Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ubytování jako živnost:
Dle znění dotazu předpokládám, že se zájemci o ubytování uzavíráte smlouvu o ubytování (§ 2326 a násl. občanského zákoníku), nikoli smlouvu o nájmu bytu, resp. domu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku). Tyto dvě smlouvy se liší svým účelem. Účelem smlouvy o nájmu bytu (resp. domu) je zajištění bydlení pro nájemce (tedy uspokojování jeho bytových potřeb), účelem ubytování je naopak zajištění pouze přechodného ubytování (tedy prozatímního pobytu v prostoru, kde může ubytovaný uspokojit své základní životní a společenské potřeby). Smlouva o ubytování tak předpokládá, že ubytovaný má zajištěno bydlení na jiném místě a prostřednictvím smlouvy o ubytování řeší pouze potřebu zajištění krátkodobého (přechodného) pobytu (může se jednat např. o ubytování studentů, zaměstnanců, turistů apod.).
Co se týče základního vymezení smlouvy o ubytování, platí dle § 2326 občanského zákoníku, že smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.
Ubytování může být poskytováno v zařízení k tomu určeném. Tímto zařízením je primárně stavba ubytovacího zařízení, kterou je stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií:
- hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
- motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
- penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
- ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování
(jak vyplývá z § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Ubytování může být poskytováno též v rodinných domech, bytových domech či stavbách pro rodinnou rekreaci (např. chalupy, chaty).
Dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Poskytujete-li proto ubytování soustavně, vlastním jménem a za účelem dosažení zisku (což ze znění dotazu předpokládám), jedná se ve Vašem případě o živnost, k jejímuž provozování je zapotřebí příslušné živnostenské oprávnění.
Vzhledem k tomu, že ubytovaným neposkytujete žádné související služby, přichází v úvahu ohlašovací volná živnost "Ubytovací služby" (která je uvedena pod bodem 55 přílohy č. 4 živnostenského zákona). Obsah této živnosti je vymezen v nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností, a to následovně:
"Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům."
Na tomto místě pouze doplňuji, že podávání snídaní není samozřejmě pro živnostníka (ubytovatele) povinné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že pokud byste se rozhodla poskytovat spolu s ubytováním i stravovací služby, bylo by nutné získat živnostenské oprávnění k ohlašovací řemeslné živnosti "Hostinská činnost".
2/ Placení televizního poplatku:
Dle § 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem (typicky se jedná o nájemce nemovitostí, v nichž se televizní přijímač nachází).
Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více.
Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě se jedná (resp. by se mělo jednat) o provozování živnosti (tedy podnikání), je klíčový § 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle tohoto ustanovení platí poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, televizní poplatek z každého televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.
Pokud tedy používáte televizní přijímač ke svému podnikání (např. jako vybavení objektu, který v rámci své živnosti krátkodobě pronajímáte), je zapotřebí, abyste hradila televizní poplatek jak z tohoto televizního přijímače, tak i z televizního přijímače, který máte doma.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment