Túje stíní na hranici pozemků - může je stínem poškozený soused snížit?

2. Tato sousedka dále požaduje abychom z téže stodoly odstranili i hromosvod, protože je sveden (těsně u stodoly) na její pozemek. Má právo požadovat jeho odstranění? Stodola a chalupa jsou umístěny na vršku a během posledních 20 let zde nejméně 2x uhodil blesk a řešili jsme pojistnou událost.
3. Máme právo odstranit ze zdi naší garáže kovové hřeby, kterými je nově upevněn okap střechy sousedního přístavku, který patří zmíněné sousedce? Nechala ho tam přidělat, přestože mohl být umístěn na druhé straně u jejího domu.
4. Túje, které sousedka vysadila na hranici rozděleného dvora vyrostly do výše cca 8-10 m a protože jsou od nás na jih, stíní náš pozemek. Sousedku jsme několikrát požádali, aby je snížila. Můžeme tak učinit sami na výši 3-3,5 m? Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Svod dešťové vody na sousední pozemek:
V tomto ohledu je klíčový § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Požadavek Vaší sousedky na zabránění stékání dešťové vody na její pozemek je proto v souladu s občanským zákoníkem a tomuto požadavku jste povinni vyhovět.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že povinný svod dešťové vody z vlastní střechy na vlastní pozemek je zakotven i ve stavebních předpisech (např. v § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Svod dešťové vody na sousední pozemek může být mezi sousedy samozřejmě dohodnut. Tato dohoda může mít i podobu zřízení služebnosti okapu (dříve známo jako věcné břemeno) dle § 1270 občanského zákoníku. Po zápisu této služebnosti do katastru nemovitostí bude jeden ze sousedů oprávněn svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věc buď volně nebo ve žlabu; zároveň bude povinen udržovat svodní žlab (byl-li zřízen) v dobrém stavu; také musí, napadne-li mnoho sněhu, sníh včas odklidit.

2/ Hromosvod:
Co se týče sousedčina požadavku na odstranění hromosvodu, je důležité, zda byl tento hromosvod zapuštěn do sousedního pozemku ještě v době, kdy Vaší sousedce tento pozemek nepatřil, nebo zda byl hromosvod nainstalován až v době, kdy sousední pozemek vlastnila (a to bez jejího souhlasu).
V zásadě však platí, že Vaše sousedka je oprávněna se domáhat, aby byl hromosvod z jejího pozemku odstraněn (jak vyplývá z § 1042 občanského zákoníku).
Vaše sousedka však není oprávněna odstranit tento hromosvod svépomocí, v žádném případě pak nesmí tento hromosvod (který je Vaším vlastnictvím) poškodit. Bude-li proto Vaše sousedka na svém požadavku trvat, bude nucena podat na Vás k soudu žalobu na ochranu jejího vlastnického práva.
V případném soudním řízení pak můžete svou obranu postavit na tvrzení o naprosté zanedbatelnosti zásahu hromosvodu do vlastnického práva Vaší sousedky, tzn. že při běžném výkonu jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku jí hromosvod nijak nepřekáží. Zároveň můžete poukázat na důležitost hromosvodu jako prevence proti vzniku požáru (přičemž při vzniku požáru Vaší stodoly by pozemku sousedky hrozilo o poznání větší nebezpečí). V rámci své soudní obrany můžete také poukázat na § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, tzn. že hodlá-li Vás sousedka svým požadavkem pouze šikanovat, nemělo by jí být soudem vyhověno. V neposlední řadě pak můžete svou argumentaci založit také na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit (toto ustanovení by bylo možné analogicky vztáhnout také na zapuštění hromosvodu do cizího pozemku, v takovém případě by tudíž Vaše sousedka nebyla oprávněna se domáhat jeho odstranění).

3/ Odstranění hřebů:
Svépomocné odstranění hřebů z Vaší stavby Vám lze doporučit pouze v případě, že předchozí dohoda se sousedkou nebude možná a zároveň tím sousedce nezpůsobíte škodu.

4/ Túje:
Na tuto problematiku dopadají hned dvě ustanovení občanského zákoníku, a to:
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Vaše sousedka) se zdrží všeho, co působí, že stín dopadá na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku;
- § 1017 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil; neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m; výše uvedené se však nepoužije, tvoří-li stromy rozhradu (tedy živý plot, což ve Vašem případě předpokládám).

Shora uvedené lze shrnout takto:
- pokud túje tvoří živý plot, nemůžete se po sousedce domáhat jejich odstranění,
- pokud však túje nadměrně stíní Váš pozemek, můžete se po sousedce domáhat jejich přiměřeného snížení,
- sousedčiny túje nemůžete snížit svépomocí, neboť byste tím protiprávně zasáhli do jejího vlastnického práva a odpovídali byste za takto způsobenou škodu.

Nebude-li dohoda se sousedkou možná, nezbude Vám, než se v této věci s tzv. sousedskou žalobou obrátit na místně příslušný okresní soud.