Odcházím z pronájmu. Po předání bytu majiteli se do předávacího protokolu zaznamenaly nedostatky (dřez od vodního kamene apod. , v poznámce se píše, že v bytě nebyla prováděna běžná údržba, což je na diskusi, ale předávací protokol jsem podepsal), následně došlo k ústní dohodě, že ze své kauce poskytnu konkrétní částku na dodatečnou údržbu.
Majitel má měsíc na zaslání kauce, ale já se obávám, že slovo nedodrží a bude si chtít z kauce nechat více. Mám nějakou šanci se tomu vyhnout?
Nemám fotografie místa ani žádnou písemnost, pouze předávací protokol a nájemní smlouvu. Nakolik svévolně může majitel z kauce odebírat, pouze na základě interpretace předávacího protokolu? V nájemní smlouvě se píše o využití kauce na pokrytí škod, ale jiných než je běžné opotřebení. Kde je hranice mezi běžným opotřebením a škodami, které už se hradí z kauce? Děkuji!
Pravidla pro stržení části kauce nájmu při neudržování domácnosti (vodní kámen apod.)
Odesláno:
Otevřeno 313 x
1 odpověď
Host 8489
Mgr. Kateřina Galatíková (advokát)
Dobrý den,
po skončení nájmu a předání bytu má pronajímatel právo na náhradu nákladů, které by nemusel vynaložit, pokud by nájemce plnil své povinnosti ze smlouvy. Tedy tím, že jste neprováděl běžnou údržbu, což jste bohužel sám potvrdil podpisem předávacího protokolu, vznikla pronajímateli škoda. Běžnou údržbou bytu se dle § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.
Pronajímatel by tedy měl nyní doložit např. fakturami za úklid, malování apod. výši škody a případný zbytek jistoty Vám vrátit. Vyzvěte tedy nyní písemně doporučeným dopisem pronajímatele k doložení faktur za úklidové či údržbové práce dle § 2 citovaného nařízení do konce měsíce července, a pokud tak ve lhůtě neučiní, požadujte vrácení celé kauce, a to případně i se zákonným úrokem, na který máte dle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku nárok. Zákon ani dosavadní judikatura blíže nespecifikují, v jaké výši je možné tyto úroky požadovat. Dle mého názoru by spravedlivá výše úroku z jistoty měla kopírovat průměrnou výši úroků na spořících účtech v každém roce, kdy byla jistota složena, pakliže ji pronajímatel nesložil na spořící účet.
po skončení nájmu a předání bytu má pronajímatel právo na náhradu nákladů, které by nemusel vynaložit, pokud by nájemce plnil své povinnosti ze smlouvy. Tedy tím, že jste neprováděl běžnou údržbu, což jste bohužel sám potvrdil podpisem předávacího protokolu, vznikla pronajímateli škoda. Běžnou údržbou bytu se dle § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.
Pronajímatel by tedy měl nyní doložit např. fakturami za úklid, malování apod. výši škody a případný zbytek jistoty Vám vrátit. Vyzvěte tedy nyní písemně doporučeným dopisem pronajímatele k doložení faktur za úklidové či údržbové práce dle § 2 citovaného nařízení do konce měsíce července, a pokud tak ve lhůtě neučiní, požadujte vrácení celé kauce, a to případně i se zákonným úrokem, na který máte dle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku nárok. Zákon ani dosavadní judikatura blíže nespecifikují, v jaké výši je možné tyto úroky požadovat. Dle mého názoru by spravedlivá výše úroku z jistoty měla kopírovat průměrnou výši úroků na spořících účtech v každém roce, kdy byla jistota složena, pakliže ji pronajímatel nesložil na spořící účet.