Nevlastníci bytových jednotek volili na schůzi SVJ člena výboru - je volba platná?

Za to se podepsala do prezenční listiny ale na shromáždění nebyla. Pokud by tyto tři hlasy nebyly uznány bylo by shromáždění neusnášeníschopné. Můj dotaz tedy zní. Je potřeba písemné plné moci na hlasování na shromáždění? Musí manželé s ohledem na § 1185 odst. 2 NOZ podepsat plnou moc společně. Ve stanovách nemáme "povoleno" použít plnou moc, je možné plnou moc (písemnou, ústní) s ohledem na rozsudek NS ČR ze dne 23. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 nyní po NOZ použít? Do kdy a jak nejefektivněji lze usnášeníschopnost shromáždění napadnout? Předem Vám děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle § 1185 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Předně je třeba uvést, že zástupcem nemusí být vlastník jednotky. Zákon pro plnou moc nestanoví písemnou formu (ačkoliv ji lze vřele doporučit), a tento požadavek neplyne zřejmě ani z § 560 o formě právních jednání. Navíc z tohoto důvodu by měl zpochybnit případné jednání zástupce spíše zastoupený.
Jednání manželů v zákonném režimu je upraveno v § 714 OZ. V případě běžných záležitostí (což bude pravděpodobně většina otázek, které se na shromáždění rozhodují) postačí, když by jednal jeden z manželů. Pouze v případě, že by se jednalo záležitosti nikoliv běžné, pak by byl nutný souhlas druhého manžela. I kdyby se jednalo o neběžnou záležitost, pak by takové jednání bylo platné, dokud by se druhý manžel neplatnosti nedovolal (srov. § 714 odst. 2 OZ). Nikdo jiný by se této neplatnosti nemohl dovolat (srov. § 586 OZ).
Z uvedeného vyplývá, že plná moc vystavená jen jedním z manželů bude platná a případné neplatnosti by se mohl dovolat jen „opomenutý“ manžel, a to jen v případě, že by se jednalo o nikoliv běžnou záležitost.
Rozsudek Nejvyššího soudu, který jste zmínil, jsem konfrontoval s názory v odborné literatuře, která se kloní k závěru, že zastoupení člena SVJ je možné na základě plné moci, aniž by tuto možnost výslovně připouštěly stanovy. Osobně se k tomuto závěru kloním také, ale není vyloučeno, že by soud v konkrétním případě rozhodl jinak.
Právo člena SVJ brojit proti usnesení, pak je nutné poukázat na § 1221 OZ ve spojení s § 258 OZ, kterého vyplývá, že každý člen SVJ nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu SVJ pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů SVJ.
Podle následujících ustanovení pak platí, že právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
Pokud byste se uchýlil k žalobě, domnívám se, že vzhledem ke složitosti věci by bylo vhodné obrátit se na advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz