Dobrý den,
jsem ve velké finanční tísni.
2006 jsem vzala rodičům půjčku, která se bohužel nesplácela. Nyní se mi ozval exekutor p. Smékal z Prahy. Jistina je 150.000 Kč, ale celkový dluh už 438.000 Kč. Nedá se s ním domluvit na splátkovém kalendáři (teda dá, chtěl 40.000 Kč měsíčně), nevím jak dál. Jsem bez práce a nevím jak situaci řešit. Hrozil mi tím, že přijdou domů a vezmou mi vše, jenže v bytě mám mladšího bratra, sama tam nebydlím.
Bohužel smlouva o podnájmu je na mé jméno.
Prosím poraďte.
Děkuji.
Exekuce JUDr. Smékal - hrozí zabavení vybavení bytu ve kterém nebydlím
Odesláno:
Otevřeno 1073 x
1 odpověď
Host 3808
Mgr. Květoslava Viktorýnová (exekuce)
Zdravím Vás, zde je bohužel každá rada drahá. Exekuce prodejem movitých věcí povinného je legálním způsobem provedení exekuce. Jen Vám doporučuji se podívat na úpravu obsaženou v ust. § 321 a § 322 občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.). V těchto ustanovením jsou upraveny věci, které nelze zabavit ani povinnému. Kdyby Vám byly některé z těchto věcí zabaveny je to ohledně těchto věcí zákonný důvod pro zastavení exekuce dle ust. § 268 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu.
Dodávám, že exekutor by neměl zabavovat věci ve vlastnictví osob odlišných od povinného (např. rodinných příslušníků). To, že věci patří jiné osobě než povinnému však musí exekutorovi doložit vlastník těchto věcí, a to pokud možno úředně ověřenými kopiemi listin dokládajících vlastnické právo, tj. (smluv, faktur, dodacích a záručních listů, … ). Pokud by exekutor i přesto tyto věci zabavil, je nutné, aby vlastník těchto věcí, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o zabavení svých věcí dozvěděl, podal k soudnímu exekutorovi v souladu s ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, jehož přílohou by měly být rovněž i úředně ověřené kopie listin dokládajících vlastnické právo navrhovatele k zabaveným věcem. Jen dodávám, že tuto lhůtu nesmíte zmeškat, neboť její zmeškání nelze prominout. Pokud by exekutor tomuto návrhu nevyhověl, nezbývalo by vlastníkovi zabavených věcí nic jiného než se o tyto věcí s exekutorem soudit, a to formou vylučovací žaloby dle ust. § 267 občanského soudního řádu. Jen dodávám, že i vylučovací žalobu je nutné podat do 30 dnů ode dne, kdy bylo vlastníkovi doručeno rozhodnutí exekutora, kterým návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu nevyhověl.
Dodávám, že exekutor by neměl zabavovat věci ve vlastnictví osob odlišných od povinného (např. rodinných příslušníků). To, že věci patří jiné osobě než povinnému však musí exekutorovi doložit vlastník těchto věcí, a to pokud možno úředně ověřenými kopiemi listin dokládajících vlastnické právo, tj. (smluv, faktur, dodacích a záručních listů, … ). Pokud by exekutor i přesto tyto věci zabavil, je nutné, aby vlastník těchto věcí, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o zabavení svých věcí dozvěděl, podal k soudnímu exekutorovi v souladu s ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, jehož přílohou by měly být rovněž i úředně ověřené kopie listin dokládajících vlastnické právo navrhovatele k zabaveným věcem. Jen dodávám, že tuto lhůtu nesmíte zmeškat, neboť její zmeškání nelze prominout. Pokud by exekutor tomuto návrhu nevyhověl, nezbývalo by vlastníkovi zabavených věcí nic jiného než se o tyto věcí s exekutorem soudit, a to formou vylučovací žaloby dle ust. § 267 občanského soudního řádu. Jen dodávám, že i vylučovací žalobu je nutné podat do 30 dnů ode dne, kdy bylo vlastníkovi doručeno rozhodnutí exekutora, kterým návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu nevyhověl.
