Exekuční příkaz o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí (1/4 podíl na RD) z 10/2012 nabyl právní moci 07/2013. Řídí se tedy zněním zákona OSŘ z roku 2012, kdy byl v platnosti § 336g, na který je též odkazováno v dražební vyhlášce.
V listu vlastnictví dle výpisu z KN je uvedeno několik dalších exekutorských zástavních práv. Má se za to, že pohledávky věřitelů výrazně převyšují hodnotu draženého podílu nemovitosti. Paragraf 336 písmene g) odst. (1) až (3) se zabývá právy a povinnostmi vydražitele vůči věřitelům a jejich pohledávkám vůči povinnému.
Mé dotazy jsou směřovány ke zmiňovanému paragrafu a jsou podávány z pohledu rizik vůči vydražiteli a jsou následující:
PŘEBÍRÁ VYDRAŽITEL S KOUPÍ ZADLUŽENÉHO PODÍLU NEMOVITOSTI I POHLEDÁVKY NEUSPOKOJENÝCH VĚŘITELŮ? Je vydražitel pouze oprávněn dluh povinného vůči neuspokojeným věřitelům převzít nebo povinen? Exekutorská zástavní práva neuspokojených věřitelů jsou na nemovitost vázána i po vydražení podílu nemovitosti?
NOZ § 1888, odst. (2) uvádí „Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. “ Je NOZ nadřazen OSŘ, z čehož by vyplývalo, že vydražitel si s nemovitostí kupuje i veškeré její dluhy?
Jakou váhu má v dané problematice usnesení o rozvrhu dle§ 337 písm. h) odst. (1) až (3)? Opravdu tímto aktem zanikají zástavní práva váznoucí na nemovité věci i v případě, že jde o zástavní práva exekutorských subjektů, kteří nebyli uspokojeni? Dojde vydražením nemovitosti k vymazání všech zástavních práv? Kdo rozhodne o tom, která zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla a která působí proti vydražiteli? Mohou se neuspokojení věřitelé proti rozvrhovému rozhodnutí odvolat? Vymáhají pak pohledávku vůči vydražiteli? Mohou neuspokojení věřitelé nechat „viset“ zástavní právo na nemovitosti i nadále, dokud nebudou uspokojeni?
Komentáře vytvořeny pomocí CComment