Rekonstrukce drobné stavby a získání evidenčního čísla na pozemku typu V (travní porost, orná půda)

Hned po zapsání do katastru nemovitostí ČR hodláme požádat o vyjmutí. Ale na parcele, kde je orná půda jsou dvě drobné stavby. Obě nemají zastavěnou ani podlahovou plochu větší, než 16 m2 a výškově nejsou přes pět metrů. Ta menší je stará okolo 70 let, ta druhá asi dvacet.
Rádi bychom pozemek využívali jako zahradu (k rekreaci) a drobné stavby rekonstruovali. Dodám, že na pozemku není přivedena elektřina ani voda. Přibližně dvacet metrů od kraje se nachází elektrické vedení.
Záchod by se řešil mobilní separační toaletou (kompost).
K pozemku vede úvozová cesta, kterou vlastní město, ale je zatarasená stromy a keři.

Otázky zní:
1) Je nutné drobné stavby "legalizovat" a případně jakým způsobem? Neexistuje k nim žádná dokumentace. Pokud to nutné není, můžeme je rekonstruovat?
2) Je možné jednu z drobných staveb předělat na rekreační chatu a získat číslo evidenční?
3) Existuje nějaký zákon pro to, aby město vyčistilo úvozovou cestu? Případně je možné osekat keře a popadané stromy svépomocí?
Předem vám děkuji za odpověď a přeji hezký den, Richard

ODPOVĚĎ:
1/ Legalizace a rekonstrukce drobných staveb:
Tzv. legalizace přichází do úvahy pouze tehdy, jedná-li se o stavby takříkajíc černé, tedy vybudované bez příslušného přivolení stavebního úřadu.
Pokud se zároveň jedná o stavby rozměrově nevelké, je namístě položit si otázku, zda je k jejich zřízení vůbec nějaké přivolení stavebního úřadu zapotřebí. Na tomto místě se nebudu zabývat právní úpravou zřizování drobných staveb, která byla účinná v době jejich výstavby (tedy cca před 20 a cca před 70 lety), nýbrž se zaměřím na právní úpravu, která se na dané stavby vztahuje dnes (16.03.2019).

Pokud se jedná o stavbu, která:
- má zastavěnou plochu do 25 m2,
- je vysoká do 5 m,
- má maximálně jedno nadzemní podlaží,
- je podsklepená nejvýše do hloubky 3 m,
- se nachází na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci (přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně), může být zřízena ve „volném režimu“, tedy bez jakékoli ingerence stavebního úřadu (jak to vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).

Dle znění dotazu předpokládám, že některé z výše uvedených podmínek ve Vašem případě splněny nejsou (přinejmenším se nejedná o pozemek rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, přičemž popsané drobné stavby zároveň nesouvisí nebo nepodmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci).

Z tohoto důvodu bude zapotřebí aplikovat jiné ustanovení stavebního zákona, a to konkrétně jeho § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1. stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že stavby, které:
- mají maximálně jedno nadzemní podlaží,
- jsou do 25 m2 zastavěné plochy,
- jsou do 5 m výšky,
- jsou nepodsklepené,
- neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- neslouží k ustájení nebo chovu zvířat,
- neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů
- nejsou úložištěm radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy,
- nejsou jadernými zařízeními
(přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně), mohou být zřízeny pouze po předchozím získání územního souhlasu.

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se u něj, zda se dle jeho názoru jedná o stavby nelegální (a bude tudíž zapotřebí jejich dodatečná legalizace), nebo zda bylo v minulosti pro jejich výstavbu získáno příslušné přivolení.

