Jiné

Dobrý den,
na základě ust. § 78 odst. 1 písm. m) ZP se nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozumí rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Toto období je nazýváno jako vyrovnávací období. Tedy vyrovnávací období bez stanovení konta pracovní doby je v nerovnoměrně rozvržené pracovní době možné. Na který den připadá začátek tohoto vyrovnávacího období je stanoveno buď v pracovní smlouvě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele.

Zákoník práce umožňuje, aby ve mzdě zaměstnance bylo přihlédnuto k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců (u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas). Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno za práci přesčas nepřísluší.
Pokud zaměstnavatel chce uplatnit mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak se jedná o mzdu smluvní, tzn. že zaměstnatel mzdu nemůže stanovit jednostranně, například ve mzdovém výměru, ale musí mzdu se zaměstnance sjednat, nebo-li se s ním dohodnout. Z uvedeného tedy vyplývá, že možnost předem sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze u těchto zaměstnanců pouze v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Zaměstnavatel má dále ještě povinnost vést evidenci začátku a konce odpracované práce přesčas a další dohodnuté práce přesčas.
Dle výše uvedeného je důležité, aby mzda byla stanovena v pracovní smlouvě (popř. kolektivní smlouvě) nebo jiné smlouvě, kterou podepíše zaměstnavatel i zaměstnanec. Máte-li mzdu stanovenou mzdovým výměrem, máte za práci přesčas vždy nárok na dosaženou mzdu a příplatek za práci přesčas nebo na dosaženou mzdu a náhradní volno.
Co se týče 150 hodin přesčasů za rok, nelze tyto hodiny rozpočítávat rovnoměrně na jednotlivé měsíce, ale bere se to, že jakmile odpracujete 150 hodin přesčasů, musí Vám být další práce přesčas již proplacena.
Zákon při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby stanoví podmínku, že průměrná týdenní délka pracovní doby z rozvrhu směn bez práce přesčas se musí rovnat stanovené týdenní pracovní době. Tím je v rozvrhu směn zakotvena stanovená týdenní pracovní doba a pro práci přesčas je postačující, že je to práce nad délku směny. Je tím současně nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

Shrnu-li to, tak pokud jste od začátku roku neodpracovala 150 hodin přesčasů, na jejich proplacení nemáte nárok, za předpokladu, že Vám zaměstnavatel nestanovil mzdu mzdovým výměrem, ale smlouvou, kterou jste oba podepsali. V takovém případě je možné, že tvrzení zaměstnavatele je správné a Vaše okamžité ukončení pracovního poměru by bylo neplatné. Z toho důvodu Vám doporučuji, nechcete-li v zaměstnání déle setrvat se se zaměstnavatel dohodnout na ukončení pracovního poměru a vyrovnání všech nároků vůči sobě. Nebude-li dohoda se zaměstnavatelem možná, doporučuji zaslat zaměstnavateli i výpověď, kterou odůvodníte, že z důvodu právní jistoty ukončujete pracovní poměr i výpovědí. Samozřejmě Vám poběží výpovědní lhůta, ale pro případ, že by se prokázalo, že Váš pracovní poměr trval, tak danou výpovědí bude ukončen.
Vzor naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html

Pokud nyní do zaměstnání nechodíte a prokáže se, že Váš pracovní poměr trval, může po Vás naopak zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla. Z toho důvodu doporučuji se s ním dohodnout. Po ukončení pracovního poměru máte nárok na podporu v nezaměstnanosti za následujících podmínek: https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/223/4767.html