Jiné

Zdravím Vás, na Vaše dotazy budu odpovídat v pořadí v jakém jsou kladeny.
K dotazu ad a) uvádím, že z toho co píšete je tomu tak, že právo oprávněného pohledávku po povinném exekučně vymáhat není promlčeno, neboť exekuční titul nabyl právní moci dne 31.3.2006 a od následujícího dne počíná oprávněnému běžet zákonná 10ti letá promlčecí doby k tomu, aby podal návrh na nařízení exekuce. Pokud oprávněný návrh na nařízení exekuce v této 10 leté promlčecí době podá, tak po dobu, kdy je vedena exekuce dochází k stavení promlčecí doby, což znamená, že promlčecí doba po dobu vedení exekuce neběží. Jelikož v tomto případě oprávněný podat návrh na nařízení exekuce již dne 10.1.2007, tak od 11.1.2007 došlo k stavení promlčecí doby, která neběží dokud nebude exekuce pravomocně skončena. Po pravomocném ukončení exekuce opět pokračuje zbytek promlčecí doby oprávného k exekučnímu vymáhání pohledávky po povinném. Proto se i já ztotožňuji se závěrem exekučního soudu, že s ohledem na Vámi uvedené údaje se nejedná o promlčenou exekuci. Kdybych však já byla na straně poviného, podala bych návrh na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 99/1963 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), a to z důvodu nemajetnosti povinného, neboť z průběhu exekuce je zřejmé, že nebude možné uhradit ani náklady exekuce, natož uspokojit pohledávku oprávněného. V tomto případě je však nutné rovněž doložit i příjmy povinného alespoň za posledních 12 měsíců před podáním návrhu na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného.
K dotazu ad b) uvádím, že jen povaha účastníků právního vztahu není rozhodující pro to, zda se právní vztah řídí obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb. , ve znění platném do 31.12.2013 nebo zákoníkem občanským (zákon 40/1964 Sb.). Zde je rovněž důležité i to, o jaký druh závazkového vztahu se jedná, zda se jedná o službu o poskytování telekomunikačních služeb je nutné respektovat i to, zda je tato smlouva uzavírána se spotřebitelem či podnikatelem, protože pokud by dodavatel telekomunikačních služeb tuto smlouvu sice podřadil pod režim obchodního zákoníku, ale druhou stranou této smlouvy je spotřebitel je nutné mít na paměti i to, že v obchodním zákoníku existuje i ustanovení § 264 odst. 2, které výslovně stanoví, že je-li jedna ze smluvních stran spotřebitelem je nutné v těchto právních vztazích aplikovat ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, je-li to ve prospěch spotřebitele, což by se mohlo rovněž dotýkat i otázky promlčení splatnosti jednotlivých faktur. Navíc v ust. § 261 obchodního zákoníku jsou výslovně uvedeny závazkové vztahy, které jsou výlučně podřízeny režimu občanského či obchodního zákoníku a rovněž i právní vztahy u nichž je možné volba mezi režimem občanského či obchodního zákoníku, takže bez bližší specifikace o jaký právní vztah se jednalo Vám asi konkrétnější odpověď na dotaz pod písmenem ad b) nepodám.