dědictví, převod domu
Odesláno:
Otevřeno 515 x
1 odpověď
Host 7301
Dobrý den, žiji s rodiči v rodinném domě, chtějí mi ho darovat, protože jsem do jeho oprav již investovala cca 700 tisíc. Dům má hodnotu 2 miliony. Bratr s darováním nesouhlasí a rodiče nechtějí darovat dům bez jeho souhlasu. Bratr tvrdí, že se moje investované peníze mohou od dědictví odečíst a stačí mu doplatit jen zbytek. V bytě chci nadále bydlet, bratr ne, chce vyplatit polovinu. Rodiče dali bratrovi na koupi bytu 500 tisíc. Pokud nedojde k darování, jak se bude u dědictví postupovat? Bude zohledněný dar rodičů mému bratrovi nebo mé investice do domu? Veškeré doklady jsou ale na rodiče, vždy jim jen uhradím faktury. Děkuji.
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
jsou-li veškeré daňové doklady, v rámci kterých jste investovala do domu uvedenou částku psány na rodiče, budete mít velice ztížené postavení prokázat, že se jedná skutečně o Vaše finance. Navíc ve Vašem případě by se jednalo o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tím že investujete do oprav na nemovité věci ve vlastnictví třetí osoby, tzv. investice do cizího majetku. Tento nárok se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Tedy je dost možné, že Váš nárok v momentě, kdy bude probíhat dědické řízení, bude již promlčen a pokud tomu tak nebude, musela byste svůj nárok prokázat a v tomto případě by se nevycházelo z hodnoty, kterou jste do oprav nemovitosti třetí osoby vložila, ale z toho o co jste svými prostředky danou nemovitou věc zhodnotila.
V případě darování peněz Vašemu bratrovi ze strany rodičů je možné tento dar v dědickém řízení započíst v případě, že k darování došlo v posledních třech letech před smrtí zůstavitele, pokud zůstavitel nepřikáže (např. v závěti), aby se započtení provedlo i za delší dobu (§ 1660 odst. 2, § 1661 odst. 1 občanského zákoníku). Zcela ve výjimečných případech může soud provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně zvýhodněn (§ 1664 občanského zákoníku).
Shrnu-li to, mají-li Vaši rodiče nemovitou věc ve společném jmění a nezemřou-li současně, bude vždy notář postupovat nejprve, že vypořádá společné jmění, tzn. , že jeden z nich dostane polovinu domu a druhá polovina po tom zemřelém bude předmětem dědického řízení, ve kterém nebude-li zanechaná závěť, dědí v první třídě zůstavitelovy děti a manžel. Ze shora uvedeného víte, že svůj nárok v dědickém řízení těžko uplatníte a k započtení darovaných peněz ze strany rodičů Vašemu bratrovi po více než třech letech nemusí notář přihlížet.
Z tohoto důvodu doporučuji celou záležitost řešit již za života Vašich rodičů, neboť v dědickém řízení to nemusí dopadnout, tak jak byste si všichni představovali.
jsou-li veškeré daňové doklady, v rámci kterých jste investovala do domu uvedenou částku psány na rodiče, budete mít velice ztížené postavení prokázat, že se jedná skutečně o Vaše finance. Navíc ve Vašem případě by se jednalo o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tím že investujete do oprav na nemovité věci ve vlastnictví třetí osoby, tzv. investice do cizího majetku. Tento nárok se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Tedy je dost možné, že Váš nárok v momentě, kdy bude probíhat dědické řízení, bude již promlčen a pokud tomu tak nebude, musela byste svůj nárok prokázat a v tomto případě by se nevycházelo z hodnoty, kterou jste do oprav nemovitosti třetí osoby vložila, ale z toho o co jste svými prostředky danou nemovitou věc zhodnotila.
V případě darování peněz Vašemu bratrovi ze strany rodičů je možné tento dar v dědickém řízení započíst v případě, že k darování došlo v posledních třech letech před smrtí zůstavitele, pokud zůstavitel nepřikáže (např. v závěti), aby se započtení provedlo i za delší dobu (§ 1660 odst. 2, § 1661 odst. 1 občanského zákoníku). Zcela ve výjimečných případech může soud provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně zvýhodněn (§ 1664 občanského zákoníku).
Shrnu-li to, mají-li Vaši rodiče nemovitou věc ve společném jmění a nezemřou-li současně, bude vždy notář postupovat nejprve, že vypořádá společné jmění, tzn. , že jeden z nich dostane polovinu domu a druhá polovina po tom zemřelém bude předmětem dědického řízení, ve kterém nebude-li zanechaná závěť, dědí v první třídě zůstavitelovy děti a manžel. Ze shora uvedeného víte, že svůj nárok v dědickém řízení těžko uplatníte a k započtení darovaných peněz ze strany rodičů Vašemu bratrovi po více než třech letech nemusí notář přihlížet.
Z tohoto důvodu doporučuji celou záležitost řešit již za života Vašich rodičů, neboť v dědickém řízení to nemusí dopadnout, tak jak byste si všichni představovali.