Jiné

Zdravím Vás, k jednotlivým dotazům uvádím následující:
K prvému dotazu. Pokud se společnost dostane do potíží a budou na ni uvaleny exekuce tak s největší pravděpodobností dojde k prodeji obchodního podílu Vašeho přítele jako společníka a jednatele společnosti v dražbě, pokud by nebyla pohledávka, pro kterou by byla dražba nařízena uhrazena. Pokud na společnost budou uvaleny exekuce je také možné podat jménem společnosti insolvenční návrh, který se podává ke krajskému soudu, a to podle územního obvodu, kde se společnost nachází. Insolvenční návrh se podává je-li dlužník v úpadku, nebo jedná-li se o hrozící úpadek dlužníka. Definici úpadku vymezuje ust. § 3 zákona 182/2006 Sb. , insolvenční zákon (dále jen IZ). Další dotazy ohledně insolvence směřujte prosím na kolegu, který se zde v poradně insolvencí zabývá.
K druhému dotazu na uspokojování majetku uvádím, že zde by rovněž záleželo i na situaci, zda je pohledávka (resp. dluh z podnikání) zajištěn zástavním právem (např. hypotékou). Pokud by tomu tak bylo, tak zástavní věřitel, tedy hypoteční banka by byl uspokojen z prodeje nemovitosti. Pokud by prodejem nemovitosti byla uspokojena celá pohledávka zástavního věřitele, zbytek peněz by se vyplatil dlužníkovi. Ostatní (běžní, tedy nezajištění) věřitelé by se uspokojovali z ostatního majetku dlužníka, ať už v rámci probíhající exekuce (např. z peněz na zablokovaném podnikatelském účtě manžela, přikázáním pohledávky povinného, … ).
K dotazu ohledně možného ohrožení majetku, který jste nabyla před sňatkem uvádím, že se o tento majetek nemusíte bát, a to za předpokladu, že jste jej nevložila do podnikání manžela, nebo pokud jste nesouhlasila s vložením tohoto majetku do podnikání manžela. Pokud se tak nestalo, můžete být klidná, Váš majetek je v bezpečí a exekutor jej nemůže exekučně zabavit. Navíc dle nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 1/14 ze dne 31.3.2015 již nemůže být exekučně postižen majetek manžela povinného, s výjimkou movitých věcí patřících do SJM, a to s účinností od 14.5.2015, kdy byl tento nález vyhlášen ve Sbírce zákonů. Exekutor již nemůže exekučně postihnout majetek manžela povinného, tedy účet ani mzdu manžela povinného.
K dotazu jak nejlépe ochránit movité věci, které jste nabyly za trvání manželství lze uvést to, že zde je nutné důsledně rozlišovat, zda je exekuce vedena pro dluhy povinného z podnikání a pokud ano, tak by exekutor měl postihovat pouze majetek nabytý v rámci podnikání, tedy např. obchodní podíl společníka, movité věci ve společnosti, pokud je povinný nepotřebuje k podnikání, . Pokud by se však exekuce netýkala podnikání povinného, tak, zde je nutné se připravit na to, že majetek nabytý za trvání exekuce může být zabaven. Věci, které nemůžou být exekučně zabaveny jsou upraveny v ust. § 321 a § 322 občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), pokud však máte smlouvu o zúžení SJM, která byla uzavřena ještě před exekucí je nutné ji exekutorům ukázat a ti pak mohou zabavovat jen majetek, který je součástí SJM, a to s výjimkou majetku uvedeného v ust. § 321 a § 322 občanského soudního řádu.
K poslednímu dotazu uvádím, že od právní moci rozsudku o rozvodu manželství již exekutor po Vás nemůže vymáhat manželovy pohledávky vzniklé po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, nicméně dříve se po manželech povinných běžně vymáhaly pohledávky vzniklé za trvání manželství, což je logické. Jak jsem již uváděla výše nález Ústavního soudu Pl. ÚS 1/14 výrazně omezuje možnost exekutorů exekučně postihovat manžela povinného za dluhy povinného, což platí od 14.5.2015. Pokud však manžel podniká a Vy máte strach o Váš majetek mohu Vám jen doporučit, abyste spolu, a to u notáře uzavřeli smlouvu o zúžení SJM, kde SJM zúžíte v co nejširším rozsahu. Zde pouze upozorňuji na skutečnost, že smlouva o zúžení SJM je účinná až dnem jejího uzavření a proto se nevztahuje na pohledávky manžela z doby před uzavřením této dohody, nicméně velice účinně chrání majetek Vás obou od uzavření dohody o vypořádání SJM. Doufám, že Vám tyto informace pomohly.