Nový občanský zákoník 2014 - nejčastější otázky a odpovědi

_

Bylo převzato pravidlo vyplývající z § 196a ObchZ, tj. nutnost pořídit znalecký posudek v případě převodu majetku ze společníka na společnost?

ZOK zachovává omezení této transakce jen na zcela minimální úrovni, přičemž toto pravidlo zavádí pouze pro a.s., a nikoli i pro s.r.o., jak tomu bylo doposud. Dle § 255 ZOK nesmí úplata za převáděný majetek přesahovat hodnotu nabývaného majetku stanovenou posudkem znalce pouze v případě, že se jedná o majetek od zakladatele nebo akcionáře společnosti, který byl nabyt v průběhu 2 let po jejím vzniku, a který převyšuje hodnotu 10% nominální výše základního kapitálu. Znalec navíc nemusí být vybírán soudem a postačí, pokud si ho vybere společnost sama ze seznamu znalců. Ochrana věřitelů je pak zajištěna nejen pravidly o řádné správě korporace, ale zejména testem insolvence podle § 40 ZOK.

________________________________

Jaké orgány musí a.s. povinně zřizovat?

Dle ZOK si budou moci zakladatelé a.s. vybrat dualistickou či monistickou strukturu vnitřních orgánů. V rámci prvně jmenované se vedle valné hromady zřizuje představenstvo a dozorčí rada, zatímco v rámci druhé se vedle valné hromady zřizuje pouze tzv. správní rada doplněná o statutárního řiditele (§ 435 – 463 ZOK).

________________________________

Jaké druhy podílů s.r.o. ZOK připouští ?

ZOK oproti současnému stavu umožňuje, aby společenská smlouva určila kromě běžných podílů i podíly, se kterými jsou spojeny zvláštní práva, a to téměř jakéhokoli druhu (§ 135 ZOK). Na těchto podílech tak např. může váznout přednostní právo na dividendu či právo na rozhodující hlas v rámci určitého rozhodování. Nově je navíc umožněno, aby jeden společník vlastnil ve společnosti více než jeden podíl.

________________________________

Do jaké výše ručí společníci svým majetkem za závazky společnosti s ručením omezeným?

Stejně jako doposud ručí společníci společně do výše své nesplacené vkladové povinnosti, nicméně vzhledem k tomu, že základní kapitál může být nově určen v libovolné výši (minimálně 1 Kč), ztrácí tato forma ručení na významu. Koncept ochrany věřitelů je nově stavěn především na odpovědnosti členů orgánů společnosti za řádný výkon jejich funkce a propojení s insolvenčním právem.

________________________________

V čem spočívají povinnosti péče řádného hospodáře?

Dle § 159 NOZ spočívá péče řádného hospodáře ve výkonu funkce s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Za porušení této péče se výslovně považuje i situace, kdy určitá osoba přijme funkci, byť si musela být vědoma, že na ni znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí.

Nově je zásada péče řádného hospodáře u obchodních korporací modifikována tzv. pravidlem podnikatelského úsudku, které umožňuje při posuzování „řádnosti“ rozhodování členů orgánů obchodní korporace zohlednit faktor hospodářského rizika (§ 51 a násl. ZOK).

________________________________

Co je společenství vlastníků jednotek?

Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou. Členství v něm je odvozeno od vlastnictví jednotky a zakládá se schválením stanov, které až na výjimky vyžadují formu veřejné listiny. Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to nejpozději po vzniku vlastnického práva ke čtvrté převedené jednotce.

________________________________

Nájemce má tři byty, z nichž využívá dva znich jen přechodně. Může z tohoto důvodu pronajímatel nájem vypovědět?

Nová úprava NOZ to již neumožňuje.

________________________________

Jak vysokou výši kauce je možné ujednat?

Kauci (peněžitou jistotu) lze ujednat jen do šestinásobku měsíčního nájemného (§ 2254 odst. 1 NOZ).

________________________________

Kdy vzniká společenství vlastníků jednotek?

Společenství vlastníků jednotek nově vzniká až dnem zápisu do veřejného rejstříku, nikoliv ex lege, jako podle dosavadní právní úpravy.

________________________________

Je možné převést pouze podíl na společných částech domu?

Převést pouze podíl na společných částech domu není možné. Převodem jednotky totiž dojde nejen k převodu bytu, ale zároveň i k převodu podílu na společných částech nemovité věci.

