Odvolání u soudu - trestný čin nakládání s omamnými a psychotropními látkami (konopí, kanabis, tráva)

Hodnota THC v krvi byla v normě limitu doporučeného vládě stanoviskem znalecké společnosti 2 ng/ml. a byly doloženy důkazy (vědecké studie), že obsah THC v krvi u dlouhodobých uživatelů nemá vliv na jejich psychické schopnosti a příbalové letáky konopných léčiv řízení nezakazují. Otázky: A) Lze požádat návrhem soud o vydání předběžného opatření ve věci odkladu rozhodnutí správního orgánu do vyřešení žaloby z důvodů sociálního a zdravotního ohrožení obviněného v případě odebrání ŘP a jeho imobility? B) Je to spojeno s nějakými penězi zaslanými soudu? C) Když soud nevyhoví, peníze propadají státu? D) Jakému soudu se adresuje předběžné opatření a žaloba? Správnímu soudu (Městský soud v Praze, Krajský soud v Olomouci? ) nebo obecnímu soudu (Okresní soud v Olomouci? ) E) Je to žaloba na nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí? F) Je žalováno rozhodnutí odvolacího orgánu, nebo prvoinstanční?
2) Všechny stupně policie včetně GIBS a státních zastupitelství včetně NSZ se odmítají zabývat doloženými trestnými činy konkrétních odpovědných osob u právnické osoby (krádež, zneužití funkce při správě svěřeného majetku, vědomý úpadek, poškozování cizích práv, útisk, poškození zdraví) a označují podněty přes doložené důkazy a svědectví na nedůvodné a věc odkládají. Stejně tak se odmítají zabývat nezákonným jednáním policie, která odmítá vydat protokoly o zkonfiskovaném majetku s odůvodněním, že vše zničila jako škodlivinu (konopí) a současně ale nikoho neobvinila. Otázka: Jakým postupem se proti tomu bránit a komu a s jakou formulací pochybení toto komu adresovat?
3) Všechny stupně policie včetně ÚOOZ (doporučeno GIBS), státních zastupitelství včetně NSZ a justice včetně ÚS a ministr spravedlnosti (7x ústavní stížnost, to stejné ESLP) se v hlavních líčeních odmítají zabývat soudním znalcem doloženými zločiny na životech a zdraví spáchaných soudci a státními zástupci dle § 149 odst. 4 TZ konfiskacemi konopí (apoptóza buněk rakoviny kanabinoidy doložena exaktně již v roce 1994) a v odůvodněních rozsudků o tom není ani slovo, stejně tak předsedové soudů včetně NS a ÚS a ministr spravedlnosti odmítají na soudce podat návrh na kárné řízení, přestože je doloženo, že vydávají neodůvodněná rozhodnutí (nevyjadřují se dále k netrestnosti obviněných dle unijní a české judikatury a netrestnosti dle §§ 28 a 31, odst. 1 TZ) a k odsouzení si v rozhodnutích vymýšlí vědomě nepravdy, že konopí je chemický prekurzor, což vylučuje zákon o prekurzorech i posudky znalců a znaleckých ústavů (jde o oslí můstek, jak nepoložit předběžné otázky Soudnímu dvoru, protože prekurzory jsou v gesci členské země, nikoliv výroba konopí jako léku, což se musí hlásit Komisi a neoznámený předpis je dle judikatury SDEU i trestních sporech nevymahatelný) Otázka: Existuje proti tomuto evropskému kartelu nějaká právní obrana? Soudní dvůr nám napsal, že když to opakovaně odmítá předat Komise k šetření SDEU, stejně tak odmítá opakovaně položit předběžné otázky NS a odmítl to projednat jak Štrasburk, tak ÚS (údajně zjevně nedůvodné! ), že unijní právo je v této věci děravé a nic s tím nepořídíme i když dokládáme porušení evropského práva a práva OSN (dle naší argumentace jsme mohli realizovat výzkum a vyrábět konopná léčiva od 1. 7. 2004).
4) Otázka: Lze v odvolání krajskému soudu v návrhu petitu současně navrhnout zrušení rozhodnutí pro nedoloženou trestnost skutku (opět konopí) a současně požadat soud, aby přes NS požádal o položení předběžných otázek? Igor

ODPOVĚĎ:
2 ng/ml THC v krvi jsou dolní hranicí pro považování řidiče motorového vozidla za ovlivněného takovou látkou (více nařízení vlády č. 41/2014 Sb.). Problematika užívání konopí, jeho schopnosti ovlivnit pozornost osoby při dlouhodobém užívání, léčebné účinky apod. je v poslední době značně diskutována, a to nejen laickou veřejností (judikatura soudů např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2015 sp. zn. 7 Tdo 979/2015).
1) Je možné společně s návrhem na zahájení řízení (žaloba ve správním soudnictví) podat návrh na přiznání odkladného účinku. Podmínky jsou stanoveny v § 73 odst. 2 soudního řádu správního (SŘS) :
Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Návrh je zpoplatněn dle sazebníku částkou 1.000,- Kč, samotná žaloba pak částkou 3.000,- Kč, nicméně je zde možnost podat žádost o osvobození od soudních poplatků dle § 36 odst. 3 SŘS:
Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
V případě, že spor nevyhrajete, a nebudete současně osvobozen od soudních poplatků, zaplacené soudní poplatky připadají státu (příjem rozpočtu).
Žaloba i návrh na přiznání odkladného účinku se adresují totožnému soudu, a to ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. Jedná se o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. SŘS, přičemž je napadáno rozhodnutí odvolacího správního orgánu.
2) V rámci soustavy státního zastupitelství je možnost podání podnětu k výkonu dozoru nadřízenému státnímu zastupitelství, dále je zde možnost napadnout usnesení, kterým bylo rozhodnuto o odložení věci. GIBS je kontrolována orgánem „Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů“ https://www.psp.cz/sqw/fsnem.sqw?id=1136).
3) Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste vyčerpal všechny možné dostupné cesty.
4) Správní soud může zrušit rozhodnutí pouze z taxativně vymezených důvodů (§ 76 odst. 1 SŘS) :
Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem
a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění,
c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
A dále § 78 odst. 1 SŘS: Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.
Soud může usnesením řízení přerušit, pokud rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce. Nelze tedy žádat přerušení za účelem rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyšším soudem.