Dobrý den,
chtěla bych se zeptat co může očekávat manžel od svého podniku, ve kterém pracuje 23let v nepřetržitém směnném provozu ve12ti hod směnách - denní/noční.
V loňském roce marodil 8 měsíců (5-12). Od 1.1.20 je uschopněn, lékař mu však napsal taková omezení, že v současné době nemůže vykonávat činnost, ze které odešel marodit.
V zaměstnání mu řekli, že pro něj jinou pozici nemají.
Jak se v tomto případě postupuje - může manžel očekávat výpověď?
Je zaměstnavatel povinen ho zaměstnat na jinou pracovní pozici, kterou snad ani nemá?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat co může očekávat manžel od svého podniku, ve kterém pracuje 23let v nepřetržitém směnném provozu ve12ti hod směnách - denní/noční. V loňském roce marodil 8 měsíců (5-12) k 31.12.2019 má ukončenou prac. neschopnost. Lék
Odesláno:
Otevřeno 211 x
1 odpověď
Host 7655
Mgr. Kateřina Galatíková (advokát)
Dobrý den,
tzv. zdravotní způsobilost zaměstnance k práci musí posoudit poskytovatel pracovně-lékařských služeb – závodní lékař (nikoli tedy praktický lékař Vašeho manžela). Pokud tedy Váš manžel podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb zaměstnavatele dlouhodobě ztratí zdravotní způsobilost k práci, musí jej jeho zaměstnavatel buď převést na jinou pro něj vhodnou práci, anebo s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí či dohodou. Ve výpovědi či dohodě pak zaměstnavatel musí uvést, zda ke ztrátě této způsobilosti došlo v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání či ohrožení touto nemocí (§ 52 písm. d) zákoníku práce, nebo zda se tak stalo vlivem jiných okolností nesouvisejících s prací, tedy z tzv. obecných příčin (§ 52 písm. e) zákoníku práce). Důvod výpovědi pak určuje výši odstupného – při pracovních úrazech a nemocech z povolání je to až dvanáctinásobek průměrného výdělku zaměstnance, v případě obecných příčin by Váš manžel měl nárok na trojnásobek jeho průměrného výdělku.
Níže přikládám citaci příslušného ustanovení zákoníku práce:
Díl 8
Odstupné
§ 67
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
(2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.
(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.
(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
tzv. zdravotní způsobilost zaměstnance k práci musí posoudit poskytovatel pracovně-lékařských služeb – závodní lékař (nikoli tedy praktický lékař Vašeho manžela). Pokud tedy Váš manžel podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb zaměstnavatele dlouhodobě ztratí zdravotní způsobilost k práci, musí jej jeho zaměstnavatel buď převést na jinou pro něj vhodnou práci, anebo s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí či dohodou. Ve výpovědi či dohodě pak zaměstnavatel musí uvést, zda ke ztrátě této způsobilosti došlo v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání či ohrožení touto nemocí (§ 52 písm. d) zákoníku práce, nebo zda se tak stalo vlivem jiných okolností nesouvisejících s prací, tedy z tzv. obecných příčin (§ 52 písm. e) zákoníku práce). Důvod výpovědi pak určuje výši odstupného – při pracovních úrazech a nemocech z povolání je to až dvanáctinásobek průměrného výdělku zaměstnance, v případě obecných příčin by Váš manžel měl nárok na trojnásobek jeho průměrného výdělku.
Níže přikládám citaci příslušného ustanovení zákoníku práce:
Díl 8
Odstupné
§ 67
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
(2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.
(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.
(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.