Dobrý den,
pracovala jsem u firmy jako asistent prodeje. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. 17.6. jsem okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodu nevyplacení části mzdy, konkrétně neproplacení přesčasů. Zaměstnavatel mi zatím žádné oficiální stanovisko nedal, ale vyhrožuje mi žalobou pro neplatnost výpovědi. Přesčasy vznikly v dubnu, o jejich proplacení jsem žádala, ale účetní mi je zprůměrovala od začátku roku a odvolala se tím na skutečnost, že na proplacení nemám nárok, jelikož ve smlouvě máme 150 hodin přesčasů ročně (12,5 hodin měsíčně) odpracovat v rámci mzdy. Vyrovnávací období je ve smlouvě 26týdnů. S vyjímkou ledna, kdy přesčasy nebyly nutné, jsem těchto 12,5 hodin nad rámec pracovní doby odpracovala a v dubnu tento limit přesáhla. Když k proplacení nedošlo, obrátila jsem se na inspektorát práce a tam mi řekli, jak postupovat s okamžitou výpovědí. Teď se ale zaměstnavatel odvolává na vyrovnávací období a vyhrožuje žalobou na neplatné zrušení PP. Konto pracovní doby není praktikováno, vyrovnávací období není uvedeno jiným údajem, než 26 týdnů. Nevím tedy, běží-li těchto 26týdnů od začátku pracovního poměru (5.10.2015), nebo od začátku roku, nevím jestli se na vyrovnávací období vůbec zaměstnavatel může odvolávat v případě, že ho sice má ve smlouvě, ale nepraktikuje konto prac. doby, pouze nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Co bude v případě, že mi zaměstnavatel nabídne ukončit PP dohodou? Mám pak nárok na náhradu mzdy, proplacení přesčasů a dovolené a na podporu v nezaměstnanosti? Jak mám postupovat, bude-li trvat na dalším výkonu práce? Děkuji, Vavrová
Vyrovnávací období a neplatné zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Odesláno:
Otevřeno 1609 x
1 odpověď
Host 3327
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
na základě ust. § 78 odst. 1 písm. m) ZP se nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozumí rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Toto období je nazýváno jako vyrovnávací období. Tedy vyrovnávací období bez stanovení konta pracovní doby je v nerovnoměrně rozvržené pracovní době možné. Na který den připadá začátek tohoto vyrovnávacího období je stanoveno buď v pracovní smlouvě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele.
Zákoník práce umožňuje, aby ve mzdě zaměstnance bylo přihlédnuto k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců (u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas). Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno za práci přesčas nepřísluší.
Pokud zaměstnavatel chce uplatnit mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak se jedná o mzdu smluvní, tzn. že zaměstnatel mzdu nemůže stanovit jednostranně, například ve mzdovém výměru, ale musí mzdu se zaměstnance sjednat, nebo-li se s ním dohodnout. Z uvedeného tedy vyplývá, že možnost předem sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze u těchto zaměstnanců pouze v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Zaměstnavatel má dále ještě povinnost vést evidenci začátku a konce odpracované práce přesčas a další dohodnuté práce přesčas.
Dle výše uvedeného je důležité, aby mzda byla stanovena v pracovní smlouvě (popř. kolektivní smlouvě) nebo jiné smlouvě, kterou podepíše zaměstnavatel i zaměstnanec. Máte-li mzdu stanovenou mzdovým výměrem, máte za práci přesčas vždy nárok na dosaženou mzdu a příplatek za práci přesčas nebo na dosaženou mzdu a náhradní volno.
Co se týče 150 hodin přesčasů za rok, nelze tyto hodiny rozpočítávat rovnoměrně na jednotlivé měsíce, ale bere se to, že jakmile odpracujete 150 hodin přesčasů, musí Vám být další práce přesčas již proplacena.
Zákon při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby stanoví podmínku, že průměrná týdenní délka pracovní doby z rozvrhu směn bez práce přesčas se musí rovnat stanovené týdenní pracovní době. Tím je v rozvrhu směn zakotvena stanovená týdenní pracovní doba a pro práci přesčas je postačující, že je to práce nad délku směny. Je tím současně nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
Shrnu-li to, tak pokud jste od začátku roku neodpracovala 150 hodin přesčasů, na jejich proplacení nemáte nárok, za předpokladu, že Vám zaměstnavatel nestanovil mzdu mzdovým výměrem, ale smlouvou, kterou jste oba podepsali. V takovém případě je možné, že tvrzení zaměstnavatele je správné a Vaše okamžité ukončení pracovního poměru by bylo neplatné. Z toho důvodu Vám doporučuji, nechcete-li v zaměstnání déle setrvat se se zaměstnavatel dohodnout na ukončení pracovního poměru a vyrovnání všech nároků vůči sobě. Nebude-li dohoda se zaměstnavatelem možná, doporučuji zaslat zaměstnavateli i výpověď, kterou odůvodníte, že z důvodu právní jistoty ukončujete pracovní poměr i výpovědí. Samozřejmě Vám poběží výpovědní lhůta, ale pro případ, že by se prokázalo, že Váš pracovní poměr trval, tak danou výpovědí bude ukončen.
