Dobrý den,
bohužel se mě stala v 10/2016 nešťastná událost, že náš pes jezevčík v parku, předváděl dominanci na cizího psa a vystartoval na něho. Událost se stala hned vedle psího hřiště, můj pes byl proto na volno, a paní která vedla cizího psa na vodítku si ho dala za sebe, takže náš pes kousl omylem jí do nohy. Paní měla na sobě tenké vyšší tepláky, takže bohužel rána byla větší. Paní jsem hned zavolala sanitku, pak přišel můj manžel a domluvili jsme se s paní, že vyzvedne její dceru z kroužku na druhém konci Prahy. Paní jsem nabídla, že s ní pojedu do nemocnice, nechtěla. Pak jsem paní nabídla odvoz z nemocnice, nechtěla. Paní v nemocnici ošetřili. Další den jsme šli se psem k veterináři ohledně potvrzení, že nemá vzteklinu a že je očkovaný, to jsem odnesla paní domů.
Dohodly jsme se, že jsme pojištěný odpovědnosti, takže bude moci žádat bolestné a ušlý zisk na pojišťovně. Událost jsem hned pojišťovně nahlásila a poslala jsem všechny podklady. Paní ale čeká, až se noha zahojí, proto nás předvolávají na MÚ. Kam spadají hranice psího výběhu - událost vedle psího hřiště 2 m? Paní se postavila mezi psy, je vina i na její straně? Může žádat ušlý zisk za soukromou práci - přednášky o víkendu? Nebyla na neschopence.
Kousnutí psem - náhrada škody (páníček se snažil psy odtrhnout od sebe)
Odesláno:
Otevřeno 1548 x
1 odpověď
Host 3892
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
obecně platí dle ust. § 2933 NOZ, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Odpovědnost vlastníka zvířete by se nezměnila, ani kdyby k poranění došlo na psím hřišti, zde také majitel zvířete odpovídá za škody způsobené zvířetem.
Dle ust. § 2952 NOZ se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Dále dle ust. § 2958 NOZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížené společenské uplatnění. Nelze výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad služnosti.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. (ust. § 2962 NOZ). Tedy pokud paní není uznaná dočasně práce neschopnou má se zato, že je schopna svou pracovní náplň vykonávat. Problém by mohl nastat, kdyby pro úraz byla schopna svou hlavní pracovní náplň vykonávat, takže dočasná pracovní neschopnost nebyla nutná, ale vedlejší pracovní poměr, např. vést přednášku, by ji zdravotní stav neumožňoval. V takovém případě však nelze jednoznačně odpovědět a bylo by to předmětem šetření, neboť je nutné posoudit více faktorů, např. zda z vedlejší činnosti platí zdravotní a sociální pojištění nebo pouze odvádí za ni zaměstnavatel daň z příjmů atd.
obecně platí dle ust. § 2933 NOZ, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Odpovědnost vlastníka zvířete by se nezměnila, ani kdyby k poranění došlo na psím hřišti, zde také majitel zvířete odpovídá za škody způsobené zvířetem.
Dle ust. § 2952 NOZ se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Dále dle ust. § 2958 NOZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížené společenské uplatnění. Nelze výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad služnosti.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. (ust. § 2962 NOZ). Tedy pokud paní není uznaná dočasně práce neschopnou má se zato, že je schopna svou pracovní náplň vykonávat. Problém by mohl nastat, kdyby pro úraz byla schopna svou hlavní pracovní náplň vykonávat, takže dočasná pracovní neschopnost nebyla nutná, ale vedlejší pracovní poměr, např. vést přednášku, by ji zdravotní stav neumožňoval. V takovém případě však nelze jednoznačně odpovědět a bylo by to předmětem šetření, neboť je nutné posoudit více faktorů, např. zda z vedlejší činnosti platí zdravotní a sociální pojištění nebo pouze odvádí za ni zaměstnavatel daň z příjmů atd.