________________________________

Dochází při převodu podílu bytového družstva (např. při prodeji) i k převodu práv a povinností spojených s nájmem družstevního bytu?

Zatímco za současné právní úpravy nelze tuto otázku jednoznačně zodpovědět, ZOK výslovně uvádí, že na nabyvatele přejde spolu s podílem i nájem družstevního bytu, a to včetně všech práv a povinností s tím spojených, tedy i včetně dlužných částek spojených s úhradou bydlení apod. (§ 736).

________________________________

Mohu si vybrat způsob nahrazení škody?

Za současného stavu se škoda nahrazuje primárně v penězích. Uvedení do původního stavu je možné pouze, pokud o to poškozený sám požádá a soud to zároveň uzná za vhodné.

Naproti tomu NOZ preferuje náhradu formou uvedení do původního stavu. Zároveň si však může poškozený zvolit náhradu v penězích, aniž by mu do toho mohl soud (až na určité výjimky) zasahovat (§ 2951).

________________________________

V jakých případech dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení?

Typicky se jedná o případy, kdy dojde k:

•     Plnění bez právního důvodu (např. zaplacení dluhu, který neexistoval).
•     Plnění z důvodu, který odpadl (např. přijetí zálohy na koupi, která se nakonec neuskutečnila).
•     Protiprávnímu užití cizí hodnoty (např. neoprávněné používání cizího parkovacího místa).
•     Plnění za někoho, pokud měl po právu plnit sám (např. někdo za jiného zaplatil účty za elektřinu).

________________________________

Jsem jako soukromý zemědělec povinen hradit veškerou škodu, kterou způsobí mnou vlastněná zvířata?

Ano, nicméně na domácí zvířata, která vlastníku slouží k obživě (např. hospodářský dobytek), se uplatňují o něco mírnější pravidla než na ostatní zvířata (např. domácí mazlíčky). Odpovědnosti za škodu způsobené těmito zvířaty se může vlastník zprostit, pokud prokáže, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost (§ 2934).

________________________________

Jsem povinen hradit škodu, kterou způsobí můj pes?

Ano, škodu způsobenou zvířetem hradí vždy jeho vlastník. Pokud vlastník svěřil zvíře jiné osobě, hradí tato osoba škodu společně s ním (§ 2933).

________________________________

Jak se může provozovatel zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou provozem?

Provozovateli běžného provozu (např. pekárny) postačí, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Naproti tomu provozovatel zvlášť nebezpečného provozu tuto možnost zproštění odpovědnosti mít nebude. Jeho jedinou možností je prokázat, že škodu způsobila tzv. vyšší moc (např. přírodní katastrofa) nebo jiná osoba (§ 2925).

________________________________

Jakou náhradu obdržím, pokud při autonehodě zaviněné někým jiným přijde můj manžel o život?

Za současného stavu činí tato náhrada paušálně 240.000,- Kč. Dle NOZ již soudy žádnou konkrétní částkou vázány nebudou a budou moci výši náhrady určit bez omezení a s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu (viz § 2958 – 2968).

________________________________

Mohu sepsat předem prohlášení o vzdání se dědictví po rodičích, když ještě žijí? Mají dluhy a nechci, aby to spadlo na mě a mé děti, které ještě nejsou plnoleté.

To, co je v dotazu popsáno, NOZ označuje jako zřeknutí se dědického práva. Dědic se však dle dosavadní právní úpravy nemůže předem zříci svého dědického práva a musí po zůstavitelově smrti dědictví buď přijmout, nebo odmítnout. Vzdání se dědictví je jiným institutem dědického práva a dědic se může dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice až po smrti zůstavitele. Stávající právní úprava vzdání se dědictví neumožňuje.

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který nabude účinnosti ke dni 1. ledna 2014, nově dědici umožní, aby se svého dědického práva zřekl ve smlouvě se zůstavitelem (§ 1484 odst. 1 NOZ). Zřeknutí se dědického práva není darováním ani jiným majetkovým převodem, a proto se nemohou věřitelé dovolávat presumptivního dědice neúčinnosti právního jednání cestou odpůrčího práva. Dědického práva se lze ovšem zříci i za odbytné, úplatu nebo jiné protiplnění, proti čemuž popřípadě již odporovat lze podle obecných ustanovení. Pro smlouvu o zřeknutí se dědického práva se vyžaduje forma veřejné listiny (vyhotovená notářem). Zavedení zřeknutí se dědického práva povede k vypořádání případných dědických sporů již za zůstavitelova života. Zříci se dědictví je možné jako celku, nebo se může zůstavitelův potomek zříci pouze práva na povinný díl. Ve druhém případě pak potomek může v případě dědění ze zákona ještě dědit.

