Vážená paní magistro,
poslední dobou se zabývám historií rodiny a narazil jsem na tyto skutečnosti.
1. Můj děda daroval svému bratrovi dům (rok 1969), s tím, že až budou jeho dcera (moje máma) a syn (můj strýc) velcí napíše se dům na ně, protože dědův bratr byl svobodný bezdětný, Samozřejmě to nezapsali a prastrýc (dědův bratr) si v roce 1992 ve svých 65 letech našel partnerku, která přerušila styky s naší rodinou, strýc se přestěhoval k ní a v roce 1997 dům prodal (peníze byli s největší pravděpodobností převedeny na účet jeho partnerky, toto bude uvedeno pravděpodobně i v kupní smlouvě o prodeji domu). Prastrýc v zemřel v roce 2003 a nikdo nepřizval mou matku a strýce (jeho neteř se synovcem) k dědickému řízení. (Matka ani strýc to v té době neřešili). Partnerka prastrýce zemřela v roce 2011.
Otázka zní: měla prastrýcova partnerka vůči prastrýci závazek v podobě uložených peněz z prodeje domu a měla je přiznat notáři? (nemluvě o hotovosti, kterou měl prastrýc tzv. v polštáři) V případě, že ano, Je naděje znovu otevřít dědické řízení a potažmo žádat peníze od potomků prastrýcovi přítelkyně?
Děkuji.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment