Občanské právo
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Zemřel mi náhle bratr. Byl dvakrát rozvedený a má tři děti. Z prvního manželství zletilého syna, kterého se však kdysi jaksi vzdal, aby nebyl stíhán pro neplacení alimentů. Z dalšího manželství, které je již 7 let rozvedeno, má 2 nezletilé děti. Já jsem jeho vlastní sestra a ještě mám napůl nevlastního jednoho bratra, který měl jiného otce, kdo a jak bude dědit a jestli automaticky dědictví přebírá nějaká notářská kancelář anebo je třeba ji sami vyhledat. Děkuji, Sabina
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Jsem spoluvlastníkem pozemku (1/2 já a 1/2 můj bratr). Chtěl bych svoji polovinu pronajmout. Mohu to udělat bez souhlasu bratra? Tomáš
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Nedávno zemřel otec mého dítěte (jsme několik let rozvedeni), v posledních dvou letech žil se svou družkou (spolu mají také dítě).
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Nedávno zemřel otec mého dítěte (jsme několik let rozvedeni), v posledních dvou letech žil se svou družkou (spolu mají také dítě).
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Nedávno zemřel otec mého dítěte (jsme několik let rozvedeni), v posledních dvou letech žil se svou družkou (spolu mají také dítě).
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Bydlíme v domě patřícím bytovému družstvu a část bytů je převedena do osobního vlastnictví. Společenství vlastníků zatím založeno nebylo. Dům byl zkolaudován v roce 1991. Záhy poté koupila firma, která dům (a domy v okolí) stavěla, pozemky pod domy a kolem domů vč. přístupových komunikací. Bytové družstvo se s vlastníkem nedohodlo na prodeji pozemků. Firma časem skončila v konkurzu, ale ještě předtím stihla pozemky prodat jiné firmě. Správkyně konkurzní podstaty prodej pozemků jiné firmě napadla. A až do jara 2009 se táhly soudní spory o určení vlastnictví pozemků. Vyhrála správkyně konkurzní podstaty, která pozemky na podzim 2009 za neprůhledných okolností prodala další firmě - současnému vlastníkovi.
Současný vlastník nám nabízel nejprve pozemky k odkoupení, ale hned na další schůzce otočil a nabízí pouze pronájem pozemků.
1. Nyní nám předložil dohodu o právu k přístupu k domům, podle které bychom měli za přístup k domům platit ročně ne zcela malou částku. Domníváme se, že v této situaci máme možnost vysoudit vydržení věcného břemene.
2. Vlastník zakazuje využívat parkovací místa na přístupových komunikacích, které vlastní a ke kterým chceme zřídit věcné břemeno. Je možné se proti tomu nějak bránit? Podotýkám, že jiná možnost parkování v širokém okolí není.
3. Zároveň si vymiňuje náš souhlas se změnou řešení dopravní situace. Bojíme se, aby se nestalo, že budeme souhlasit s nájmem, vlastník vybuduje jinou přístupovou komunikaci, původní zruší a tím padne možnost vydržení věcného břemene na přístup k domům, protože tuto novou jsme nevyužívali 10 let. Děkuji, Jarka
Současný vlastník nám nabízel nejprve pozemky k odkoupení, ale hned na další schůzce otočil a nabízí pouze pronájem pozemků.
1. Nyní nám předložil dohodu o právu k přístupu k domům, podle které bychom měli za přístup k domům platit ročně ne zcela malou částku. Domníváme se, že v této situaci máme možnost vysoudit vydržení věcného břemene.
2. Vlastník zakazuje využívat parkovací místa na přístupových komunikacích, které vlastní a ke kterým chceme zřídit věcné břemeno. Je možné se proti tomu nějak bránit? Podotýkám, že jiná možnost parkování v širokém okolí není.
3. Zároveň si vymiňuje náš souhlas se změnou řešení dopravní situace. Bojíme se, aby se nestalo, že budeme souhlasit s nájmem, vlastník vybuduje jinou přístupovou komunikaci, původní zruší a tím padne možnost vydržení věcného břemene na přístup k domům, protože tuto novou jsme nevyužívali 10 let. Děkuji, Jarka
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Nedávno zemřel otec mého dítěte (jsme několik let rozvedeni), v posledních dvou letech žil se svou družkou (spolu mají také dítě).
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
Dotaz č. 1: mohou se zříci dědictví všichni účastníci dědického řízení i v případě, že se dědí jen dluhy?
Dotaz č. 2: jakým způsobem mohou rodiče zemřelého požadovat vydání jeho věcí po jeho družce? Ona odmítá jeho věci vydat a rodiče mají obavu, že věci spadající do dědického řízení zapře.
Dotaz č. 3: měl auto na leasing a obávám se, že družka za něj od jeho úmrtí splátky nehradí. Jak toto vyřešit, aby nedošlo kvůli dlužným splátkám na exekuci? Mohou se obrátit na Policii, aby pod jejím dohledem odnesly z domu jeho družky věci zemřelého? U rodičů měl totiž stále trvalé bydliště. Děkuji, Pavlína
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Bydlíme v domě patřícím bytovému družstvu a část bytů je převedena do osobního vlastnictví. Společenství vlastníků zatím založeno nebylo. Dům byl zkolaudován v roce 1991. Záhy poté koupila firma, která dům (a domy v okolí) stavěla, pozemky pod domy a kolem domů vč. přístupových komunikací. Bytové družstvo se s vlastníkem nedohodlo na prodeji pozemků. Firma časem skončila v konkurzu, ale ještě předtím stihla pozemky prodat jiné firmě. Správkyně konkurzní podstaty prodej pozemků jiné firmě napadla. A až do jara 2009 se táhly soudní spory o určení vlastnictví pozemků. Vyhrála správkyně konkurzní podstaty, která pozemky na podzim 2009 za neprůhledných okolností prodala další firmě - současnému vlastníkovi.
