Píši ohledně dotazu, na který jsem nenašel nikde uspokojivou odpověď. Několik let zpět jsem pronajímal byt, kde se vystřídalo několik lepších i horších nájemníků. Dva z nich odešli s dlužnou částkou (každý cca 12 000. -) I přes urgence nikdo z nich nezaplatil, proto jsem v rámci občanskoprávního sporu začal částku vymáhat, soud jsem vyhrál a dlužnou částku dal exekutorovi k vymožení. Jsem tedy oprávněný ve dvou různých exekucích na dlužnou částku cca 13 000 (včetně poplatků řízení). Obě exekuce běží od cca 2013/2014. Pouze u jedné z nich se povedlo vymoci 1390Kč (asi ve 2015), od té doby nic.
Vím, že pokud bych exekuce chtěl ukončit, zaplatil bych odměnu exekutora náklady atd. (platí ten, kdo řízení ukončil). Pokud je řízení zastaveno z důvodu nemajetnosti, pak náklady exekuce platí oprávněný - tedy já. Nevím, zda i něco jiného ještě.
Jelikož to nevypadá, že by exekuce byly někdy úspěšné, přemýšlím zda je není rozumnější ukončit. Žiju totiž v obavách, že každý další rok budou náklady vyšší a vyšší, ale zpět nedostanu nic. Řízení nechci ukončit já, protože bych to zaplatil úplně všechno já. Na druhou stranu je ale ukončit nechci, byl bych proti sobě se odříznout alespoň od malé šance něco vymoci.
Rád bych se zeptal, jaká je běžná praxe v takových případech? Vždyť i sám exekutor musí vidět, že tyto exekuce nikam nevedou. Mám ho sám oslovit, zda by řízení pro nemajetnost neukončil? Nebo mám řízení nechat běžet a nevšímat se jich? Nemůžou ale pak náklady časem převýšit samotnou vymáhanou částku? Nebo není nějaká zákonná lhůta pro automatické ukončení exekuce, pokud se dlouho nic nevymůže?
Prosím poraďte, zda má smysl nechat tyto exekuce raději běžet nebo je ukončit dříve, než mě poplatky za ně "zruinují". Je to trochu paradox, že se oprávněný bojí pokračovat v exekuci, aby jeho nezruinovala, zatímco povinný si "lítá někde po světe".
Předem děkuji za pomoc a radu v této situaci.
S pozdravem
Martin Houdek
Náklady exekuce při ukončení oprávněným věřitelem - kdo náklady platí (dlužník nebo věřitel?)
Odesláno:
Otevřeno 636 x
1 odpověď
Host 5111
Mgr. Klára Gaierová - právník (insolvenční poradna)
Dobrý den,
domnívám se, že Vaše obavy z hrazení nákladů exekučního řízení jsou zbytečné.
Jak např. říká rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4287/2014 ze dne 04.08.2015: „Jestliže bylo od počátku možné považovat exekuční titul za materiálně i formálně vykonatelný, a těchto vlastností pozbyl až následně po zahájení exekučního řízení nikoli vinou oprávněné, jednalo se o situaci, kterou oprávněná nemohla ani při zachování potřebné míry pečlivosti před podáním návrhu na nařízení exekuce ovlivnit. Oprávněné proto nemohou být přisuzovány jak procesní zavinění na zastavení exekuce, tak ani z toho vyplývající povinnost k náhradě nákladů exekuce. “
Též Ústavní soud se touto problematikou již obšírně, který ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 1413/10 ze dne 16.12.2010 judikoval, že: „jen v situaci, kdy k objektivní skutkové okolnosti zastavení exekuce z důvodů nedostatku majetku povinného přistoupí i konkretizované okolnosti subjektivní povahy (procesní zavinění oprávněného), může být uložena povinnost náhrady nákladů řízení oprávněnému; procesní zavinění oprávněného nelze ale bez dalšího založit pouze na jeho dispozičním úkonu - návrhu na nařízení exekuce. “
Ve Vašem případě bych v současné době návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost rozhodně nepodávala a vyčkala, pokud se sám exekutor neozve s návrhem na zastavení exekuce, jelikož již opakovaně a bezúspěšně prověřil všechny možnosti a žádný postižitelný majetek povinného nezjistit
domnívám se, že Vaše obavy z hrazení nákladů exekučního řízení jsou zbytečné.
Jak např. říká rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4287/2014 ze dne 04.08.2015: „Jestliže bylo od počátku možné považovat exekuční titul za materiálně i formálně vykonatelný, a těchto vlastností pozbyl až následně po zahájení exekučního řízení nikoli vinou oprávněné, jednalo se o situaci, kterou oprávněná nemohla ani při zachování potřebné míry pečlivosti před podáním návrhu na nařízení exekuce ovlivnit. Oprávněné proto nemohou být přisuzovány jak procesní zavinění na zastavení exekuce, tak ani z toho vyplývající povinnost k náhradě nákladů exekuce. “
Též Ústavní soud se touto problematikou již obšírně, který ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 1413/10 ze dne 16.12.2010 judikoval, že: „jen v situaci, kdy k objektivní skutkové okolnosti zastavení exekuce z důvodů nedostatku majetku povinného přistoupí i konkretizované okolnosti subjektivní povahy (procesní zavinění oprávněného), může být uložena povinnost náhrady nákladů řízení oprávněnému; procesní zavinění oprávněného nelze ale bez dalšího založit pouze na jeho dispozičním úkonu - návrhu na nařízení exekuce. “
Ve Vašem případě bych v současné době návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost rozhodně nepodávala a vyčkala, pokud se sám exekutor neozve s návrhem na zastavení exekuce, jelikož již opakovaně a bezúspěšně prověřil všechny možnosti a žádný postižitelný majetek povinného nezjistit
