Bylo mi povoleno oddlužení a splácím dluhy zabavením majetku i srážkou ze mzdy. Pracuji jako OSVČ, tedy musím odvádět 2/5 hrubého příjmu.
Je pro OSVČ též stanoveno nezabavitelné minimum? Například při příjmu OSVČ 14 000, - Kč měsíčně je splátka 5 600, - Kč. Zbývá mi částka 8 400, - Kč, po úhradě záloh na PSSZ a ZP zůstává čistý příjem ve výši necelých 4 500, - Kč pro mě a mou nezletilou dceru. Je možné u OSVČ žádat o zachování nezabavitelné částky po úhradě záloh na pojištění.
Děkuji, Morchová.
Nezabavitelné minimum u OSVČ v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
Odesláno:
Otevřeno 2308 x
1 odpověď
Host 5346
Mgr. Klára Gaierová - právník (insolvenční poradna)
Dobrý den,
bohužel u osob samostatně výdělečně činných zákon i v insolvenčním řízení předpokládá použití ust. § 318 o. s. ř. a bez ohledu na částku potřebnou k udržení a dosažení příjmu srazit jakožto přednostní pohledávky 3/5 z fakturací, tj. 3/5 z hrubého příjmu. Samozřejmě v této variantě narážíme na to, že by v některých měsících nemuselo dlužníkovi zůstat ani nezabavitelné minimum v podobě, jaké by mu zůstalo, pokud by byl zaměstnancem.
Insolvenční soud je však oprávněn toto modifikovat, když např. dlužníkovi byly reálně schváleny fixní výdaje, které se do fakturací nezahrnují. Zároveň mnoho správců v návaznosti na pokyn soudu v rámci jeho dohledací činnosti postupují tak, že dlužník je povinen správci předkládat měsíční přehledy příjmů a výdajů a s takovou částkou se pak zachází jako s čistou mzdou dlužníka a srážkami z ní, přičemž soud stanoví výši měsíční zálohy hrazené k rukám insolvenčního správce.
Všechny výše uvedené možnosti jsou však na zvážení soudu, který o nich rozhoduje k příslušné žádosti podané dlužníkem.
bohužel u osob samostatně výdělečně činných zákon i v insolvenčním řízení předpokládá použití ust. § 318 o. s. ř. a bez ohledu na částku potřebnou k udržení a dosažení příjmu srazit jakožto přednostní pohledávky 3/5 z fakturací, tj. 3/5 z hrubého příjmu. Samozřejmě v této variantě narážíme na to, že by v některých měsících nemuselo dlužníkovi zůstat ani nezabavitelné minimum v podobě, jaké by mu zůstalo, pokud by byl zaměstnancem.
Insolvenční soud je však oprávněn toto modifikovat, když např. dlužníkovi byly reálně schváleny fixní výdaje, které se do fakturací nezahrnují. Zároveň mnoho správců v návaznosti na pokyn soudu v rámci jeho dohledací činnosti postupují tak, že dlužník je povinen správci předkládat měsíční přehledy příjmů a výdajů a s takovou částkou se pak zachází jako s čistou mzdou dlužníka a srážkami z ní, přičemž soud stanoví výši měsíční zálohy hrazené k rukám insolvenčního správce.
Všechny výše uvedené možnosti jsou však na zvážení soudu, který o nich rozhoduje k příslušné žádosti podané dlužníkem.