Pokud dědic uzavře smlouvu se zůstavitelem o zřeknutí se dědického práva před 1. lednem 2014 a zemře-li až po 1. lednu 2014, bude se taková smlouva považovat za platnou (§ 3071 NOZ), i když ji dnešní právní úprava nepřipouští. Zemře-li však před 1. lednem 2014, nebude mít tato smlouva žádné právní následky (bude se tedy posuzovat, jako by ani nebyla).

Podle dosavadní právní úpravy i podle úpravy NOZ může dědic po smrti zůstavitele dědictví jak přijmout, tak také odmítnout. Dědictví se odmítá výslovným prohlášením vůči soudu. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Pak nebude mít ani povinnost hradit zůstavitelovy dluhy.

Dědic, který dědictví neodmítne, se jej bude moci nově podle úpravy NOZ (§ 1490 odst. 1) před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch druhého dědice. Oproti tomu odmítnout dědictví nelze ve prospěch jiné konkrétní osoby. Jestliže se vzdá dědictví ten, který byl obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, nezbavuje se tím povinnosti splnit (§ 1490 odst. 2 NOZ).

Je pak na úvaze, zda již nyní sepsat se zůstavitelem smlouvu o zřeknutí se dědického práva formou veřejné listiny, nebo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout.

________________________________

V případě, že zůstavitelovy dluhy převyšují rozsah nabytého dědictví, je dědicovi poskytnuta nějaká ochrana?

Dědicovi je zákonem poskytnuta ochrana spočívající v možnosti ohraničení rozsahu povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů. Dědic může požádat o vyhotovení soupisu pozůstalosti. Tento soupis může být nahrazen seznamem pozůstalostního majetku, který sepíše správce pozůstalosti, a potvrdí jej všichni dědici. V jednoduchých případech může soud rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Jestliže si dědic vyhradil soupis pozůstalosti, bude povinen k úhradě zůstavitelových dluhů jen do nabytého dědictví. Zdá se, že se v případě vyhrazení soupisu pozůstalosti pro věřitele oproti dnešnímu stavu nic nemění, ale není tomu tak. Jestliže dědic vědomě neuvede do soupisu pozůstalosti některé předměty a věřiteli se podaří jejich existenci prokázat, přestane pro dědice platit ochrana, kterou mu poskytoval soupis pozůstalosti a bude povinen uhradit dluhy zůstavitele v plné výši.

________________________________

Mohou se dědickou smlouvou povolat manželé? A pokud ano, má na platnost dědické smlouvy vliv rozvod manželství?

Ano, mohou. Na platnost dědické smlouvy nemá rozvod manželství žádný vliv. Rozvedený manžel může požádat soud, aby smlouvu zrušil.

________________________________

Zůstavitel sepíše závěť podle dosavadní právní úpravy, v níž povolá několik dědiců, ale neurčí dědické podíly. Jak budou dědické podíly určeny v případě, že zůstavitel zemře do účinnosti NOZ, nebo po jeho účinnosti?

V případě, že zůstavitel zanechá závěť a zemře před účinností NOZ, mohou se dědicové dohodnout u soudu o rozdělení majetku jakkoli (§ 482 odst. 1 OZ). Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí (§ 482 odst. 2 OZ). Po účinnosti NOZ to bude možné jen tehdy, pokud to zůstavitel v závěti výslovně připustil (§ 1694 odst. 1 NOZ).

________________________________

Kdo je dle úpravy NOZ nově zařazen do okruhu zákonných dědiců?

Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi praprarodiče, sestřenice a bratranci.

________________________________

Co se stane v případě, že zhotovitel zjistí, že nemůže stavbu provést na určeném místě?

Po takovém zjištění má zhotovitel povinnost to bez zbytečného odkladu oznámit objednateli a navrhnout mu změnu díla. Do doby, než se zhotovitel s objednatelem dohodnou o změně díla, může zhotovitel jeho provádění přerušit (§ 2627 odst. 1 NOZ). Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než zjistil překážku v podobě nevhodného místa k provedení stavby (§ 2627 odst. 2 NOZ).

________________________________

Je možné koupit si věc na zkoušku?

