Dobrý den,
Na pozemku (orná půda) mého otce chce EON distribuce zřídit věcné břemeno provedením nového uzemnění již provozované distribuční soustavy 22kV v délce cca 90 m přes celou šířku pozemku.
Bohužel tato soustava nebyla nikdy zapsána jako věcné břemeno, protože minulý režim toto jaksi neřešil i když pole patřilo lidu.
Chtěl bych se zeptat zda je nějaká naděje požadovat dodatečné zřízení věcného břemene po společnosti E. ON. V energetickém zákonu v jeho novelizaci vypadl odstavec 8 paragrafu 98, kde se nějaká možnost objevovala a v OZ v paragrafu 1042 by možná také byla nějaká možnost. Mimochodem za zřízení nynějšího věcného břemene /již zmiňované uzemnění z důvodu výstavby dálničního odpočívadla na jiném pozemku/ nabízí společnost E. ON směšnou jednorázovou částku 1.000 Kč. Představoval bych si samozřejmě nějakou vyšší částku a každý rok, když už je výrazně omezeno užívání pozemku vzhledem k ochranným pásmům což je u 22kV dost široké pásmo.
Pozemek má ode mne v pronájmu místní zemědělský podnik.
S přáním hezkého dne děkuji za odpověď.
Dodatečné zřízení věcného břemene pro EON stožár vysokého napětí a uzemění, uzemnění
Odesláno:
Otevřeno 527 x
1 odpověď
Host 7046
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
dříve dle zákona č. 79/1957 Sb. , o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon), který pozbyl účinnosti ke dni 1. 1. 1995, platilo, že energetické podniky byly oprávněny stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolení stavby elektrická vedení, kdy na dotčené nemovitosti vázla povinnost trpět výkon tohoto oprávnění jako věcné břemeno.
Současný energetický zákon č. 458/2000 Sb. , v § 98 odst. 4 tato oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, nechává nedotčena.
Co se týče současné nabídky za zřízení věcného břemene od energetické společnosti, jde o standardní postup. V případě, že smlouvu nepodepíšete, bude se postupovat dle zákona č. 184/2006 Sb. , o vyvlastnění. V rámci vyvlastňovacího řízení můžete podávat námitky. V otázkách finanční náhrady za zřízení věcného břemene se postupem dle § 10 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb. , stanoví finanční náhrada na základě ocenění. V případě, že nabízená cena za zřízení věcného břemena odpovídá zákonnému postupu pro jeho ocenění, nedocílíte ani ve vyvlastňovacím řízení vyšší částky.
dříve dle zákona č. 79/1957 Sb. , o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon), který pozbyl účinnosti ke dni 1. 1. 1995, platilo, že energetické podniky byly oprávněny stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolení stavby elektrická vedení, kdy na dotčené nemovitosti vázla povinnost trpět výkon tohoto oprávnění jako věcné břemeno.
Současný energetický zákon č. 458/2000 Sb. , v § 98 odst. 4 tato oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, nechává nedotčena.
Co se týče současné nabídky za zřízení věcného břemene od energetické společnosti, jde o standardní postup. V případě, že smlouvu nepodepíšete, bude se postupovat dle zákona č. 184/2006 Sb. , o vyvlastnění. V rámci vyvlastňovacího řízení můžete podávat námitky. V otázkách finanční náhrady za zřízení věcného břemene se postupem dle § 10 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb. , stanoví finanční náhrada na základě ocenění. V případě, že nabízená cena za zřízení věcného břemena odpovídá zákonnému postupu pro jeho ocenění, nedocílíte ani ve vyvlastňovacím řízení vyšší částky.