Mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně

Dobrý den,

proti rozsudku odvolacího soudu můžete podat pouze mimořádní opravný prostředek, který se nazývá dovolání. Dovolání je nutno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, tj. ve Vašem případě od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v I. stupni (tj. okresního soudu rozhodoval-li jako soud prvostupňový).
Dovolání lze podat jen ze zákonem stanovených důvodů (tzv. dovolací důvody), vymezených v § 265b tr. ř. , přičemž dovolání podané jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
Dovolání může podat obviněný a to pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Obviněný však musí dovolání podat vždy prostřednictvím obhájce (advokáta). Ve Vašem případě to může být advokát, který Vám byl přidělen ex offo nebo kterého jste si sám pro obhajování v trestní věci zvolil. Sám odvolání podat nemůžete, Nejvyšší soud by o takovém dovolání nerozhodoval. Zastupoval-li Vás u odvolacího soudu advokát, měl by Vás sám o této možnosti poučit.

Bez podrobnější znalosti Vašeho případu Vám nedokáži říct, proč Vás soud poučil o nemožnosti podat dovolání jako řádný mimořádný opravný prostředek. Dovolání lze podat proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o věci samé soudem v druhém stupni a zákon to připouští. Je možné, že se jedná o překlep v rozhodnutí a bylo na mysli poučení, že proti takovému rozhodnutí nemůžete podat odvolání. Jak jsem to z Vašeho dotazu pochopila i já. Dalšími mimořádnými opravnými prostředky jsou stížnost pro porušení zákona nebo návrh na obnovu řízení.
Na obhájce v trestním řízení máte právo a je Vám ustanoven při zahájení trestního řízení. Trestní řád připouští v určitých trestních řízeních, aby se obvinění na základě svého rozhodnutí obhajoval sám. Pokud obviněný tak učiní, není toto rozhodnutí trvalé a má právo i později požádat o ustanovení svého obhájce.

V rámci této žádosti zákon nestanoví povinnost odvolacímu soudu žádost předat soudu prvního stupně. Tedy záleží na přístupu dané osoby, která žádost bude vyřizovat, zda ji postoupí správnému soudu nebo Vás vyrozumí, že byla podána nesprávnému soudu. Pro urychlení se můžete na podatelně soudu informovat o stavu této žádosti.

Dobrý den,
pokud nebylo zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak zaniká při skončení trestního stíhání. Tedy poté, co rozsudek soudu se stane pravomocným. Přesto, že zmocnění Vašeho obhájce takto zaniklo, dává mu zákon právo podat za obžalovaného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu. Bohužel jde pouze o oprávnění obhájce, takže k povinnosti podat za Vás dovolání, ho nikdo nemůže nutit.
Pokud takto ustanovený advokát odmítne za Vás podat dovolání, nabízí se ještě možnost požádat
Českou advokátní komoru o určení advokáta podle § 18 odst. 2 zák. o advokacii. Česká advokátní komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují příjmové a majetkové poměry žadatele.

Dobrý den,

z Vašeho dotazu nevyplývají všechny souvislosti. Předpokládám, že daná osoba se do trestního řízení přihlásila se svým nárokem na náhradu škody. Pokud bylo o nároku škody rozhodnuto již v trestním řízení a přiznána pouze část této škody, neznamená to, že by se poškozený dopustil křivého obvinění, neboť škoda mu skutečně vznikla, byla-li mu část požadovaného nároku přiznána. Co se týče výše uplatněné škody, je možné, že skutečná škoda nebyla taková, jakou si přihlásil, nebo se mu nepodařilo celou výši prokázat.
Trestného činu křivého obvinění se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu nebo kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání. Skutkovou podstatu tohoto trestného činu nenaplňuje jednání poškozeného, který se přihlásí se svým nárokem do trestního řízení. Je-li jeho návrh neoprávněný nebo vyšší než je skutečná škoda, soud mu takový nárok nepřizná.

Každý poškozený má právo připojit se se svoji škodou k trestnímu řízení. To však ještě neznamená, že by tím měl plně přiznán nárok na uvedené škodě anebo to mělo nějaký vliv na rozhodování o vině pachatele. Poškozenému je škoda přiznána, pouze jsou-li v trestním řízení nárok a výše škody prokázány. Pokud poškozený neuvede pravdivé informace, škoda mu přiznána nebude, takže si vůbec nijak takovým jednáním nepomůže.