Dobrý den,
byli jsme vlastníky zahrady cca 50 let, včera nás navštívili geodeti. Soused si nárokuje část naší zahrady. Jsme v právu, pokud si chceme uchovat naši zahradu, kterou jsme prokazatelně využívali v dobré víře, že je naše.
Právo vydržení cizí zahrady - užívání zahrady v dobré víře
Odesláno:
Otevřeno 9803 x
1 odpověď
Host 874
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
pro takové případy obsahuje občanský zákoník institut vydržení. K vydržení se kromě poctivosti držby (držby v dobré víře) vyžaduje nově i pravost držby, aby se držba zakládala na právním důvodu, (např. kupní smlouva, darovací smlouva, rozhodnutí o dědictví aj.), který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Za poctivého držitele se považuje ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Poctivý a pravý držitel může nemovitou věc vydržet za 10 let.
Dle judikatury se dobrá víra držitele posuzuje vždy objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří.
Ve Vašem případě jste nabyli vlastnické právo k pozemku a vedle něj se uchopili držby části sousedova pozemku. V tomto případě na základě právního titulu, podle kterého jste nabyli vlastnické právo k zahradě, můžete prokázat držbu k sousedovu pozemku. Dle judikatury skutečnost, že jste si nenechali vytyčit hranice Vámi držených pozemků a nezjistili tak, že držíte i část sousedova pozemku, nevylučuje oprávněnou držbu.
Vydržení vlastnického práva k nemovité věci nastává již splněním zákonem předepsaných skutečností, což je ve Vašem případě dobrá víra, že jste vlastníkem pozemku a právní titul (smlouva) na základě které jste pozemek nabyli. O tom, že byly tyto podmínky splněny a k vydržení vlastnického práva došlo, však v okamžiku uplynutí předepsané lhůty obvykle nikdo neví. Neví o tom zpravidla ani ten, kdo vydržel, protože je v dobré víře, že vlastní vydrženou nemovitost.
Pro docílení zápisu vydrženého pozemku do katastru nemovitostí budete potřebovat osvědčení ve formě notářského zápisu nebo soudem schválený soudní smír. V obou případech jde o shodu toho, kdo měl k nemovitosti vlastnické právo (souseda) a toho, jehož právo vzniklo vydržením. V těchto listinách bude zachycen projev vůle strany, která měla k nemovitosti vlastnické právo, v němž uzná, že její právo vydržením zaniklo a strana, jejíž právo vzniklo, výslovně prohlásí, že vlastnické právo vydržela.
Není-li možné dosáhnout dohody mezi oběma stranami, nezbude Vám nic jiného než se obrátit na soud s návrhem na určení vlastnictví. Soud v řízení bude zkoumat, zda k vydržení skutečně došlo.
pro takové případy obsahuje občanský zákoník institut vydržení. K vydržení se kromě poctivosti držby (držby v dobré víře) vyžaduje nově i pravost držby, aby se držba zakládala na právním důvodu, (např. kupní smlouva, darovací smlouva, rozhodnutí o dědictví aj.), který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Za poctivého držitele se považuje ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Poctivý a pravý držitel může nemovitou věc vydržet za 10 let.
Dle judikatury se dobrá víra držitele posuzuje vždy objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří.
Ve Vašem případě jste nabyli vlastnické právo k pozemku a vedle něj se uchopili držby části sousedova pozemku. V tomto případě na základě právního titulu, podle kterého jste nabyli vlastnické právo k zahradě, můžete prokázat držbu k sousedovu pozemku. Dle judikatury skutečnost, že jste si nenechali vytyčit hranice Vámi držených pozemků a nezjistili tak, že držíte i část sousedova pozemku, nevylučuje oprávněnou držbu.
Vydržení vlastnického práva k nemovité věci nastává již splněním zákonem předepsaných skutečností, což je ve Vašem případě dobrá víra, že jste vlastníkem pozemku a právní titul (smlouva) na základě které jste pozemek nabyli. O tom, že byly tyto podmínky splněny a k vydržení vlastnického práva došlo, však v okamžiku uplynutí předepsané lhůty obvykle nikdo neví. Neví o tom zpravidla ani ten, kdo vydržel, protože je v dobré víře, že vlastní vydrženou nemovitost.
Pro docílení zápisu vydrženého pozemku do katastru nemovitostí budete potřebovat osvědčení ve formě notářského zápisu nebo soudem schválený soudní smír. V obou případech jde o shodu toho, kdo měl k nemovitosti vlastnické právo (souseda) a toho, jehož právo vzniklo vydržením. V těchto listinách bude zachycen projev vůle strany, která měla k nemovitosti vlastnické právo, v němž uzná, že její právo vydržením zaniklo a strana, jejíž právo vzniklo, výslovně prohlásí, že vlastnické právo vydržela.
Není-li možné dosáhnout dohody mezi oběma stranami, nezbude Vám nic jiného než se obrátit na soud s návrhem na určení vlastnictví. Soud v řízení bude zkoumat, zda k vydržení skutečně došlo.