1995 jsme koupili pozemek na stavbu rodinného domu. Jelikož jsme neměli příjezdovou cestu, 2001 jsme podepsali s majiteli cesty dodatek o zřízení věcného břemene (služebnosti) na průjezd s tím, že zajistíme geometrické zaměření a dojde k zapsání na katastru. Bohužel jsme na to zapomněli a dnes (09.04.2016) chceme pozemek prodávat.
Chci Vás poprosit o radu, zda dohoda o zřízení věcného břemena se dá ještě zapsat na katastru a jak máme nyní postupovat, když majitel pozemku nyní s tím nesouhlasí. Příjezdová cesta je soukromá.
Dodatečné zapsání věcného břemeno (služebnosti) do katastru nemovitostí
Odesláno:
Otevřeno 3474 x
1 odpověď
Host 3030
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
služebnost (dříve věcné břemeno) zřízené k věci zapsané ve veřejném seznamu (např. katastr nemovitostí), vzniká zápisem do takového seznamu. Podle usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3236/2006, ze dne 10. 4. 2007: „Návrh na vklad vlastnického či jiného věcného práva do katastru nemovitostí může být proto podán kteroukoliv ze smluvních stran časově neomezeně (viz nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 1996, sp. zn. IV. ÚS 201/96). V současné době neexistuje ustanovení právního předpisu, které by nedovolovalo podat návrh do katastru nemovitostí dle smlouvy starší smlouvy. Tím je vyloučena i aplikace ustanovení § 1762 NOZ pro případy, kdy k nabytí vlastnického nebo jiného věcného práva je třeba rozhodnutí katastrálního úřadu. Ve Vašem případě, kdyby byla dohoda uzavřena v roce 2001 druhou stranou zpochybňována, může namítat vydržení práva průjezdu přes soukromou cestu, ke kterému dochází po 10 letech jeho vykonávání.
Problém nastává v okamžiku, kdy v dohodě o zřízení věcného břemene nemáte uvedeno, že průjezd přes pozemek se zřizuje kdekoli na daném pozemku. Pokud jeho vymezení podléhá geometrickému plánu, který má být nedílnou součástí takové dohody, je evidentní, že se bez souhlasu druhé strany neobejdete. Katastr nemovitostí by Vám takový návrh na vklad, kde není přesně specifikované právo průjezdu geometrickým plánem, zamítl.
Tedy jediné, co se mi v daném případě jeví jako možné, je argumentovat tím, že došlo k vydržení práva průjezdu přes soukromou cestu a sepsat s druhou stranou o tom dohodu a v případě, že nebude souhlasit uplatnit své právo u soudu.
služebnost (dříve věcné břemeno) zřízené k věci zapsané ve veřejném seznamu (např. katastr nemovitostí), vzniká zápisem do takového seznamu. Podle usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3236/2006, ze dne 10. 4. 2007: „Návrh na vklad vlastnického či jiného věcného práva do katastru nemovitostí může být proto podán kteroukoliv ze smluvních stran časově neomezeně (viz nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 1996, sp. zn. IV. ÚS 201/96). V současné době neexistuje ustanovení právního předpisu, které by nedovolovalo podat návrh do katastru nemovitostí dle smlouvy starší smlouvy. Tím je vyloučena i aplikace ustanovení § 1762 NOZ pro případy, kdy k nabytí vlastnického nebo jiného věcného práva je třeba rozhodnutí katastrálního úřadu. Ve Vašem případě, kdyby byla dohoda uzavřena v roce 2001 druhou stranou zpochybňována, může namítat vydržení práva průjezdu přes soukromou cestu, ke kterému dochází po 10 letech jeho vykonávání.
Problém nastává v okamžiku, kdy v dohodě o zřízení věcného břemene nemáte uvedeno, že průjezd přes pozemek se zřizuje kdekoli na daném pozemku. Pokud jeho vymezení podléhá geometrickému plánu, který má být nedílnou součástí takové dohody, je evidentní, že se bez souhlasu druhé strany neobejdete. Katastr nemovitostí by Vám takový návrh na vklad, kde není přesně specifikované právo průjezdu geometrickým plánem, zamítl.
Tedy jediné, co se mi v daném případě jeví jako možné, je argumentovat tím, že došlo k vydržení práva průjezdu přes soukromou cestu a sepsat s druhou stranou o tom dohodu a v případě, že nebude souhlasit uplatnit své právo u soudu.