Exekuce na zděděnou nemovitost - substituční majetek nepodléhající exekuci

Zdravím Vás, k prokázání skutečnosti, že jste majetek nabyla v dědickém řízení postačí příslušnému exekutorovi zaslat ověřenou kopii rozhodnutí o dědictví (usnesení notáře coby soudního komisaře o rozdělení dědictví a dědických podílů na jednotlivé dědice zůstavitele). Institut substitučního jmění je v našem právním řádu upraven v ust. § 1512 - § 1521 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník až od 1.1.2014. S ohledem na tuto skutečnost bude důležité i datum úmrtí zůstavitele, zemřel-li zůstavitel nejpozději do 31.12.2013, včetně tak se nabytí dědického podílu řídí zákonem č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník. Zde by se tedy o substituční jmění rozhodně nejednalo. Pokud by však zůstavitel zemřel 1.1.2014 a později mohlo by se teoreticky jednat o substituční jmění. Nový občanský zákoník zavádí v ustanovení § 1512 a násl. nový institut svěřenského nástupnictví, který umožňuje zůstaviteli přikázat svému dědici, aby dědictví, které přijal, po své smrti nebo v jiných, zůstavitelem určených případech, převedl na ustanoveného následného dědice (svěřenského nástupce). Podle ustanovení § 1521 cit. : „Nesvěřil-li zůstavitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědici právo s dědictvím volně nakládat, je vlastnické právo dědice k tomu, co nabyl děděním, jakož i k tomu, co nabyl náhradou za zničení, poškození nebo odnětí věci z dědictví, omezeno na práva a povinnosti poživatele. To neplatí, je-li věc z dědictví zcizena nebo zatížena za účelem úhrady zůstavitelových dluhů. “ Výkon rozhodnutí tak není možnost vést na majetek, který povinný nabyl jako dědic dědictví, které podle nařízení zůstavitele má přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice. Takže pokud zůstavitel zesnul po 1.1.2014 a přikázal, aby dědictví po smrti dědice přešlo na svěřenského nástupce jako následného dědice, tak se jedná o majetek nabytý v substitučním jmění. Tuto skutečnost budete muset exekutorovi doložit. Tento majetek by následně byl z výkonu rozhodnutí vyloučen. Otázky týkající se dědění prosím zašlete raději kolegyni, která se touto problematikou zabývá.

Zdravím Vás, pokud jste někomu darovala majetek před zahájením exekuce je to v pořádku. V tom případě by stačilo exekutorovi předložit darovací smlouvu o převodu majetku z povinného na jinou osobu. Pokud byste něco dostal darem povinný, např. k narozeninám, mám za to, že by se jednalo o drobný majetek, mám za to, že tento majetek by neměl být zabaven, protože by jinak bylo nemožné povinnému v průběhu exekuce cokoli darovat (vánoce, narozeniny, svátek). Zde bych tedy argumentovala ust. § 322 odst. 1 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), a to jako věci jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Dále bych se jako povinná s ostatními členy rodiny dohodla, aby mi darovali pouze věci uvedené v ust. § 322 odst. 2 písm. a) - e) občanského soudního řádu. I na dárky k narozeninám, pokud se nejedná o věci uvedené v ust. § 321 - § 322 občanského soudního řádu doporučuji mít darovací smlouvu, kde bude výslovně uvedeno, že povinný tento dar dostal k narozeninám, k vánocům či k svátku. Závěrem uvádím, že povinný má v průběhu exekuce zakázano zbavovat se majetku.

Pokud se jedná o dar nemovitosti dříve než došlo k exekuci mělo by to být v pořádku. Tedy pokud nejste sama povinná, potom by nemovitost do výkonu rozhodnutí patřila, neboť se jedná o majetek povinného.

Zdravím Vás, ano i to je možné. Můžete se například dohodnout na splátkách, které pro Vás budou přiměřené. Splátky nabídněte raději nižší, protože při porušení splátkového kalendáře může exekutor provést exekuci. Popřípadě se můžete zkusit domluvit s exekutorem i na jiném způsobu provedení exekuce, zde však záleží, zda na to exekutor přistoupí.