Dobrý den,
jsme malá firmička o několika zaměstnancích nemáme příliš fundovaného a zkušeného účetního. Zkouším to tedy nejprve touto cestou.
Jeden z našich zaměstnanců (u nás zaměstnaný asi 6 let) je vystaven po celou dobu - hlavního pracovního poměru srážkám ze mzdy exekucí. Srážky se prováděly pravidelně a s uplatněním přednostního práva na výživné, které stále trvá.
Z ekonomických důvodů společnosti jsme byli nuceni dočasně změnit jeho smlouvu z hlavního pracovního poměru na dohodu o provedení práce. To proběhlo po vzájemné dohodě a na dobu nezbytně nutnou. Výše jeho odměny se třetím měsícem pohybuje na hranici životního minima + stanovené výživné. Na srážky exekucí podle našeho názoru nezbývala žádná částka. Tak jsme k tomuto přistupovali. Zaměstnanec jiný příjem a hlavně hlavní pracovní poměr nemá.
Na dotaz příslušné exekuční kanceláře o absenci srážek, jsme odpověděli o dočasné změně pracovního poměru.
K našemu překvapení nám bylo sděleno a nařízeno zablokování a srážení celé jeho odměny - cituji e-mail a nový exekuční výměr-
,, Tímto Vám dávám na vědomí, že z důvodu oznámení o změně pracovního poměru výše uvedeného povinného, Vám bude doručen Exekuční příkaz jiné pohledávky z titulu dohody o provedení práce, jste povinni odměny odvádět a to v plné výši. ,
. aby povinnému od okamžiku doručení tohoto příkazu vyplatil jeho pohledávku, provedl na ní započtení nebo s ní jinak nakládal. Soudní exekutor zakazuje povinnému jakkoliv nakládat s pohledávkou, zejména na ní přijmout jakékoliv plnění. Povinný ztrácí právo na pohledávku okamžikem, kdy byl dlužníkovi povinného doručen tento exekuční příkaz. ,,
Nevím zda jsme při zpracování mzdy či odměny udělali chybu, nebo příslušný úřad nerozuměl či nechtěl slyšet o pouhé změně smlouvy, ne o navýšení pracovního poměru navíc o dohodu o provedení práce. Prosím o radu jak se k tomuto postavit a jak to vyřešit. Zaměstnanec by takto zůstal bez jakýchkoliv finančních prostředků a neplatil ani výživné. K opětovné změně na hlavní prac. poměr by mělo dojít nejpozději začátkem nového kalendářního roku.
Předem děkuji za odpověď, pro nás dost důležitou.
Předem děkuji za radu.
,, uživatel,,
Exekuce, exekuční srážky ze mzdy - dohoda o provedení práce, DPP
Odesláno:
Otevřeno 3281 x
1 odpověď
Host 2291
Mgr. Květoslava Viktorýnová (exekuce)
Zdravím Vás, pochopitelně není možné, aby člověk, který pracuje zůstal absolutně bez prostředků. Příjem z dohody o pracovní činnosti nebo příjem z dohody o provedení práce se bere jako mzda, tudíž povinnému vždy musí zbýt tzv. nezabavitelné minimum. Pokud by byl příjem z této dohody natolik nízký, že by nebylo co srážet je nutné v souladu se zákonem srážky neprovádět a je na povinném, aby se proti tomuto exekučnímu příkazu bránil, a to např. návrhem na částečné zastavení exekuce, kde se navrhne zrušení exekučního příkazu v souladu s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, neboť povinnému nelze z dohody o provedení práce nic srazit. Výši nezabavitelné části mzdy nebo příjmu z dohody si lze mimo jiné ověřit i na serveru http://www.vyplata.cz, tam si vyberte výpočet nezabavitelné části mzdy a z roku vyberete rok 2015, následně vyjede tabulka, kterou vyplníte a zjistíte tak v jaké výši je možné srážet z této dohody. Pro úplnost uvádím, že srážky ze mzdy jsou upraveny v ust. § 276 a násl. občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), přičemž mechanismus pro výpočet srážek ze mzdy je upraven v ust. § 279 občanského soudního řádu a v ust. § 299 občanského soudního řádu je výslovně uvedeno, že ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny z dohody o pracovní činnosti, odměny z dohody o provedení práce.
Exekutor měl asi za to, že dohodou o provedení práce končí pracovní poměr Vašeho zaměstnance u Váš společnosti a Váš zaměstnanec by se tedy měl jít do 8 dnů od ukončení pracovního poměru zaevidovat na úřad práce. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné lze exekučně skutečně srazit odměnu z dohody celou, neboť Váš zaměstnanec má příjem z odstupného. Zde pouze upozorňuji na skutečnost, že tento zaměstnanec nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť má příjem z dohody o pracovní činnosti.
I takto mohlo vzniknout ono nedorozumění mezi Vámi a exekutorem. Na místě Vašeho zaměstnance bych k exekutorovi podala i návrh na odklad exekuce v souladu s ust. § 54 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť jeho jediným příjmem v současné době je příjem z dohody o provedení práce, kterou bych v kopii k tomuto návrhu přiložila. Ust. § 266 odst. 1 občanského soudního řádu výslovně stanoví, že na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něj nebo příslušníky jeho rodiny zvlášť nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. V návrhu na odklad adresovaném exekutorovi je nutné dále uvést na jak dlouhou dobu má být exekuce odložena. V tomto případě bych odklad volila na 6 měsíců, neboť až lednu 2016 má být s povinným opět uzavřena pracovní smlouva a má se tak obnovit jeho pracovní poměr, takže mzda, ze které bude možné provádět srážky ze mzdy bude povinnému vyplacena až v únoru 2015. Toto vše je však nutné do návrhu na odklad exekuce uvést a bylo by dobré, aby tyto informace měl povinný potvrzené i od svého zaměstnavatele, tedy od Vás.
Exekutor měl asi za to, že dohodou o provedení práce končí pracovní poměr Vašeho zaměstnance u Váš společnosti a Váš zaměstnanec by se tedy měl jít do 8 dnů od ukončení pracovního poměru zaevidovat na úřad práce. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné lze exekučně skutečně srazit odměnu z dohody celou, neboť Váš zaměstnanec má příjem z odstupného. Zde pouze upozorňuji na skutečnost, že tento zaměstnanec nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť má příjem z dohody o pracovní činnosti.
I takto mohlo vzniknout ono nedorozumění mezi Vámi a exekutorem. Na místě Vašeho zaměstnance bych k exekutorovi podala i návrh na odklad exekuce v souladu s ust. § 54 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť jeho jediným příjmem v současné době je příjem z dohody o provedení práce, kterou bych v kopii k tomuto návrhu přiložila. Ust. § 266 odst. 1 občanského soudního řádu výslovně stanoví, že na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něj nebo příslušníky jeho rodiny zvlášť nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. V návrhu na odklad adresovaném exekutorovi je nutné dále uvést na jak dlouhou dobu má být exekuce odložena. V tomto případě bych odklad volila na 6 měsíců, neboť až lednu 2016 má být s povinným opět uzavřena pracovní smlouva a má se tak obnovit jeho pracovní poměr, takže mzda, ze které bude možné provádět srážky ze mzdy bude povinnému vyplacena až v únoru 2015. Toto vše je však nutné do návrhu na odklad exekuce uvést a bylo by dobré, aby tyto informace měl povinný potvrzené i od svého zaměstnavatele, tedy od Vás.
