Majitel sousedního lesa pokácel stromy, prodal je a odmítá se vyrovnat - jak postupovat?

Hranice byla mezi pozemky již kdysi vyznačena, geodetické body však v terénu nebylo možno s odstupem času svépomocí dohledat. Dohodli jsme se tedy na třech kusech stromů, které jsou nejspíš v hranici a o které se při společném dělení bude jednat. Zbývající vzrostlé duby, které by byly zcela zřejmě pouze na našem pozemku, jsme chtěli zachovat a nekácet je. Již tehdy jsem navrhl přizvat opětovně geodeta. Ten přijel 12/2021 a na naše náklady jsme nechali vyhledat původní plastové označení hraničních bodů. K samotné těžbě došlo v 01/2022. Už tehdy oba manželé znali skutečný stav hranice, byli fyzicky těžbě přítomni a nic proti původní domluvě nenamítali, ba naopak nás stále ujišťovali, že se vyrovnáme a že jsou pro ně prioritou dobré sousedské vztahy. Dokonce dodrželi původní domluvu a tři duby označili tečkami (*, **, ***) jak na kmeni tak na pařezu a paní volala, že jsou pokáceny a připraveny na odvozním místě, že se můžu přijít podívat na skutečný stav věcí. Čekali jsme tedy, až bude dřevo prodáno a budeme se moci vyrovnat, paní se však odmlčela. Když jí manželka v 04/2022 náhodně potkala a zeptala se, jak to vypadá s vyrovnáním za společné stromy, došlo k obratu v jednání. Ze tří společných stromů už byl rázem jenom jeden a že mi zavolá a domluví se se mnou. Ten den skutečně paní volala, ale společný strom už nebyl ani jeden, neboť paní nejspíš usoudila, že nejsou v ideální polovině na hranici, že jsou asi víc na jejím a tudíž má na ně plné právo pouze ona. Původní domluvu a telefonáty popírá a dohodnuté značky na kmenech, které mám samozřejmě fotodokumentovány, vydává za zády dřeva po zarostlých hřebících. Celková hodnota dřeva těchto tří vzrostlých dubů odhaduji v té nejnižší - palivové kvalitě na hodnotu 30.000 až 35.000 Kč, v případě vyšší kvality kulatiny určené výkupčím přímo na místě může jít i o násobky. Předpokládám, že se jedná o "slovo proti slovu", i když jsme byli většinu jednání dva proti dvěma. Vím od geodeta, že přesnost současného zaměřování jednotlivých bodů je +/-15 cm, hraje tato skutečnost nějakou roli, když je strom zcela evidentně alespoň částečně v hranici? Nebo přesněji, jak moc musí zasahovat do hranice, aby mohl být považován za společný? Jakou váhu má v tomto případě ústní domluva? Jak postupovat a jaké máme možnosti se proti takovémuto jednání bránit?

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Hraje tato skutečnost nějakou roli, když je strom zcela evidentně alespoň částečně v hranici? Nebo přesněji, jak moc musí zasahovat do hranice, aby mohl být považován za společný?
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 1067 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný. “
Z výše citovaného ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že:
- klíčové je, zda hranice pozemků prochází kmenem stromu (kořenový systém a větve nehrají v tomto případě roli),
- pokud kmen stromu vyrůstá na hranici pozemků (resp. je-li kmen stromu proťat hraniční čarou pozemků), představuje strom společný majetek obou sousedů (tedy předmět spoluvlastnictví),
- je-li strom předmětem spoluvlastnictví (dle předchozí odrážky), jsou spoluvlastnické podíly obou sousedů stejné, jelikož občanský zákoník v této souvislosti nestanoví nic jiného – není tedy rozhodné, zda kmen vyrůstá větší částí z jednoho pozemku a menší částí z pozemku druhého (spoluvlastnické podíly obou sousedů budou vždy 50% a 50%).
Stručná odpověď na Váš dotaz tedy zní: Nikoli, tato skutečnost žádnou roli nehraje. Pro založení spoluvlastnictví stromu (se stejnými spoluvlastnickými podíly) postačí, pokud hraniční čára mezi pozemky prochází kmenem stromu (bez ohledu na to, zda větší část kmene vyrůstá z jednoho a menší část kmene z druhého pozemku).
2/ Jakou váhu má v tomto případě ústní domluva?
Ústní domluva má v tomto případě naprosto stejnou váhu jako písemně uzavřená smlouva. V tomto ohledu nezáleží na formě smlouvy/dohody (ústní, písemná apod.), nýbrž je podstatné, že k uzavření této smlouvy/dohody došlo a co bylo jejím obsahem (tzn. jaká práva a povinnosti spoluvlastníkům stromů z této smlouvy/dohody vznikly).
Jedním dechem je však nutné dodat, že problematičnost ústně uzavřené smlouvy/dohody spočívá v obtížnější prokazatelnosti jejího obsahu (k tomu více v odpovědi ad 3/ níže).
3/ Jak postupovat a jaké máme možnosti se proti takovémuto jednání bránit?
Nebude-li dohoda se sousedy možná, resp. nerozpomenou-li se sousedé na to, na čem se s Vámi dohodli, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud.
Před podáním žaloby je nutné dobře zvážit, zda budete schopni svá žalobní tvrzení řádně prokázat (abyste takzvaně unesli důkazní břemeno). Bylo by velmi dobré, pokud byste měli k dispozici alespoň nějakou písemnou korespondenci se sousedy, z níž by bylo možné vyvodit pravdivost Vašich tvrzení (popř. lze použít i jakoukoli jinou korespondenci – například korespondenci s někým z Vašich blízkých, v níž se o dohodě se sousedy zmiňujete). Jako důkaz lze použít rovněž svědeckou výpověď geodeta a dřevorubce, kteří se na vyznačení hranice pozemků a označení společných stromů a jejich pokácení podíleli – pakliže jim byl znám důvod vyznačení hranice pozemků a důvod označení tří spoluvlastněných stromů, bude se jednat o svědky, jejichž výpovědi mohou být klíčové.
Jelikož Vaše dohoda se sousedy se týkala rozdělení výnosu z prodeje dřeva, měli byste se žalobou domáhat úhrady příslušné částky. V tomto ohledu je nutné výši vymáhané částky přesně vypočítat a způsob výpočtu odůvodnit.
Pro přípravu žaloby (resp. i předžalobní výzvy) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník