Promítání filmů v domově důchodců - autorské právo, poplatky OSA
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Autorské právo, poplatky za TV a rozhlas
Chtěla jsem se zeptat na promítání filmů v domově důchodců, doposud jsem zjistila toto: V ČR je kopírování (tedy i stahování) autorských děl (nikoli však softwaru či databází) pro vlastní (osobní) potřebu zcela legální. Nelegální je však šíření (sdělování veřejnosti) takových děl bez povolení autora.
Takové počínání je dle autorského zákona trestný čin (Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, § 270 TrZ). Použití jiného autorského díla než programu či elektronické databáze pro vlastní potřebu je v ČR zcela legální i bez svolení autora. Tedy např. stažením filmu a jeho užitím pro vlastní potřebu není český zákon porušen, třebaže film je šířen v rozporu se zákonem. Jak tedy brát promítání filmů v našem domově, když z hlediska soc. standardů kvality jsou naše uživatelky v domově jako doma? Lze pustit nějaké DVD s filmem (pohádkou) v kulturní místnosti, do které mají volně přístup všechny uživatelky, a promítání je zdarma? Lze toto nějak ošetřit nebo musí být "hromadné"sledování zrušeno? Děkuji za odpověď, Lýdie.
ODPOVĚĎ:
V podstatě je možné dát Vám za pravdu:
- Stahování filmů, hudby apod. z internetu je za jistých okolností v souladu s autorským zákonem (tzv. volné užití dle § 30). Zhotovení rozmnoženiny díla je však možné pouze pro osobní potřebu, kterou lze interpretovat jako potřebu toho, kdo rozmnoženinu pořídil, potřebu jeho rodiny či osob blízkých.
- S ohledem na výše uvedené je proto jakákoli veřejná produkce (ať už placená či bezplatná) takto zhotovené rozmnoženiny v rozporu s autorským zákonem (může se jednat o přestupek či správní delikt, v případě vyšší intenzity i o trestný čin).
Ve Vaší situaci se nabízí dvě varianty řešení:
1/ Oslovit u Vámi vybraných filmů majitele příslušných autorských práv (obvykle jím bývá filmový distributor), nastínit svou situaci a navrhnout mu udělení licence pro zveřejňování díla (t. j. promítání filmu Vašim klientkám) a to buď zcela bezplatně či za symbolickou úplatu. Úspěch tohoto řešení není samozřejmě možné zaručit.
2/ Použít tzv. zákonnou licenci pro sociální zařízení (§ 38e autorského zákona). Dle tohoto ustanovení nezasahuje do autorských práv:
- zdravotnické či sociální zařízení
- které nebylo zřízeno nebo založeno za účelem dosažení zisku
- které zhotoví záznam vysílaných děl a takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v těchto zařízeních.
Autorský zákon sice uvádí, že za tato zařízení lze zejména považovat věznice a nemocnice, dle mého názoru je však možné tuto kategorii vztáhnout i na domovy důchodců (za současného splnění podmínky neziskovosti). Při využití této licence je sice možné pořizovat pouze záznamy vysílaných děl (zejména se tedy bude jednat o filmy, promítané v rámci televizního programu), jedná se však prakticky o jediné možné řešení, které nekoliduje s autorským zákonem.
Štítky: