Výměna plotu - podmínky stavebního úřadu a šikanozní přístup SÚ

Stavební úřad mě vyzval, abych doložila souhlasy i dalších tří majitelů sousedních pozemků, byť se na hranici s jejich pozemky poměry nemění. Byl tento požadavek stavebního úřadu oprávněný? Ve výzvě jsem možnost odvolání / vyslovení nesouhlasu neměla. Souhlasy nebylo možné zajistit, a proto stavební úřad „shodil“ územní souhlas do územního řízení (10/2016). V únoru 2017 zaslal stavební úřad výzvu další (novou) k doložení rozhledových poměrů. Zajistila jsem tedy výkres od autorizované osoby a rozhledy doložila s tím, že vše bylo v pořádku. Na stavební úřad jsem zaslala několik písemných urgencí ohledně vydání rozhodnutí, ke kterému ani po roce nedošlo. Na nedodržování lhůt jsem upozornila i nadřízený Krajský úřad, ale ten se s mým podnětem nijak nevypořádal. Pouze konstatoval, že kontroly provádí pravidelně každé tři roky a na dotyčném úřadu je kontrola naplánována až na rok 2018. Po další písemné urgenci a více než 15 měsících ode dne podání žádosti o územní souhlas jsem obdržela rozhodnutí, kterým sice stavební úřad výměnu oplocení povoluje, ale za dodržení několika podmínek (je jich celkem 8), mj. těchto:
... „Před zahájením stavby musí stavebník stavby zajistit, po celou dobu jejího trvání důsledné vytrasování, vytýčení a pečlivou ochranu všech zařízení ve správě správců sítí“.
Nový plot je bezzákladový a podél jeho hranice ani v jeho blízkosti žádné inženýrské sítě nevedou. Tato skutečnost je známa i stavebnímu úřadu. Již nyní tedy vím, že tuto podmínku nesplním a splnit nemohu. Při podávání žádosti ani stavební úřad nevyžadoval doložení vyjádření správců sítí.
        2. „7 dní předem mám povinnost mj. písemně nahlásit stavební dozor. “
Nové oplocení je v současné době jedno z nejjednodušších a nejrychlejších systémů: Jedná se o stavebnici, montovaný plot, bezzákladový, kdy se prefabrikované díly zasouvají do zabudovaných sloupků. Požadavek stavebního dozoru není dle mého názoru důvodný. Není přeci možné, aby SÚ nařizoval, zda si má anebo nemá stavebník stavební dozor zaplatit, přičemž se jedná o nemalé částky. Jedná se o další zatěžování stavebníka financemi navíc.   I při stavbě rodinných domů si každý sám rozhodne, zda si dozor objedná a zaplatí či nikoliv. Nepřekračuje touto podmínkou SÚ své pravomoce? V souvislosti s výše uvedeným bych ještě chtěla zmínit, že ve stejné době jako já podával žádost o výměnu oplocení i náš soused z vedlejší ulice, který budoval nový plot o stejných parametrech a stejném umístění. Jeho žádost byla vyřízena na územní souhlas do jednoho měsíce ode dne podání. Nejen, že nemusel dodávat žádné rozhledy (byť je jeho plot umístěn také na místní křižovatce), přičemž šíře chodníku u jeho plotu byla o celý metr užší než šíře chodníku u našeho plotu (tj. rozhledové poměry dle ČSN by nemohly být splněny), ale stavební úřad mu v rozhodnutí nestanovil podmínky vůbec žádné (v našem případě jich máme 8). Jeho plot má 80cm vysokou podezdívku, výše plotu je 2m (sloupky jsou dokonce ještě vyšší) a výplň je plná. Přesto po něm nepožadoval stavební úřad ani rozhledy ani stavební dozor. A to má plot s téměř metr hlubokými základy. SÚ po něm nepožadoval ani vytyčení inženýrských sítí a jejich ochranu a to i přesto, že podél celé hranice, kde soused plot stavěl, vede přímo v chodníku plynové potrubí! Naproti tomu po nás vytyčení a ochranu IS požaduje i přesto, že je mu velmi dobře známo, že žádné IS podél (ani v blízkosti) našeho oplocení nevedou. Poradíte mi, prosím, zda má stavební úřad právo na stanovení podmínek rozhodnutí uvedených pod body 1. a  2. , zda může stavební úřad přistupovat ke stavebníkům rozdílně a také jak se bránit proti opakovanému nedodržování lhůt, když se nadřízený Krajský úřad podnětem zabývat nechce. Taková zkušenost bohužel není první s tímto konkrétním stavebním úřadem. Stejný referent opakovaně rozhoduje ve stejných či podobných situacích rozdílně. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Požadavek na získání souhlasu všech vlastníků sousedních pozemků je oprávněný, jelikož stavební zákon vyžaduje, aby pokud je žádáno o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, stavebník doložil souhlas těch osob, kteří mají vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem řízení a mají společnou hranici s těmito pozemky.
Naopak postup další stavebního úřadu již vykazuje vady. Předně stavební úřad je povinen dodržovat zásadu právní jistoty, kterou  rozumíme míru předvídatelnosti, tj. míru, do jaké se subjekt práva může spolehnout, že ke konkrétnímu případu bude přistupováno pokaždé stejně, že o téže věci bude  rozhodnuto zítra (09.11.2017) tak, jako o ní bylo rozhodnuto dnes (08.11.2017). Dodržení této základní zásady ovšem z Vámi popsaných skutečností nevyplývá.
Pokud zde nevedou inženýrské sítě, nebude problém pro Vás tento požadavek dodržet. V okamžiku, kdy zde není inženýrská síť, nemůžete být ani postihováni za to, že ji nevytyčíte a potažmo nemáte ani možnost nějaké ochrany takové domnělé inženýrské sítě.
Ke stavebnímu dozoru: stavebním dozorem je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Stavební dozor je v obecné rovině vyžadován u staveb, které vyžadují stavební povolení či ohlášení. Stavba oplocení ovšem v obecné rovině nevyžaduje stavební povolení či ohlášení, pouze územní rozhodnutí.
V případě takových rozporů můžete podat proti územnímu rozhodnutí odvolání, ve kterém budete namítat nesrovnalosti takového rozhodnutí.
Co se týká průtahů v řízení, možností je zde několik:
Předně je možnost obrátit se na nadřízený správní úřad (což jste již učinila) a žádat, aby učinil opatření proti nečinnosti, kterým může být např. i to, že tento nadřízený správní úřad danou věc převezme.
Dále je zde možnost podat žalobu ke správnímu soudu – tzv. žaloba na nečinnost, kdy žalobu může podat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Žalobou se pak může domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
Ochrany proti nečinnosti stavebního úřadu se lze rovněž domáhat podáním stížnosti (podnětu) k veřejnému ochránci práv. Podnět nepodléhá poplatku a lze jej podat i elektronickou formou na podatelna@ochrance.cz.
Dále je také možnost domáhat se náhrady škody vzniklé Vám těmito průtahy, a to dle ustanovení zákona č, 82/1998, dle kterého stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Výměna plotu a souhlas sousedů, kterých se to netýká (plot je měněn u jiného souseda)
• Rozhledové poměry a výměna plotu na hranici pozemků
• Porušení lhůty na vydání rozhodnutí o povolení stavby stavebním úřadem
• Stavební dozor na výměnu plotu - je nutností?
• Může stavební úřad přikázat stavební dozor stavebníkovi? (výměna plotu)
• Šikanozní postup, šikana stavebního úřadu - požaduje podmínky, které jiný stavitel nemá
• Výměna plotu - je nutný souhlas souseda, u kterého se plot měnit nebude?