Ano, je to možné. Člověk si pak věc koupí s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí (§ 2150 odst. 1 NOZ). Pokud si strany neujednají zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Platí, že kupující věc schválil, neodmítl-li ji ve zkušební době (§ 2151 odst. 2 NOZ). Kupující nemá právo věc odmítnout, nemůže-li ji vrátit ve stavu, v jakém ji převzal. K změnám vyvolaným vyzkoušením věci se nepřihlíží (§ 2151 odst. 3 NOZ).

________________________________

Je možné odvolat dar? A pokud ano, v jakých případech?

Ano, dar odvolat lze. A to v těchto dvou případech:

1. pro hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci

Lhůta pro odvolání daru je zkrácena z dosavadních tří let na dobu jednoho roku. NOZ rovněž řeší situace, za jakých podmínek mohou dar odvolat i dědici dárce. Odstraňuje tak nespravedlnost, k níž se uchýlil výklad dosavadní právní úpravy, dle něhož dokonce ani zavraždění dárce obdarovaným nezakládá dárcovým dědicům oprávnění dar odvolat.

2. pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze

NOZ nově zavádí i odvolání daru pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze. Upadl-li dárce po odevzdání daru nezaviněně do takové nouze, že nemá na vlastní nutnou výživu nebo na nutnou výživu osob, k nimž má zákonnou vyživovací povinnost, pak může dar odvolat. Toto právo je osobním oprávněním dárce, které trvá po dobu jeho života a jeho smrtí zaniká. Ovšem pokud toto právo uplatní, mohou ho za stanovených podmínek uplatnit i ti, k nimž je dárce zavázán vyživovací povinností.

________________________________

Babička leží ve zdravotnickém zařízení a rozhodla se darovat všechen svůj majetek zdravotní sestřičce, která je zaměstnána v tomto zdravotnickém zařízení a o babičku pečuje. Je takové darování platné?

Není, pokud obdarovaný není babičce osobou blízkou. Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje, nebo je v něm zaměstnána, je neplatné, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby (§ 2067 odst. 1 NOZ).

________________________________

Kvůli reklamaci jsem musel jet přes půl republiky, můžu požadovat náhradu nákladů (jízdného), které mi v souvislosti s reklamací vznikly?

Ano, každý, komu zákon přiznává práva z vadného plnění, má dle § 1924 nárok i na náhradu nákladů, které vynaložil při reklamaci vad. Nahrazují se však pouze ty náklady, které nabyvatel vynaložil účelně: např. doprava osobním vozidlem zpravidla nebude pokládána za účelný náklad, pokud kupující mohl jet hromadnou dopravou.

Nabyvatel musí uplatnit nárok na náhradu nákladů nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí reklamační lhůty (zpravidla 6 měsíců), jinak mu hrozí, že soud žalobu zamítne.

________________________________

Mohu požadovat opravu či slevu z ceny, když byla vada zboží zřejmá již při uzavření smlouvy?

Je-li předmět plnění očividně vadný již při uzavření smlouvy, není příjemce za takové vady odpovědný (§ 1917), ledaže by vadu nabyvateli lstivě zastřel, nebo jej výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá, nebo že je zcela bez vad. Také tehdy, lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, nemá nabyvatel nároky z vadného plnění, neboť pokud by byl náležitě obezřetný, mohl se o vadě včas dozvědět a smlouvu neuzavřít.

________________________________

Může se můj smluvní partner domáhat dorovnání kupní ceny, když o skutečné hodnotě věci dobře věděl?

Jestliže někdo prodá svou věc při vědomí, že její hodnota je ve skutečnosti mnohem vyšší, nebo pro někoho vykoná činnost, za níž by si mohl vzhledem ke své kvalifikaci nárokovat třeba dvojnásob tolik v porovnání s tím, co na základě smlouvy obdržel, se nemůže později domáhat ustanovení o neúměrném zkrácení (§1794 odst. 2). Ať už k tomu měl dotyčný jakékoli důvody, uzavřel smlouvu se zvoleným obsahem, který je pro obě strany závazný. Pravidla o neúměrném zkrácení mají odstraňovat zjevné nespravedlnosti, nikoli chránit spekulativní či neuvážené jednání osob. Opačné řešení by bylo v rozporu s principem poctivosti a ochrany dobré víry druhé smluvní strany.

________________________________

Jak mám postupovat, když dojde ke změně okolností? Musím svůj dluh přesto splnit?

