Stavba rodinného domu - je podmínkou retenční jímka na zachycení vody ze střechy z okapu?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
Je povinná dle zákona při stavbě RD retenční jímka, nebo nějaká nádrž na zachycování vody ze střechy RD. Procházíme fází vyřizování stavebního povolení a úředníci po nás chtějí další a další věci. Dle našeho projektanta nemusel být ani hromosvod, ale bohužel náš úředník jej chtěl, tak ho tam má. Teď opět toto. Máme malý pozemek o rozloze 245m2 a dům bude malý na 40% plochy kvůli vsaku vody. V minulém roce jak jsme dělali přípravu na projektovou dokumentaci, tak jsme se dotazovali ohledně retenční jímky a bylo nám řečeno, že to nemusí být, teď to chtějí. Už se o nás pokouší beznaděj, že ty hory papírů snad nikdy nevyřídíme. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, právní úprava počítá (a to hned v několika právních předpisech) s tím, že při výstavbě rodinného domu musí být zajištěna (mimo jiné) likvidace srážkových vod.
Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území stanoví ve svém § 24e/4, že zneškodňování srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení.
„Jiným právním předpisem“, na který odkazuje shora citovaná vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, je vodní zákon, který se této problematice věnuje ve svém § 5/3. Dle tohoto ustanovení platí, že při provádění staveb (nebo jejich změn nebo změn jejich užívání) jsou stavebníci povinni (mimo jiné) zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby v souladu se stavebním zákonem. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
Je tedy zjevné, že stavební úřad je dle platné právní úpravy povinen přihlížet k tomu, jakým způsobem bude na staveništi zajištěna likvidace srážkových vod. Tři základní způsoby likvidace srážkových vod jsou uvedeny v § 20/5 písm. c), ve spojení s § 21/3 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
Na likvidaci srážkových vod je pamatováno také ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby, jejíž ustanovení se vztahují rovněž na zařízení, změny dokončených staveb, udržovací práce, změny v užívání staveb a na dočasné stavby zařízení staveniště (§ 2/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Konkrétně pak dle § 6/4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby platí, že stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek, musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.
Přiměřenost požadavku stavebního úřadu můžete konzultovat s místně příslušným nadřízeným stavebním úřadem (krajský úřad), obecně se nicméně domnívám, že stavební úřad postupuje v tomto ohledu oprávněně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Je retenční jímka na zachycení okapové vody podmínkou postavení domu?