Dobrý den,
v práci mám přístup k e-mailům a telefonním číslům ostatních zaměstnanců. Telefonní číslo jsem použil k slušnému projevení zájmu o seznámení s kolegyní a nyní za to čelím finančním sankcím, vytýkacímu dopisu a hrozbě výpovědi. Prý jsem porušil zákon o ochraně osobních údajů ZOOÚ. Spáchal jsem opravdu něco protizákonného?
Děkuji
Zneužití databáze údajů o zaměstnancích - finanční sankce, vytýkací dopis a hrozba výpovědi
Odesláno:
Otevřeno 638 x
1 odpověď
Host 6895
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
dle nařízení GDPR i zákona o ochraně osobních údajů mají zaměstnanci povinnost zachovávat mlčenlivost o osobních údajích, které zpracovávají nebo o kterých se dozví v souvislosti s výkonem svého povolání.
§ 15 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů - Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
Zákoník práce upravuje povinnost zachovávat mlčenlivosti pro zaměstnance uvedené v § 303 odst. 1 ZP. Což jsou zejména zaměstnanci veřejné správy. Pro ostatní zaměstnance může zaměstnavatel upravit povinnost mlčenlivosti v dohodě o mlčenlivosti nebo v pracovní smlouvě uzavřené se zaměstnavatelem. Nikdy však zaměstnavatel nemůže na porušení takové povinnosti mlčenlivosti sjednávat smluvní pokutu. Za porušení povinnosti mlčenlivosti Vám tedy zaměstnavatel nemůže ukládat žádné pokuty či jiné peněžité sankce. Jediné, co by mohl po Vás požadovat, je náhrada škody, která mu v souvislosti s Vaším jednáním vznikla, ale její výše je také zákoníkem práce limitována.
Nelze však zapomínat, že na zaměstnance se vztahují i další právní předpisy, mezi které patří i zákon o ochraně osobních údajů.
Porušení povinnosti mlčenlivosti je porušením povinností zaměstnance, ale vždy je nutné v konkrétním případě posoudit význam vyzrazených skutečností, postavení zaměstnance i okruh osob, kterým byly údaje sděleny a případně další relevantní okolnosti, aby bylo možné za takové porušení povinnosti dát zaměstnanci výpověď.
Jedná-li se ve Vašem případě pouze o využití telefonního čísla, ke kterému jste se dostal v souvislosti s výkonem svého povolání a použil je pro své soukromé účely, nedosahuje dle mého názoru porušení povinnosti mlčenlivosti velké intenzity. Dále zaměstnavatel musí mít za nesporné, že jste skutečně telefonní číslo získal v souvislosti se svojí pracovní činností a nikoli z jiného důvodu (např. od jiného kolegy, kamaráda, ze sociální sítě...).
Na okraj ještě podotýkám, že finanční sankce ("pokuta od zaměstnavatele") může dle Zákoníku práce nemůže být běžně udělována jen z úvahy zaměstnavatele. Toto Zákoník práce nepřipouští a pokud skutečně zaměstnavatel nějakou sankci uplatnil, měl by ji vrátit. Více se o této věci můžete dozvědět u kolegyně JUDr. Janečkové (dotaz pošlete samostatně přes http://www.PoslatDotaz.cz jako nepřednostní nebo přednostní dotaz).
dle nařízení GDPR i zákona o ochraně osobních údajů mají zaměstnanci povinnost zachovávat mlčenlivost o osobních údajích, které zpracovávají nebo o kterých se dozví v souvislosti s výkonem svého povolání.
§ 15 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů - Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
Zákoník práce upravuje povinnost zachovávat mlčenlivosti pro zaměstnance uvedené v § 303 odst. 1 ZP. Což jsou zejména zaměstnanci veřejné správy. Pro ostatní zaměstnance může zaměstnavatel upravit povinnost mlčenlivosti v dohodě o mlčenlivosti nebo v pracovní smlouvě uzavřené se zaměstnavatelem. Nikdy však zaměstnavatel nemůže na porušení takové povinnosti mlčenlivosti sjednávat smluvní pokutu. Za porušení povinnosti mlčenlivosti Vám tedy zaměstnavatel nemůže ukládat žádné pokuty či jiné peněžité sankce. Jediné, co by mohl po Vás požadovat, je náhrada škody, která mu v souvislosti s Vaším jednáním vznikla, ale její výše je také zákoníkem práce limitována.
Nelze však zapomínat, že na zaměstnance se vztahují i další právní předpisy, mezi které patří i zákon o ochraně osobních údajů.
Porušení povinnosti mlčenlivosti je porušením povinností zaměstnance, ale vždy je nutné v konkrétním případě posoudit význam vyzrazených skutečností, postavení zaměstnance i okruh osob, kterým byly údaje sděleny a případně další relevantní okolnosti, aby bylo možné za takové porušení povinnosti dát zaměstnanci výpověď.
Jedná-li se ve Vašem případě pouze o využití telefonního čísla, ke kterému jste se dostal v souvislosti s výkonem svého povolání a použil je pro své soukromé účely, nedosahuje dle mého názoru porušení povinnosti mlčenlivosti velké intenzity. Dále zaměstnavatel musí mít za nesporné, že jste skutečně telefonní číslo získal v souvislosti se svojí pracovní činností a nikoli z jiného důvodu (např. od jiného kolegy, kamaráda, ze sociální sítě...).
Na okraj ještě podotýkám, že finanční sankce ("pokuta od zaměstnavatele") může dle Zákoníku práce nemůže být běžně udělována jen z úvahy zaměstnavatele. Toto Zákoník práce nepřipouští a pokud skutečně zaměstnavatel nějakou sankci uplatnil, měl by ji vrátit. Více se o této věci můžete dozvědět u kolegyně JUDr. Janečkové (dotaz pošlete samostatně přes http://www.PoslatDotaz.cz jako nepřednostní nebo přednostní dotaz).