Občanský zákoník upřednostňuje dohodu dlužníka s věřitelem. Pokud tedy dojde k takové změně, která založí hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran, měla by se ta strana, jejíž postavení se zhoršilo, obrátit na svého smluvního partnera a požadovat obnovení jednání o obsahu smlouvy. Pokud se strany v přiměřené lhůtě na změně smlouvy nedohodnou, může se kterákoli z nich obrátit na soud a požadovat, aby závazek změnil či zrušil.

Občanský zákoník znevýhodněné straně neumožňuje, aby kvůli změně okolností odložila plnění. Pokud je to pro ni obtížné, musí se tudíž dohodnout se svým smluvním partnerem.

________________________________

Co když mi někdo bez objednání pošle zboží, musím ho vracet?

Ochranu spotřebitele sledují i ustanovení § 1838 a 1851 obsahující pravidla o neobjednaném plnění. Dle jejich výslovného znění spotřebitel není povinen na své náklady podnikateli vnucené zboží vracet, nic platit, ani jej nějakým způsobem vyrozumívat. Na spotřebitele se hledí jako na poctivého držitele, má tudíž právo s dodaným zbožím nakládat jako vlastník, zejména si jej ponechat, nebo zcizit jiné osobě.

________________________________

Koupil jsem zboží přes internet a nelíbí se mi. Můžu požadovat vrácení peněz?

Smlouvám uzavíraným pomocí prostředků komunikace na dálku se NOZ věnuje v (§ 1820 – 1867). Protože spotřebitel v okamžiku uzavření smlouvy nemá možnost si pořizované zboží prohlédnout, dává mu § 1829 možnost ve lhůtě 14 dnů od převzetí zboží od smlouvy odstoupit. Nebyl-li spotřebitel o právu na odstoupení od smlouvy při jejím uzavření poučen, prodlužuje se lhůta o jeden rok. Pokud k poučení došlo dodatečně, běží čtrnáctidenní lhůta ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel. Odstoupení od smlouvy spotřebitel nemusí nijak odůvodňovat (§ 1818).

Po tom, co spotřebitel od smlouvy odstoupil, je podnikatel povinen bez zbytečného odkladu (nejpozději do 14 dnů od odstoupení) spotřebiteli vrátit všechny obdržené peněžní prostředky. To se týká i nákladů zaplacených spotřebitelem za dodání zboží, ty je však podnikatel povinen vrátit pouze ve výši odpovídající nejlevnějšímu způsobu dodání zboží, který si spotřebitel mohl zvolit. Náklady spojené s vrácením zboží je podnikatel povinen vrátit jen v případě, že tento nárok nebyl výslovně ve smlouvě vyloučen (§ 1832), o čemž by však spotřebitel musel být informován ještě před tím, než smlouvu uzavře (§ 1820). V případě kupní smlouvy není podnikatel povinen vrátit přijaté peněžní prostředky dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že je již podnikateli odeslal.

________________________________

Prozradil jsem druhé smluvní straně důvěrné obchodní informace, které pak využila ve svůj prospěch, můžu se domáhat náhrady?

NOZ nezapomíná ani na ochranu důvěrných údajů, které strany získaly při jednání o smlouvě. Pokud některá ze stran důvěrná sdělení prozradí či zneužije, je povinna smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila (§ 1730). Vedle toho bude mít poškozená strana při splnění obecných podmínek (§ 2894 a násl.) i nárok na náhradu újmy, která jí v důsledku zneužití důvěrných informací vznikla.

________________________________

Co když mi smluvní partner při uzavírání smlouvy lhal a já jsem v důsledku toho uzavřel nevýhodnou smlouvu?

Ust. § 1728 NOZ výslovně stanoví povinnost stran sdělit si v průběhu procesu uzavírání smlouvy veškeré skutkové i právní okolnosti, které jim jsou nebo musí být známy tak, aby se obě mohly přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. Pokud jedna ze stran ví, že její smluvní partner uzavřením smlouvy sleduje určitý cíl (např. reklamní agentura poskytne podnikateli hostesky na zahraniční veletrh), ale přesto mu zamlčí určité údaje, o nichž ví, nebo musí vědět, že by jej od založení závazku odradily (hostesky neovládají příliš zdatně cizí jazyk), nejedná poctivě. Vznikne-li v důsledku toho druhé straně škoda (i ve formě ušlého zisku) je povinen k její náhradě (§ 1728, § 2952).

