Dobrý den,
1990 koupil můj děda pozemek i s domkem od svého dlouholetého známého. S tím, že zahrada má cca 600 m2 (zahrada je jako celek i tak oplocená). Bohužel děda si při koupi nezkontroloval katastr a nepřečetl řádně smlouvu, a důvěřoval příliš svému známému. Žil celou dobu v domnění, že je vše jeho.
2015-16 (po 25 letech) se ozvala majitelka s tím, že cca 300 m2 je její a že ji dědovi za nějakou částku prodá.
Děda 2016 zemřel a tato věc na vyřízení spadla na nás. Domnívám se, že se v tomto případě jedná o vydržení, dle zákona by mohlo i o mimořádné vydržení.
Děda se o zahradu jako celek staral v dobré víře, vysázel nové stromy a keře, po záplavách čistil...apod.
Co dělat pokud se opravdu jedná o vydržení?
Nebo by bylo lepší cenu zaplatit a mít klid? Bonita pozemku je v řádech tisíců, jelikož je to kus pozemku bez přístupové cesty a v záplavové oblasti.
Paní chce mnohonásobně vyšší cenu a to v řádech desetitisíců.
Děkuji.
Mimořádné vydržení pozemku dlouhodobým užíváním (25 let)
Odesláno:
Otevřeno 3437 x
1 odpověď
Host 5161
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
abyste mohla vydržet nějakou věc, musí se vždy jednat o poctivou držbu, která je podmíněna přesvědčivým důvodem, kdy nestačí k vydržení práva pouze subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu svědčí vlastnické právo.
K řádnému vydržení se vyžaduje pravost držby, tj. taková držba, která se nezakládá na lsti, násilí nebo výprose a zároveň musí být držba opřená o řádný titul (tj. kupní smlouvu, darovací smlouvu, závěť…), který postačí ke vzniku vlastnického práva.
Ve Vašem případě byste u prokazování vydržení bojovala s absencí řádného titulu, pokud převáděné nemovité věci neodpovídají popisu nemovitých věci uvedených ve smlouvě a vymezené v katastru nemovitostí.
V případě mimořádného vydržení, ke kterému dochází, uplyne-li dvojnásobně dlouhá doba, než jaké by bylo zapotřebí k vydržení, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Nesmí mu být však prokázán nepoctivý úmysl (§ 1095 NOZ). O mimořádné vydržení se jedná, uplynula-li dvojnásobná lhůta pro vydržení, což je u nemovitých věcí 20 let.
Do této vydržecí doby se započte také doba, která uplynula před účinností nového občanského zákoníku (tj. před 1. 1. 2014) ; tato doba však neskončí dříve než uplynutí 2 let ode dne nabytí účinnosti zákoníku, jde-li o věc movitou, a 5 let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 NOZ). Tedy u věcí nemovitých bude možné uplatnit institut mimořádného vydržení až od 1. 1. 2019.
S ohledem na výše uvedené, kdy institut mimořádného vydržení nemůžete uplatnit, doporučuji pokusit se o dohodu, např. že kupní cena bude stanovena na základě ceny zjištěné ve znaleckém posudku. Došlo-li by k soudnímu sporu, vyšplhaly by se náklady za soudní řízení u obou stran k výši, která by několikrát převýšila cenu sporného pozemku.
abyste mohla vydržet nějakou věc, musí se vždy jednat o poctivou držbu, která je podmíněna přesvědčivým důvodem, kdy nestačí k vydržení práva pouze subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu svědčí vlastnické právo.
K řádnému vydržení se vyžaduje pravost držby, tj. taková držba, která se nezakládá na lsti, násilí nebo výprose a zároveň musí být držba opřená o řádný titul (tj. kupní smlouvu, darovací smlouvu, závěť…), který postačí ke vzniku vlastnického práva.
Ve Vašem případě byste u prokazování vydržení bojovala s absencí řádného titulu, pokud převáděné nemovité věci neodpovídají popisu nemovitých věci uvedených ve smlouvě a vymezené v katastru nemovitostí.
V případě mimořádného vydržení, ke kterému dochází, uplyne-li dvojnásobně dlouhá doba, než jaké by bylo zapotřebí k vydržení, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Nesmí mu být však prokázán nepoctivý úmysl (§ 1095 NOZ). O mimořádné vydržení se jedná, uplynula-li dvojnásobná lhůta pro vydržení, což je u nemovitých věcí 20 let.
Do této vydržecí doby se započte také doba, která uplynula před účinností nového občanského zákoníku (tj. před 1. 1. 2014) ; tato doba však neskončí dříve než uplynutí 2 let ode dne nabytí účinnosti zákoníku, jde-li o věc movitou, a 5 let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 NOZ). Tedy u věcí nemovitých bude možné uplatnit institut mimořádného vydržení až od 1. 1. 2019.
S ohledem na výše uvedené, kdy institut mimořádného vydržení nemůžete uplatnit, doporučuji pokusit se o dohodu, např. že kupní cena bude stanovena na základě ceny zjištěné ve znaleckém posudku. Došlo-li by k soudnímu sporu, vyšplhaly by se náklady za soudní řízení u obou stran k výši, která by několikrát převýšila cenu sporného pozemku.