Kročejová a vzduchová neprůzvučnost sousedního bytu
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD
- Zveřejněno: 27. prosinec 2013
3/2011 jsme koupili byt v patře pod půdou, kde byl kompletně nově vybudovaný půdní byt, který majitel chtěl pronajímat. Problém je v tom, že první a jediný podnájemník se do bytu nastěhoval až v létě 2013 a to na měsíc, který nám stačil k tomu aby jsme zjistili, že podlahová izolace v bytě nad námi je nekvalitní.
Dupot, šoupání židlí, pračka, atd. jsou extrémně hodně slyšet - jako by se hluk děl za sádrokartonovou zdí. Kontaktovali jsme majitele bytu, jehož firma podlahu "odborně odizolovala". Pod pohrůžkou změření kročejový hluk, nám přislíbil že celou věc bude řešit. Celou věc vyřešil velmi šalamounsky tak, že byt prodal nové majitelce. Nová majitelka nemovitosti - půdního bytu s vysokým kročejovým hlukem zřejmě o vadě neví a my jí nechceme první dny po koupi nějak ublížit, ale víme že hluk musíme vyřešit. Máme tedy dotaz, jestli o problému informovat novou majitelku, která by problém zřejmě musela řešit reklamací jako skrytou vadu, nebo rovnou nechat změřit kročejový hluk, jehož cena je v řádech tisíců a řešit celou věc soudně. Budeme rádi i za malou radu. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Staré rčení říká, že "normální je se nesoudit", proto doporučuji mimosoudní řešení nastalého problému, které šetří v maximální míře vztahy i peněženky všech zúčastněných stran sporu.
Nad rámec shora uvedeného pak dodávám, že dle § 14/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.) musí stavba zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat. Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn, příček a stropů mezi místnostmi je pak dána normovými hodnotami, stejně jako požadovaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami (k tomu dále v § 20 a § 21 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Dle § 13/3 zákona o vlastnictví bytů nesmí vlastník jednotky provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek (obecně pak v § 126/1 Občanského zákoníku). V případě nerespektování tohoto pravidla (uloženého vlastníkovi bytové jednotky soudem) pak nelze vyloučit ani nucený prodej předmětné bytové jednotky (§ 14 zákona o vlastnictví bytů), v rámci Vámi popsaného případu se však jedná o scénář poněkud extrémní.
Nebude-li možné se s novou vlastnicí bytu dohodnout, můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podat zde podnět k prošetření nevyhovujícího stavebně-technického provedení rekonstrukce bytu.
Pokud byste se rozhodli podat na svou sousedku žalobu, bylo by přirozeně možné opatřit si pro tento účel znalecký posudek, stejně tak je však možné navrhnout v žalobě vyhotovení odborného vyjádření (popř. znaleckého posudku), o jehož pořízení (včetně umožnění vstupu do sousedního bytu) rozhodne soud (§ 127/1 Občanského soudního řádu).
Pořízení odborného vyjádření (resp. znaleckého posudku) se v rámci soudního řízení stane tzv. nákladem řízení, k jehož úhradě je zásadně povinna ta strana, která ve sporu neměla úspěch.
Pro případnou přípravu žaloby Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze podotýkám, že v rámci nového občanského zákoníku 2014 (který nabyde účinnosti od 1. 1. 2014) bude Vámi popsaná situace obecně řešena v § 1012, v intencích právních vztahů vlastníků bytových jednotek je pak klíčový § 1175/1.