Pokud poškozená strana zjistí pravý stav věci až poté, kdy již byla uzavřená smlouva, může se kromě náhrady škody dovolat i neplatnosti smlouvy z důvodu omylu (§ 583 NOZ). Vedle toho je třeba zmínit, že v těch situacích, kdy lze nápravy docílit uplatněním práv z vadného plnění (tj. opravou předmětu plnění, slevou z ceny či odstoupením od smlouvy – §1923), musí poškozený využít přednostně tyto možnosti (§ 1925).

________________________________

Může se druhá smluvní strana dovolávat neplatnosti smlouvy z důvodu nedodržení formálních náležitostí po tom, co již sama plnila?

Na tyto případy pamatuje § 582 odst. 2 NOZ, kde nalezneme možnost tzv. zhojení neplatnosti právního jednání. Pokud již došlo k plnění na základě smlouvy, která nebyla uzavřena ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem pro daný typ smlouvy, nemůže být jednou z těchto stran namítáno, že je smlouva kvůli tomu neplatná (§ 582).

Zmíněné pravidlo je projevem zásady, že na právní jednání je třeba v pochybnostech nahlížet spíše jako na platné, než neplatné, která je v NOZ výslovně zakotvena v § 574.

________________________________

Musím svému smluvnímu partnerovi potvrzovat souhlas s každým návrhem smlouvy?

NOZ výslovně umožňuje vznik smlouvy tzv. faktickou akceptací. Adresát nabídky tudíž nemusí navrhovateli oznamovat, že s jeho návrhem souhlasí, ale může nabídku přijmout jednoduše tak, že se podle ní zachová – zejména tím způsobem, že poskytne nebo přijme plnění (§ 1744). Vznik smlouvy faktickým jednáním je ale možný pouze v případech, kdy je takový postup obvyklý, jedná se o zavedenou praxi stran nebo pokud jej navrhovatel v nabídce výslovně připustil.

________________________________

Na mém pozemku někdo zřídil stavbu aniž bych s tím souhlasil, můžu se nějak bránit?

Zřídil-li někdo stavbu na cizím pozemku neoprávněně, připadne stavba vlastníkovi pozemku (§ 1084). Osoba, která takovou stavbu zřídila, má vůči vlastníkovi pozemku nárok na účelně vynaložené náklady pouze stavěla-li v dobré víře. Pro případy, kdy takové řešení není pro stavebníka či vlastníka pozemku vyhovující, počítá NOZ s dalšími variantami řešení. Postup závisí na tom, jestli zřizovatel stavby jednal v dobré víře či nikoli.

1. Pokud někdo zřídil stavbu v dobré víře, že je k tomu oprávněn, může se po vlastníkovi domáhat, aby mu pozemek za obvyklou cenu převedl. Povinnost pozemek prodat má ale jen ten vlastník, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Vlastník pozemku může naopak po zřizovateli stavby požadovat, aby jeho pozemek za obvyklou cenu odkoupil.

2. Pokud se strany nedohodnou, rozhodne soud o přikázání pozemku do vlastnictví zřizovatele stavby. Tomu současně uloží povinnost zaplatit původnímu vlastníkovi pozemku náhradu.

3. Nejzazším řešením je rozhodnutí soudu, kterým soud uloží zřizovateli stavby povinnost stavbu na vlastní náklad odstranit a pozemek uvést do původního stavu.

________________________________

Je možné ponechat si zastavenou věc, jestliže dlužník svůj dluh nezaplatí?

Nový občanský zákoník oproti současné právní úpravě umožňuje smluvním stranám, aby si v případě nesplacení dluhu sjednaly, že si věřitel může ponechat zástavu, kterou byl dluh zajištěn (tj. sjednání propadné zástavy). Takové ujednání však může být uzavřeno až v momentě, kdy dluh dospěje, tedy například až poté, kdy uplynula lhůta, ve které měl být dluh zaplacen. Stejně tak není možné, aby k takovému ujednání došlo mezi spotřebitelem a podnikatelem (viz § 1315).

________________________________

Našel jsem v zastavárně věc, která mi byla ukradena. Můžu se domáhat jejího vydání proti provozovateli zastavárny?

Protože podobné případy jsou velmi časté, věnuje se jim nový občanský zákoník výslovně v § 1344. Ustanovení zakládá vlastníku movité věci, která byla zastavena v zastavárenském závodu, nárok na její vydání. Pokud vlastník prokáže, že mu byla věc odcizena (činem povahy úmyslného trestného činu), nebo ji ztratil, nemůže po něm provozovatel požadovat, aby mu zaplatil částku, kterou vyplatil zástavci.

Provozovatel je na základě § 1344 v obtížnější pozici než jiní příjemci zástavy (dle obecného pravidla v § 1343), neboť se nemůže dovolávat toho, že věc přijal do zástavy v dobré víře, že k tomu je zástavce oprávněn.

________________________________

Mohu si služebnost zřídit ke svému vlastnímu pozemku, který chci poté prodat?

Ano, nový občanský zákoník v § 1257 již umožňuje, aby si vlastník zatížil svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. Po převodu věci služebnost nezaniká, jedná se tudíž o praktické řešení v těch případech, kdy má někdo např. dva pozemky a jeden z nich chce prodat, rád by si ale ponechal možnost přes pozemek chodit a brát vodu z potoka, který přes něj teče.

Tzv. vlastníkova služebnost je výhodná zejména pokud má vlastník obavy, že po převodu věci by budoucí vlastník nebyl ochoten služebnost ke své věci založit, nebo by nesouhlasil např. s jejím rozsahem či způsobem výkonu práva.

Slyšel jsem, že je v novém zákoníku "přídatné spoluvlastnictví", o co se jedná?

Ano, úprava přídatného spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku je jednou z jeho novinek. Přídatné spoluvlastnictví vzniká za situace, kdy několik osob vlastní určité věci, které lze užívat pouze při současném užívání věci v přídatném spoluvlastnictví.

Příklad:

Pánové Černý, Zelenka a Bělouš jsou sousedé a v ulici mezi domy si postavili společné parkoviště, které současně slouží jako příjezdová cesta ke všem domům. Pozemek, na němž si parkoviště postavili, je v jejich přídatném spoluvlastnictví.

Spoluvlastníci zejména nesmí společnou věc odejmout proti vůli některého z nich účelu, kterému věc slouží (např. na pozemku místo parkoviště postavit dětské hřiště). Podíl na věci v přídatném spoluvlastnictví může dle § 1227 spoluvlastník převést jen za současného převodu vlastnického práva k věci, k jejímuž využití společná věc slouží (Pan Černý nemůže podíl na pozemku prodat samostatně bez toho, aby převáděl i svůj dům).

NOZ v § 1223 – 1235 upravuje pouze odchylky přídatného spoluvlastnictví, podpůrně se tudíž použijí ustanovení o (klasickém) podílovém spoluvlastnictví.

________________________________

Mohu svůj podíl prodat či darovat bez souhlasu ostatních spoluvlastníků?

Přestože spoluvlastník se svým podílem může nakládat podle své vůle, musí brát ohled i na práva ostatních spoluvlastníků. Pokud se jeden ze spoluvlastníků rozhodne svůj podíl převést na jinou osobu, mají v určitých případech ostatní spoluvlastníci k podílu předkupní právo.

Spoluvlastníci mají předkupní právo v tom případě, kdy spoluvlastnictví bylo založeno některým z pořízení pro případ smrti (tj. zejména na základě závěti), nebo jinou právní skutečností, kdy spoluvlastníci nemohli od počátku ovlivnit svá práva a povinnosti. Předkupní právo mají spoluvlastníci jen po dobu 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví, po uplynutí této doby zaniká!

Jestliže spoluvlastník převádí svůj podíl manželovi, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé (tj. buď některému z předků či potomků), tak podíl ostatním spoluvlastníkům ke koupi nabízet nemusí. To platí i tehdy, když je podíl převáděn na některého ze spoluvlastníků – ostatní nemají předkupní právo. Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě bezúplatných převodů podílu (tj. zejména darem).

Ust. § 1125 upravuje předkupní právo k zemědělskému závodu.

________________________________

Co když jsem koupil věc a později se ukázalo, že je kradená?

Ten, kdo získal věc od osoby, která sice nebyla oprávněna vlastnické právo převést (např. věc odcizila), ale nabyvatel byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že k tomu oprávněna je (tj. nejčastěji že ji vlastní), se přesto stane vlastníkem. Zákon nabytí od neoprávněného umožňuje jen v určitých případech, jedná se například o tyto:

1. Koupě věci od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Koupí-li tudíž někdo za obvyklou cenu vysavač v obchodě s elektronikou, nemusí se starat o to, jestli je prodavač skutečně oprávněn k jeho prodeji.

