Dobrý deň,
Mám sériu otázok na definovanie, vymedzenie a nahrádzanie presčasov, konkrétne sa to týka práce v banke.
1. a Kedy je presčas nariadený? Čo znamená nariadený a ako dokážem že ho niekto nariadil? Do práce máme s času na čas prísť skôr, nadriadený sa tvári že je to dobrovoľné, ale neprítomnosť by spôsobila silnú nevoľu a v zásade si to nikto nikdy nedovolil.
1. b Vzhľadom na to, že pracujem s hotovosťou, ČNB nariaďuje náhodné prepočítanie 1x za mesiac. To sa u nás robí po pracovnej dobe. Teoreticky tam nemusím zostať, ale môžu ma za to súdne trestať. Je toto presčas?
1. c Pokiaľ je zamestnanec v práci dlhšie pretože nestíha plniť pracovnú náplň, presčas to nieje. Čo keď nieje zjednaná pracovná náplň primeraná priradenému časovému rozpätiu?
2. Akým spôsobom musí byť dohodnuté náhradné náhradné voľno? Je možné aby zamestnávateľ použil prekážku na jeho strane (havarijný stav pobočky) pre udelenie tohto voľna? Musí o tom byť uzavretá nejaká dohoda?
3. Musí zamestnanec o náhradu/preplatenie presčasov oficiálne požiadať? Zaniká mu právo na preplatenie presčasov pokiaľ o to nepožiada?
Vopred ďakujem za odpoveď!
Co je to práce přesčas, co je to náhradní volno za přesčas?
Odesláno:
Otevřeno 608 x
2 odpovědi
Host 6822
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
Zákoník práce definuje práci přesčas jako práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Práce přesčas je práce, která je konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvrhu pracovních směn za podmínky, že je konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Nařídit práci přesčas lze jen výjimečně, jde-li o vážné provozní důvody. Týdenní limit je 8 hodin u jednoho zaměstnance. Roční limit je stanoven na 150 hodin u jednoho zaměstnance v kalendářním roce. Do tohoto ročního limitu se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Práce přesčas představuje pro zaměstnance zvýšenou zátěž. Zákoník práce proto připouští v § 93 výkon práce přesčas pouze výjimečně a možnost nařídit práci přesčas podmiňuje vážnými provozními důvody. Zároveň upravuje dva způsoby kompenzace práce přesčas, a to příplatek ke mzdě, nebo náhradní volno. Přednostně zaměstnanci přísluší za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dosažená mzda), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (§ 114 odst. 1). Poskytnutí náhradního volna místo příplatku umožňuje zákoník práce pouze na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem.
S účinností od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel předem sjednat za stanovených podmínek v kolektivní nebo individuální smlouvě mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Do konce roku 2011 připouštěl zákon tento postup pouze u vedoucích zaměstnanců. Podmínkou pro sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je, že bude předem sjednán rozsah práce přesčas, ke které bylo ve mzdě přihlédnuto. Možnost sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas neznamená, že za práci přesčas zaměstnanci nepřísluší odměna (jak je tato úprava často vnímána), pouze umožňuje zjednodušení administrativního postupu při výpočtu mzdy, což může být praktické v těch případech, kdy se předpokládá menší množství práce přesčas, popřípadě kde je míra práce přesčas v průběhu kalendářního roku vyrovnaná.
Shrnu-li to tak, v případě pochybností ohledně toho, zda máte v práci vykonávat práci přesčas, doporučuji vyžádat si to od zaměstnavatele písemně, jinak po Vás práci přesčas nemůže požadovat (nemáte-li to sjednáno ve smlouvě, že Vaše mzda je stanovena s přihlédnutím k případné práci přesčas), abyste nad rámec své pracovní doby v práci zůstávala. Tedy prací přesčas se rozumí práce, kterou vykonáváte nad rámec své pracovní doby s vědomím zaměstnavatele a za tu práci Vám přísluší náhrada mzdy zvýšená min. o 25 % nebo náhradní volno, pokud se na to se zaměstnavatelem dohodnete.
Zákoník práce definuje práci přesčas jako práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Práce přesčas je práce, která je konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvrhu pracovních směn za podmínky, že je konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Nařídit práci přesčas lze jen výjimečně, jde-li o vážné provozní důvody. Týdenní limit je 8 hodin u jednoho zaměstnance. Roční limit je stanoven na 150 hodin u jednoho zaměstnance v kalendářním roce. Do tohoto ročního limitu se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Práce přesčas představuje pro zaměstnance zvýšenou zátěž. Zákoník práce proto připouští v § 93 výkon práce přesčas pouze výjimečně a možnost nařídit práci přesčas podmiňuje vážnými provozními důvody. Zároveň upravuje dva způsoby kompenzace práce přesčas, a to příplatek ke mzdě, nebo náhradní volno. Přednostně zaměstnanci přísluší za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dosažená mzda), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (§ 114 odst. 1). Poskytnutí náhradního volna místo příplatku umožňuje zákoník práce pouze na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem.
S účinností od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel předem sjednat za stanovených podmínek v kolektivní nebo individuální smlouvě mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Do konce roku 2011 připouštěl zákon tento postup pouze u vedoucích zaměstnanců. Podmínkou pro sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je, že bude předem sjednán rozsah práce přesčas, ke které bylo ve mzdě přihlédnuto. Možnost sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas neznamená, že za práci přesčas zaměstnanci nepřísluší odměna (jak je tato úprava často vnímána), pouze umožňuje zjednodušení administrativního postupu při výpočtu mzdy, což může být praktické v těch případech, kdy se předpokládá menší množství práce přesčas, popřípadě kde je míra práce přesčas v průběhu kalendářního roku vyrovnaná.
Shrnu-li to tak, v případě pochybností ohledně toho, zda máte v práci vykonávat práci přesčas, doporučuji vyžádat si to od zaměstnavatele písemně, jinak po Vás práci přesčas nemůže požadovat (nemáte-li to sjednáno ve smlouvě, že Vaše mzda je stanovena s přihlédnutím k případné práci přesčas), abyste nad rámec své pracovní doby v práci zůstávala. Tedy prací přesčas se rozumí práce, kterou vykonáváte nad rámec své pracovní doby s vědomím zaměstnavatele a za tu práci Vám přísluší náhrada mzdy zvýšená min. o 25 % nebo náhradní volno, pokud se na to se zaměstnavatelem dohodnete.
Host 6822
Dobrý den, jsem lékař pracující v nemocnici, měsíčně vykonám cca 100 hod přesčasů, pokud to provoz dovolí vybírám si náhradní volno, cca 40 hod/měsíc. Zaměstnavatel mi zaplatí tedy 60 hod přesčasu průměrnou hodinovou náhradou + 60 hod příplatku 25% (jde-li o všední dny). Je to tak správné? Děkuji.