Dospěje-li stavební úřad k názoru, že se skutečně jedná o nelegální stavby, zahájí řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci Vám umožní požádat o dodatečné povolení těchto staveb, tedy o tzv. dodatečnou legalizaci (§ 129/2 stavebního zákona). Je samozřejmě možné, abyste se obrátili na stavební úřad s žádostí o dodatečné povolení přímo (nemusíte tedy vyčkávat, až stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby), v každém případě Vám však doporučuji realizovat předchozí konzultaci se stavebním úřadem.
Dodatečná legalizace je popsána v § 129/3 stavebního zákona. V zásadě je v rámci tohoto řízení zapotřebí předložit stavebnímu úřadu takové podklady, jako by měla být nelegální stavba znovu vybudována. Ve Vašem případě by se tak mělo jednat o předložení všech podkladů, které jsou zapotřebí pro získání územního souhlasu (tyto podklady jsou v obecné rovině vyjmenovány v § 96/3 stavebního zákona, podrobněji pak v prováděcím právním předpise).
Je možné, že stavební úřad nebude schopen ověřit, zda se jedná o nelegální stavby či nikoli (zvláště pak ve vztahu ke starší stavbě). V takovém případě se stavební úřad možná spokojí s pořízením dokumentace skutečného provedení stavby. Konkrétně dle § 125/1 stavebního zákona platí, že v případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.
Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad (§ 125/2 stavebního zákona).
Neplní-li vlastník stavby povinnost podle § 125/1 stavebního zákona, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám (§ 125/3 stavebního zákona).
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním, jakým způsobem bude možné nynější právně závadný stav (neexistence dokumentace skutečného provedení stavby) napravit. Stavební úřad by měl být schopen Vám sdělit, zda bude zapotřebí pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby, nebo zda postačí pořízení pasportu stavby.
K rekonstrukci předmětných drobných staveb Vám doporučuji přistoupit až v okamžiku, kdy bude vyjasněno, zda se jedná o legální či nelegální stavby, popř. (ve druhém případě), až ve chvíli, kdy budou nelegální stavby dodatečně povoleny. Vyjde-li totiž najevo, že pro zřízení staveb bylo zapotřebí získat například územní souhlas, je možné, že stejné přivolení stavebního úřadu bude zapotřebí rovněž pro jejich rekonstrukci (v tomto ohledu závisí vše samozřejmě na rozsahu Vámi zamýšlených stavebních úprav).

2/ Přestavba na rekreační chatu:
Přebudování jedné z drobných staveb na rekreační chatu a získání čísla evidenčního je v zásadě možné. V tomto ohledu bude nicméně vše záviset na posouzení místně příslušným stavebním úřadem a na rozsahu přestavby, kterou máte v úmyslu. Rovněž přestavby totiž podléhají povolovací pravomoci stavebních úřadů (jak to vyplývá z § 2/4 a 5 stavebního zákona).
Po vyjasnění otázky, zda bude zapotřebí provést dodatečnou legalizaci či pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby (popř. alespoň pasport stavby), se proto můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad, předestřít mu svůj stavební záměr a konzultovat s ním, jaký typ přivolení bude zapotřebí od stavebního úřadu získat a jaké podklady budete povinni k žádosti přiložit.

3/ Vyčištění úvozové cesty:
Dle znění dotazu předpokládám, že předmětná úvozová cesta je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
V případě veřejně přístupných účelových komunikací neukládá zákon o pozemních komunikacích jejich vlastníkovi povinnost provádět jejich údržbu či zpřístupňování. Bylo by sice možné domáhat se po městu, jako vlastníkovi dotčené veřejně přístupné účelové komunikace, jejího zpřístupnění s poukazem na právo jejího obecného užívání (§ 19/1 zákona o pozemních komunikacích), popř. s využitím některých ustanovení občanského zákoníku, výsledek takového řízení by však byl velmi nejistý.
V tomto případě Vám doporučuji kontaktovat příslušný odbor městského úřadu (s největší pravděpodobností odbor majetku či odbor dopravy) a konzultovat s ním, zda by bylo město ochotno předmětnou úvozovou cestu zpřístupnit. Pakliže nikoli, můžete se s městem pokusit vyjednat podmínky pro svépomocné odstranění nežádoucích dřevin. K vykácení příslušných dřevin Vám však doporučuji přistoupit až po odsouhlasení ze strany města (které je vlastníkem nejen předmětné úvozové cesty, nýbrž i předmětných dřevin).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Legalizace a rekonstrukce drobných staveb postavených na pozemku typu V (orná půda, trvale zatravněná půda)
• Přestavba staré stavby na rekreační chatu na pozemku typu V (orná půda, trvale zatravněná půda)
• Povinnost města, obce vyčistit úvozovou cestu vedoucí k soukromému pozemku
• Jak získat evidenční číslo na zrekonstruovanou drobnou stavbu?