Exekuce - na co se první použijí zabavené peníze (jistina, úrok či náklady exekutora)?
Odesláno:
Otevřeno 6409 x
1 odpověď
Host 1584
Prosím o vyjasnění aplikace § 1932 nového občanského zákoníku (Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.), a to - výhradně - v exekuci (kupř. srážkami ze mzdy). Rozumím tomu, že nejprve budou uspokojeny náklady spojené s uplatněním pohledávky (náklady exekuce a přiznaná náhrada nákladů soudního řízení). Ale jak potom? Logicky bych čekal, že se uspokojí nejprve jistina a podle toho, kdy byla splacena, se dopočítají úroky z prodlení, ale není tomu tak. Jak to tedy bude v praxi, když se uspokojují nejprve úroky z prodlení? Ke kterému datu se tedy spočtou? Např. k datu zahájení exekuce nebo k datu, kdy začne jejich uspokojování v exekuci (tedy až po uhrazení nákladů)? Prosím odpovězte. A pokračujme dále. Řekněme, že takto vyčíslené úroky budou uspokojeny. Pak teprve začne uspokojování jistiny. To může trvat u většího dluhu i velmi dlouhou dobu. Znamená to, že za tu dobu úroky náležet nebudou? Nebo se v praxi ještě jednou dopočtou za tu dobu, co probíhala exekuce jistiny? Jak se vše řeší v praxi?
Mgr. Květoslava Viktorýnová (exekuce)
Zdravím Vás, ust. § 1932 NOZ se použije pouze u pohledávek vzniklých od 1.1.2014. Toto ustanovení určuje zákonné pořadí toho na co se započítává plnění. V tomto ohledu nebudu dělat nic jiného než toto ustanovení citovat. Shrneme-li to, plnění se započítává:
1) na určené náklady
2) na úroky z prodlení
3) na úroky, ¨
4) na jistinu.
Toto pořadí můžete změnit výslovným projevem vůle, kterým určíte jiné pořadí zápočtu plnění. Ve druhém odstavci tohoto ustanovení je uvedeno, že: "určí-li dlužník, že plní nejdříve na jistinu, úročí se náklady i úroky".
Projevem vůle však nerozumím exekuce srážkami ze mzdy. Exekuce srážkami ze mzdy je způsob výkonu rozhodnutí nikoli určení zápočtu jednotlivých plnění, resp. jejich poměrů. Ano rozumíte tomu dobře, nejdříve by byly uspokojeny náklady exekuce, náklady právního zastoupení a soudní poplatky, následně by se umořovaly úroky z prodlení a úroky a následně jistina. Dlužní může toto pořadí změnit výslovným projevem vůle, a to tak, že by se na prvním místě umořovala jistina, nicméně s tím, že by se úročily náklady i úroky. Plnit prvně na jistinu bych doporučovala v případech, kdy jistina je dosti vysoká a náklady ve svém součtu nedosahují ani z polovinu jistiny. Mám že kdyby se jako první plnila jistina další pořadí by bylo stejné, dále by se plnilo na náklady a poté na úroky. Mám za to, že by se plnění započítávalo poměrně na všechny složky pohledávky, (náklady, úroky, jistina), popř. (jistina, náklady, úroky). Exekutor by měl částku vyčíslit ve výzvě k dobrovolnému splnění povinnosti, pokud by toto povinný nesplnil tak by pochopitelně dále nabíhaly úroky. Dále by se částka počítala vždy k datu úhrady, byť i částečné. Otázka jak se to bude řešit v praxi je otázkou spíše pro rozhodovací činnost soudu. Vás výklad, že po uspokojení jistiny se dopočítají úroky považuji za logicky. Mám za to, že úroky se budou průběžně dopočítávat, a to až do úplného uspokojení pohledávky včetně příslušenství. Takto se to běžně provádělo i dříve, že se úroky dopočítávaly k datu úplného uspokojení. Z tohoto důvodu je vhodné před úplnou úhradou pohledávky kontaktovat exekutorský úřad, věřitele, právního zástupce a požádat jej o sdělení konkrétní výše dluhu ke konkrétnímu datu. Doufám, že Vám tato informace stačí.
1) na určené náklady
2) na úroky z prodlení
3) na úroky, ¨
4) na jistinu.
Toto pořadí můžete změnit výslovným projevem vůle, kterým určíte jiné pořadí zápočtu plnění. Ve druhém odstavci tohoto ustanovení je uvedeno, že: "určí-li dlužník, že plní nejdříve na jistinu, úročí se náklady i úroky".
Projevem vůle však nerozumím exekuce srážkami ze mzdy. Exekuce srážkami ze mzdy je způsob výkonu rozhodnutí nikoli určení zápočtu jednotlivých plnění, resp. jejich poměrů. Ano rozumíte tomu dobře, nejdříve by byly uspokojeny náklady exekuce, náklady právního zastoupení a soudní poplatky, následně by se umořovaly úroky z prodlení a úroky a následně jistina. Dlužní může toto pořadí změnit výslovným projevem vůle, a to tak, že by se na prvním místě umořovala jistina, nicméně s tím, že by se úročily náklady i úroky. Plnit prvně na jistinu bych doporučovala v případech, kdy jistina je dosti vysoká a náklady ve svém součtu nedosahují ani z polovinu jistiny. Mám že kdyby se jako první plnila jistina další pořadí by bylo stejné, dále by se plnilo na náklady a poté na úroky. Mám za to, že by se plnění započítávalo poměrně na všechny složky pohledávky, (náklady, úroky, jistina), popř. (jistina, náklady, úroky). Exekutor by měl částku vyčíslit ve výzvě k dobrovolnému splnění povinnosti, pokud by toto povinný nesplnil tak by pochopitelně dále nabíhaly úroky. Dále by se částka počítala vždy k datu úhrady, byť i částečné. Otázka jak se to bude řešit v praxi je otázkou spíše pro rozhodovací činnost soudu. Vás výklad, že po uspokojení jistiny se dopočítají úroky považuji za logicky. Mám za to, že úroky se budou průběžně dopočítávat, a to až do úplného uspokojení pohledávky včetně příslušenství. Takto se to běžně provádělo i dříve, že se úroky dopočítávaly k datu úplného uspokojení. Z tohoto důvodu je vhodné před úplnou úhradou pohledávky kontaktovat exekutorský úřad, věřitele, právního zástupce a požádat jej o sdělení konkrétní výše dluhu ke konkrétnímu datu. Doufám, že Vám tato informace stačí.