2. Další variantou je nabytí movité věci za úplatu od neoprávněného, kterému sám vlastník věc svěřil (např. mu ji půjčil).

3. Nabytí věci ve veřejné dražbě.

Zjistí-li se po koupi věci, že věc prodávajícímu nepatřila, domůže se skutečný vlastník vydání věci pouze, pokud se mu podaří prokázat, že kupující věděl o tom, že věc kupuje od neoprávněného, nebo o tom vzhledem ke všem okolnostem vědět musel – tj. nebyl v dobré víře.

V případech, na které se § 1109 nepoužije, se uplatní § 1111, dle něhož nabude vlastnické právo pouze ten, kdo jednal v dobré víře, že převodce může vlastnické právo k věci převést. Svou dobrou víru však musí v případě sporu sám prokázat. Pokud ale vlastník svou věc ztratil, nebo mu byla odňata činem povahy úmyslného trestného činu (tzn. zejména krádeží), může se dožadovat jejího vydání i proti osobě, která věc nabyla v dobré víře.

Odlišný režim platí pro obchodování s použitým zbožím. Získal-li někdo za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který s takovými věcmi obchoduje (tj. např. v autobazaru či zastavárně), vlastnické právo k věci nenabude, a to přestože byl v dobré víře. Prokáže-li skutečný vlastník, že věc pozbyl ztrátou, nebo že mu byla odcizena, může se ve lhůtě 3 let od tohoto okamžiku domáhat vydání věci po nabyvateli. Zde je tedy dobrá víra nabyvatele prolomena ve prospěch práv skutečného vlastníka (§ 1110).

Pokud někdo nabude za úplatu věc evidovanou ve veřejném seznamu, je chráněna dobrá víra nabyvatele, který vycházel ze zápisu v takovém seznamu, byť není v souladu se skutečným právním stavem. Nabyvatel se tedy stane vlastníkem přestože koupil věc od nevlastníka (§ 984). (Blíže viz zde).

________________________________

Jak se může bránit držitel, kterého v držbě ruší jiné osoby?

Držitel se může domáhat, aby se rušitel zdržel činnosti, kterou jeho držbu ruší, a vše uvedl do předešlého stavu. Dle § 1006 se může držitel rušení jiné osoby vzepřít i sám (§1006), a to tak, že se znovu zmocní věci, která mu byla odňata. Nesmí však překročit meze nutné obrany (§2905), tj. nesmí se především bránit zjevně nepřiměřeně.

Pokud se držitel nechce bránit svépomocí, může se domáhat ochrany u soudu (§1006). Žalobu však musí podat do 6 týdnů od chvíle, kdy se o rušení držby a osobě, která tak činí, dozvěděl. Po uplynutí jednoho roku od okamžiku, kdy k zásahu do držby došlo, již soud držiteli ochranu neposkytne.

Zvláštní řešení má NOZ pro situace, kdy někdo ruší držbu nemovité věci prováděním stavební činnosti (§ 1004 a § 1005). Držitel má za stanovených podmínek právo požadovat, aby soud provádění (či naopak odstraňování stavby) zakázal.

________________________________

Jaký je rozdíl z pohledu čerpání dávek mezi svěřením dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče, oproti pěstounské péči?

Rozdílem svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče, oproti pěstounské péči, je, že nevzniká nárok na dávky pěstounské péče. Rodiče platí výživné státu a ten jej vyplácí pěstounovi v rámci dávek pěstounské péče. U svěření dítěte do péče jiné osoby platí výživné rodiče přímo pečující osobě.

________________________________

Na jakou dobu lze nařídit ústavní výchovu?

Ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let.

________________________________

Je možné osvojit zletilého?

NOZ zavádí osvojení zletilého, které bylo v našem právním řádu známo do roku 1949. Osvojení zletilého je významné především z hlediska dědění, kdy osvojenec dědí v první zákonné třídě dědiců a zároveň nevstupuje v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.

________________________________

Na koho všeho se vztahuje úprava domácího násilí v ustanovení § 751–753 NOZ?

Ustanovení proti domácímu násilí (§ 751–753 NOZ) se vztahují nejen na manžele, ale i na ostatní osoby, které s nimi společně bydlí (§ 3021 NOZ).

________________________________

Obsahuje NOZ úpravu registrovaného partnerství?

Registrované partnerství bude i nadále upraveno v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

________________________________

Je možné výživné přiznat i zpětně?

Ano, je to možné. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.