Současný vlastník nám nabízel nejprve pozemky k odkoupení, ale hned na další schůzce otočil a nabízí pouze pronájem pozemků.
1. Nyní nám předložil dohodu o právu k přístupu k domům, podle které bychom měli za přístup k domům platit ročně ne zcela malou částku. Domníváme se, že v této situaci máme možnost vysoudit vydržení věcného břemene.
2. Vlastník zakazuje využívat parkovací místa na přístupových komunikacích, které vlastní a ke kterým chceme zřídit věcné břemeno. Je možné se proti tomu nějak bránit? Podotýkám, že jiná možnost parkování v širokém okolí není.
3. Zároveň si vymiňuje náš souhlas se změnou řešení dopravní situace. Bojíme se, aby se nestalo, že budeme souhlasit s nájmem, vlastník vybuduje jinou přístupovou komunikaci, původní zruší a tím padne možnost vydržení věcného břemene na přístup k domům, protože tuto novou jsme nevyužívali 10 let. Děkuji, Jarka
Současný vlastník nám nabízel nejprve pozemky k odkoupení, ale hned na další schůzce otočil a nabízí pouze pronájem pozemků.
1. Nyní nám předložil dohodu o právu k přístupu k domům, podle které bychom měli za přístup k domům platit ročně ne zcela malou částku. Domníváme se, že v této situaci máme možnost vysoudit vydržení věcného břemene.
2. Vlastník zakazuje využívat parkovací místa na přístupových komunikacích, které vlastní a ke kterým chceme zřídit věcné břemeno. Je možné se proti tomu nějak bránit? Podotýkám, že jiná možnost parkování v širokém okolí není.
3. Zároveň si vymiňuje náš souhlas se změnou řešení dopravní situace. Bojíme se, aby se nestalo, že budeme souhlasit s nájmem, vlastník vybuduje jinou přístupovou komunikaci, původní zruší a tím padne možnost vydržení věcného břemene na přístup k domům, protože tuto novou jsme nevyužívali 10 let. Děkuji, Jarka
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Matka je většinovým vlastníkem domu (2/3) a menšinový vlastník v domě nebydlí (celý dům ale nevyužíváme - ony 2 místnosti jsou zamčené). Spolumajitel má zájem nám 1/3 odprodat, ale za velmi nepřiměřenou cenu - před 4 lety dělal odhad, kvůli převodu z původní majitelky, který byl 590 tisíc za celou nemovitost (byl prý úmyslně stlačen dolů). Nyní požaduje víc jak polovinu odhadní ceny nemovitosti. Na nabídku jsme nepřistoupili, ale spolumajitel se odmítá podílet na nákladech s domem spojených. Otázka tedy zní, jakým způsobem ho přimět, aby třetinové náklady hradil (odvolává se na to, že mu současný stav nemovitosti vyhovuje), případně jakou šanci máme vymáhat částku soudně - zpětně se nám podařilo podle dokladů doložit pouze 3952 Kč, které by měl uhradit a do budoucna nám odmítl podepsat papír o tom, že byl s budoucími opravami seznámen (svědci pouze rodinní příslušníci). Případně, kdyby došlo k soudnímu vypořádání nemovitosti, zda soud přihlíží ke stavu historicky využívaných konkrétních částí domu, co se týče ceny (jejich třetina je totiž v dezolátním stavu, naše je udržovaná a opravovaná) a zda nový odhad zohledňuje odhad před 4 lety - není možné aby se 80 let starý dům přeci zhodnotil, když se do zásadních oprav neinvestovalo. Děkuji, Linda
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 5. červenec 2010
Matka je většinovým vlastníkem domu (2/3) a menšinový vlastník v domě nebydlí (celý dům ale nevyužíváme - ony 2 místnosti jsou zamčené). Spolumajitel má zájem nám 1/3 odprodat, ale za velmi nepřiměřenou cenu - před 4 lety dělal odhad, kvůli převodu z původní majitelky, který byl 590 tisíc za celou nemovitost (byl prý úmyslně stlačen dolů). Nyní požaduje víc jak polovinu odhadní ceny nemovitosti. Na nabídku jsme nepřistoupili, ale spolumajitel se odmítá podílet na nákladech s domem spojených. Otázka tedy zní, jakým způsobem ho přimět, aby třetinové náklady hradil (odvolává se na to, že mu současný stav nemovitosti vyhovuje), případně jakou šanci máme vymáhat částku soudně - zpětně se nám podařilo podle dokladů doložit pouze 3952 Kč, které by měl uhradit a do budoucna nám odmítl podepsat papír o tom, že byl s budoucími opravami seznámen (svědci pouze rodinní příslušníci). Případně, kdyby došlo k soudnímu vypořádání nemovitosti, zda soud přihlíží ke stavu historicky využívaných konkrétních částí domu, co se týče ceny (jejich třetina je totiž v dezolátním stavu, naše je udržovaná a opravovaná) a zda nový odhad zohledňuje odhad před 4 lety - není možné aby se 80 let starý dům přeci zhodnotil, když se do zásadních oprav neinvestovalo. Děkuji, Linda