Vzor naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html
Pokud nyní do zaměstnání nechodíte a prokáže se, že Váš pracovní poměr trval, může po Vás naopak zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla. Z toho důvodu doporučuji se s ním dohodnout. Po ukončení pracovního poměru máte nárok na podporu v nezaměstnanosti za následujících podmínek: https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/223/4767.html
na základě ust. § 78 odst. 1 písm. m) ZP se nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozumí rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Toto období je nazýváno jako vyrovnávací období. Tedy vyrovnávací období bez stanovení konta pracovní doby je v nerovnoměrně rozvržené pracovní době možné. Na který den připadá začátek tohoto vyrovnávacího období je stanoveno buď v pracovní smlouvě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele.
Zákoník práce umožňuje, aby ve mzdě zaměstnance bylo přihlédnuto k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců (u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas). Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno za práci přesčas nepřísluší.
Pokud zaměstnavatel chce uplatnit mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak se jedná o mzdu smluvní, tzn. že zaměstnatel mzdu nemůže stanovit jednostranně, například ve mzdovém výměru, ale musí mzdu se zaměstnance sjednat, nebo-li se s ním dohodnout. Z uvedeného tedy vyplývá, že možnost předem sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze u těchto zaměstnanců pouze v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Zaměstnavatel má dále ještě povinnost vést evidenci začátku a konce odpracované práce přesčas a další dohodnuté práce přesčas.
Dle výše uvedeného je důležité, aby mzda byla stanovena v pracovní smlouvě (popř. kolektivní smlouvě) nebo jiné smlouvě, kterou podepíše zaměstnavatel i zaměstnanec. Máte-li mzdu stanovenou mzdovým výměrem, máte za práci přesčas vždy nárok na dosaženou mzdu a příplatek za práci přesčas nebo na dosaženou mzdu a náhradní volno.
Co se týče 150 hodin přesčasů za rok, nelze tyto hodiny rozpočítávat rovnoměrně na jednotlivé měsíce, ale bere se to, že jakmile odpracujete 150 hodin přesčasů, musí Vám být další práce přesčas již proplacena.
Zákon při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby stanoví podmínku, že průměrná týdenní délka pracovní doby z rozvrhu směn bez práce přesčas se musí rovnat stanovené týdenní pracovní době. Tím je v rozvrhu směn zakotvena stanovená týdenní pracovní doba a pro práci přesčas je postačující, že je to práce nad délku směny. Je tím současně nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
Shrnu-li to, tak pokud jste od začátku roku neodpracovala 150 hodin přesčasů, na jejich proplacení nemáte nárok, za předpokladu, že Vám zaměstnavatel nestanovil mzdu mzdovým výměrem, ale smlouvou, kterou jste oba podepsali. V takovém případě je možné, že tvrzení zaměstnavatele je správné a Vaše okamžité ukončení pracovního poměru by bylo neplatné. Z toho důvodu Vám doporučuji, nechcete-li v zaměstnání déle setrvat se se zaměstnavatel dohodnout na ukončení pracovního poměru a vyrovnání všech nároků vůči sobě. Nebude-li dohoda se zaměstnavatelem možná, doporučuji zaslat zaměstnavateli i výpověď, kterou odůvodníte, že z důvodu právní jistoty ukončujete pracovní poměr i výpovědí. Samozřejmě Vám poběží výpovědní lhůta, ale pro případ, že by se prokázalo, že Váš pracovní poměr trval, tak danou výpovědí bude ukončen.
Vzor naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html
Pokud nyní do zaměstnání nechodíte a prokáže se, že Váš pracovní poměr trval, může po Vás naopak zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla. Z toho důvodu doporučuji se s ním dohodnout. Po ukončení pracovního poměru máte nárok na podporu v nezaměstnanosti za následujících podmínek: https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/223/4767.html