v žádném případě oprávněn přiznat trestně stíhané osobě jakékoli soukromoprávní nároky.
V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že trestně stíhaný řemeslník opírá svůj nárok na úhradu údajných víceprací o smlouvu o dílo (která byla uzavřena dle občanského zákoníku), tzn. že právní vztah mezi Vámi a trestně stíhaným řemeslníkem je ryze soukromoprávní povahy. Vyšetřovatel není dle trestního řádu oprávněn autoritativně rozhodovat o ne/oprávněnosti soukromoprávních nároků mezi trestně stíhanou osobou a poškozeným (zde Vámi), to přísluší výhradně civilním soudům.
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem vyšetřovatel o nároku na úhradu údajných víceprací rozhodl (tzn. zda se tak stalo prostřednictvím opatření, usnesení, resp. o jaké ustanovení trestního řádu či jiného právního předpisu vyšetřovatel svou domnělou rozhodovací pravomoc opřel). V každém případě platí, že jakékoli rozhodnutí vyšetřovatele, kterým vyšetřovatel zasahuje do soukromoprávních (zde smluvních) vztahů mezi vyšetřovanou osobou a poškozeným, je absolutně neplatné (tzn. bez jakékoli právní závaznosti).
Co se týče Vámi zmiňované trestněprávní zásady "in dubio pro reo" (kterou je možné volně přeložit jako "v pochybnostech ve prospěch obviněného/obžalovaného"), uvádím, že na Vámi popsaný případ se tato zásada nikterak nevztahuje. Tato právní zásada je použitelná v rámci rozhodování orgánů činných v trestním řízení (zejména pak trestních soudů), které jsou dle této zásady povinny v případě pochybností o zjištěném skutkovém (nikoli právním) stavu přikloni (2015) t se ke skutkové verzi pro obviněného/obžalovaného příznivější. Více k této právní zásadě se můžete dočíst např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/In_dubio_pro_reo
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/