Vymáhání nákladů za odstranění kořenů přesahujících z pozemku sousedu

Jde mi o to, pokud bych si sjednal odbornou firmu na úpravu stromu, zda po něm mohu požadovat vynaložené náklady. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Vámi položená otázka není občanským zákoníkem výslovně řešena, jak však vyplývá ze smyslu příslušných ustanovení tohoto právního předpisu, zní stručná odpověď na Váš dotaz: Nikoli, v případě odstranění přerůstajících větví nese veškeré s tím související náklady ten, kdo tyto větve odstraňuje (bez ohledu na to, zda tak činí svépomocí či prostřednictvím odborníka).

Východiskem této otázky je § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

Na tomto místě je vhodné odcitovat příslušnou pasáž z důvodové zprávy k občanskému zákoníku:

"Dále se navrhuje upřesnit dosavadní konstrukci o odstraňování kořenů a větví pronikajících na sousední pozemek. Rozdílně od platné právní úpravy zakládající sousedovi právo odstranit přerosty a převisy bez dalšího se nově navrhuje, aby soused vlastníka nejprve vyzval, aby přerůstající kořeny a přesahující větve odstranil sám, a teprve pokud to ten neučiní, může zasáhnout dotčený soused. Toto opatření vychází jednak ze zkušenosti, že každý se k svému vlastnictví chová šetrněji než k cizímu, jednak - a to hlavně - snižuje riziko sousedských sporů. U stromu je namístě chránit jej ve zvýšené míře (tak již předválečná československá osnova nebo švýcarský občanský zákoník). Proto se sleduje stanovit, že kořeny a větve stromu lze odstranit nikoli jen šetrně a ve vhodné době, ale také po zvážení míry obtěžování vlastníka sousedního pozemku."

Pro vznik oprávnění souseda k odstranění větví přerůstajících nad jeho pozemek tak musí být nově splněny tyto podmínky, a to všechny současně:
1/ vlastník předmětného stromu byl sousedem o odstranění přerůstajících větví požádán, přičemž této žádosti v přiměřené době nevyhověl,
2/ přerůstající větve mohou být sousedem odstraněny šetrným způsobem a ve vhodné roční době (tzn. v době tzv. vegetačního klidu),
3/ přerůstání větví musí sousedovi působit škodu nebo jiné obtíže, přičemž tato škoda či obtíže musí převyšovat zájem na nedotčeném zachování stromu (musí se tedy jednat o škodu či obtíže určité vyšší intenzity, nemůže jít o škodu či obtíže jakékoli).

Při jazykové interpretaci § 1016/2 občanského zákoníku pak nelze dojít k závěru, že toto ustanovení by zakotvovalo právní povinnost vlastníka stromu uposlechnout žádosti jeho souseda a přerůstající větve odstranit. Občanský zákoník v této souvislosti formuluje hypotézu předmětné normy slovy: "neučiní-li vlastník … ho o to soused požádal … smí soused odstranit".

Nezakotvuje-li pak § 1016/2 občanského zákoníku právní povinnost vlastníka stromu, nemůže tento vlastník nevyhověním žádosti svého souseda žádnou právní povinnost porušit a nemůže mu tudíž ani vzniknout povinnost k náhradě nákladů, které jeho soused vynaloží při odstraňování přerůstajících větví.

Na podporu tvrzení, že § 1016/2 občanského zákoníku nezakotvuje právní povinnost vlastníka stromu vyhovět žádosti jeho souseda lze odcitovat další část důvodové zprávy k občanskému zákoníku, v níž zákonodárce vymezuje, jakými slovy je v tomto právním předpise uvozována povinnost a oprávnění:

„Osnova se vrací k tradičnímu vyjadřování, zásadně se vyhýbá např. formulaci „je povinen“ (vykonat, zaplatit, doručit atd.), ale volí pro vyjádření povinnosti rozkazovací způsob, např. (nechť) „vykoná“, „zaplatí“, „doručí“ atp. Obdobně se šetří s obratem „je oprávněn“, namísto něhož se volí „může“, „má právo“ apod. “

§ 1016/2 občanského zákoníku prolamuje ochranu vlastnického práva vlastníka stromu, když jeho sousedovi umožňuje (při splnění shora uvedených podmínek) do tohoto vlastnického práva zasáhnout, a to i bez souhlasu vlastníka stromu. Toto pravidlo tvoří podstatu § 1016/2 občanského zákoníku, jakékoli další povinnosti vlastníka stromu (nad rámec povinnosti strpět odstranění přerůstajících větví) z tohoto ustanovení dovodit nelze.

Pouze pro doplnění uvádím, že dle § 1067 občanského zákoníku náleží strom tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, přičemž tento strom tvoří součást předmětného pozemku (§ 507 občanského zákoníku). Oprávnění souseda dle § 1016/2 občanského zákoníku pak znemožňuje vlastníkovi stromu bránit se proti odstranění přerůstajících větví dle § 1042 občanského zákoníku, jedná se tedy o zakotvení jedné z výjimek z obecné ochrany vlastnického práva.

Na podporu shora uvedeného (a částečně pro zajímavost) lze poukázat též na znění § 422 Obecného zákoníku občanského (zák. č. 946/1811 Sb. z. s.), který se v mnohém stal inspiračním zdrojem současného občanského zákoníku, dle něhož platilo, že "každý vlastník pozemku může kořeny cizího stromu ze své půdy vytrhati a větve do jeho vzduchového prostoru visící uřezati nebo jinak jich užíti".