Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

2014 jsem pojal záměr si na svém pozemku v sousedním katastru, obklopeném vlastními pozemky, s vlastním přístupem z komunikace, postavit domek, dřevostavbu. Pozemek je veden jako zastavitelné území, jedná se zemědělskou farmu cca 200 metrů za obcí. Na pozemku je mimo jiných staveb, které vlastním, dům ve vlastnictví rodičů, který má el. přípojku.

Mimo dům je (moje) studna z roku Úřednice stavebního úřadu mi už dopředu řekla, že dům povolí jedině v případě, že bude mít vlastní přípojku z veřejného vodovodu a vlastní elektřinu. Elektřina byla řešitelná. Na mé námitky, že voda je daleko (200 metrů, z toho nejméně 50 m protlak, nebo 600 metrů bez protlaku) svůj požadavek odůvodnila s prstem zapíchlým do nějaké příručky, že Zákon to vyžaduje. Na základě této masáže jsem se rozhodl pojmout stavbu jako domek rekreační, tam prý studna stačí. Nakonec jsem dne 30.12. 2014 obdržel stavební povolení. V současné době mám připravenu desku, očekávám montáž, ale pořád mi vrtá hlavou, proč mám platit na DPH o sto tisíc víc. Dá se s tou šikanou něco ještě dělat? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bylo-li vydáno stavební povolení, které již (jak předpokládám) nabylo právní moci, nedá se proti postupu stavebního úřadu prakticky nic dělat. V tomto ohledu je Vaše případná obrana vyloučena rovněž z toho důvodu, že stavební úřad de facto vyhověl Vaší žádosti o vydání stavebního povolení pro stavbu pro individuální rekreaci, tzn. že jste to byl Vy, kdo stavební úřad požádal o povolení stavby pro individuální rekreaci (samozřejmě odhlédnuto od skutečnosti, že jste byl k tomuto rozhodnutí "donucen" podmínkami, které Vám předložil stavební úřad; jak však uvádím níže, nepočínal si stavební úřad při vznášení těchto požadavků protiprávně).
V této souvislosti úvodem připomínám, že vodovody jsou v terminologii stavebního zákona označovány jako veřejná technická infrastruktura (§ 2/1 písm. k) bod 2 stavebního zákona).
Dle § 79/1 stavebního zákona vymezuje stavební úřad v územním rozhodnutí o umístění stavby stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Se shora uvedeným koresponduje rovněž § 86/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož je žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí (např. tedy územního rozhodnutí o umístění stavby) povinen připojit mimo jiné stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.
Dle § 6/1 a 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhl. č. 268/2009 Sb. , v platném znění) musí být stavby podle druhu a potřeby napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů. Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená.
Stavební úřad je tedy skutečně oprávněn podmínit vydání územního rozhodnutí o umístění stavby napojením stavby na veřejný vodovod, resp. je oprávněn žadateli takovou povinnost uložit.
Závěrem své odpovědi pouze doplňuji, že vyměření DPH v nesnížené sazbě vyplývá pro rekreační stavby z § 48 zákona o dani z přidané hodnoty.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.