Počet stránek ve webu: 43.470


Nacházíte se v oblasti právní poradny, kde se zpracovávají jen exekuční a insolvenční dotazy. Nový dotaz můžete uložit ZDE.

Vyberte  Přehled dotazů
Součet všech návštěv exekuční poradny: 9.338.478

Prevence exekuce u příbuzného bydlícího v odkoupeném bytě

Odesláno: 
Otevřeno 1616 x
5 odpovědí
 
Dobrý den,

prosím o radu v následující záležitosti:
původně obecní byt, ve kterém fakticky bydlí dědeček a jeho syn (a mají zde i trvalý pobyt), byl po nabídce k odkupu od města nedávno zakoupen dcerou dědečka, aby tam mohl její otec v klidu dožít. Byty takto odkoupilo víc původních rezidentů - vzniklo tedy společenství vlastníků bytových jednotek. Majitelka-dcera má trvalý pobyt jinde a fakticky zde nebydlí - pouze tam cca jednou do měsíce několik dní zůstává.

Syn dědečka, tedy její bratr, se na odkupu finančně nepodílel, nemá k bytu vlastnická práva, není s ním ani uzavřena žádná smlouva o podnájmu, nájmu apod. Má dlouhodobě problémy s alkoholem, v obdobích, kdy pije, dělá často dluhy, a přestože to prozatím vždy skončilo maximálně strháváním z výplaty/respektive nyní důchodu, máme obavy, co může nastat. V současnosti si vzal další spotřebitelskou půjčku.

Řešíme, jak nejlépe ošetřit právní vztah s ním tak, aby v případě, že by došlo k exekuci, nebyl postiženo vybavení bytu (starší vybavení převážně ve vlastnictví dědečka, ale to povětšinou už bez dokladů od nákupu, něco koupila do bytu i dcera dědečka, tj. současný vlastník bytu) a především byt samotný. Je jisté, že bratr majitelky v bytě nadále bude fakticky bydlet, to se změnit nedá.

Dotazy:
Existuje nějaké riziko zabavení bytu jako takového, pokud je tam dlužník-nevlastník hlášen k trvalému pobytu a fakticky se tam zdržuje?

Existuje riziko ztráty vybavení bytu, i když není ve vlastnictví dlužníka?

Pokud něco z toho hrozí, jak co nejvíce snížit možné riziko škody? Pomůže třeba sepsání podnájemní či nájemní smlouvy či odhlášení jeho trvalého pobytu zde (bydlet však bude stále v bytě s dědečkem)? Jaké učinit preventivní kroky, které by v případě návštěvy exekutora pomohly? Bratr majitelky je sám prakticky bez majetku, vlastní jen pár drobností, které dostal (typu starý mobilní telefon, starší tv v jeho pokoji), veškerý svůj majetek pozbyl díky alkoholu plus také má nařízeno platit výživné na své dvě děti studující na VŠ (rozvod, později exmanželka zemřela, takže se jedná o sirotky).

Předem děkuji za odpověď a jsem s pozdravem
<<< Předchozí dotaz Další dotaz >>>
 
Zdravím Vás, k Vašim dotazům uvádím následující. Riziko zabavení nemovitosti ve vlastnictví sestry povinného nehrozí, neboť povinný je její bratr a v exekuci by v zásadě neměl být postihován majetek osoby odlišné od povinného (s výjimkou manžela povinného, pokud se jedná o dluhy vzniklé za trvání manželství a není-li smlouva o zúžení SJM. K Vašemu druhému dotazu ohledně rizika zabavení zařízení bytu uvádím, že zde skutečně reálně hrozí zabavení věcí osoby odlišné od povinného, neboť povinný zde má trvalý pobyt a rovněž se zde i dlouhodobě zdržuje, takže je i předpoklad, že zde má majetek, který je možné zabavit. K ochraně majetku sestry povinného je nutné především najít co nejvíce dokladů, které by prokazovaly, že zařízení bytu nepatří povinnému, ale jeho sestře nebo otci povinného. Těmito doklady mám na mysli zejména faktury, dodací listy, záruční listy, kupní smlouva, darovací smlouva, … Dále je možné sepsat čestné prohlášení o tom, co z vybavení bytu patří sestře povinného, co otci povinného a co povinnému. Toto čestné prohlášení, nebo tato čestná prohlášení je nutné opatřit úředně ověřeným podpisem. Závěrem uvádím, že věci, které nepodléhají zabavení jsou uvedeny v ust. § 321 - § 322 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Pokud by došlo k zabavení věcí, které nepatří povinnému je nutné do 30-ti dní ode dne zabavení věcí podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu. Návrh je nutné zaslat exekutorskému úřadu, který věci zabavil. K návrhu je nutné připojit listiny, které prokazují, že některé ze zabavených věcí nepatří povinnému, ale např. sestře či otci povinného.
 
Dobrý večer,

moc děkuji za odpověď. Ještě bych se ráda zeptala, zda je v této situaci vhodné (z jakéhokoliv důvodu), aby byl bratr/povinnovaný veden jako nájemník či podnájemník, a co by bylo vhodnější?

Respektive mne napadá, že taková nájemní či podnájemní smlouva běžně obsahuje soupis vybavení bytu patřící majiteli, aby se dala případně vymáhat náhrada za poškozené vybavení. Bral by exekutor takový soupis tvořící přílohu nájemní či podnájemní smlouvy v potaz?

Předem děkuji za odpověď a přeji pěkný víkend.
 
Zdravím Vás, nájemní či podnájemní smlouvu uzavřít můžete. Nicméně jednou z náležitostí nájemní či podnájemní smlouvy je i placení nájemného. Nájemné je příjem, který by se musel u finančního úřadu danit, a to daní z příjmů. Mám za to, že bratr povinné žádný nájem za to, že žije v domě sestra se svým otcem neplatí. Ano nájemní smlouva obsahuje výčet vybavení bytu ve vlastnictví pronajímatele, ale toto se dá stejně dobře řešit i čestným prohlášením, kde se uvede co ze zařízení bytu (domu) patří majitelce bytu, co jeho otci a co povinnému, tedy bratrovi majitelky bytu a čestné prohlášení je pak možné ukázat exekutorovi nebo vykonavateli. V případě nájemní či podnájemní smlouvy je obvyklé, že nájemce užívá vyhrazený pokoj v bytě, kde má i svůj majetek, takže by vykonavatel mohl polepovat věci v tomto pokoji.
 
Moc děkuji za odpovědi a Váš čas. Přeji pěkný víkend.
 
Zdravím Vás, za málo. Kdybyste cokoli potřebovala můžete se na nás obrátit. Přeji Vám vše dobré,