Hluk z nebytových prostor - kdo musí odhlučnit zdi (majitel bytu nebo nebytových prostor)?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD
- Zveřejněno: 17. únor 2017
Jsem majitelkou bytu v domě SVJ. Pod bytem se nachází nebytové prostory. Firma vlastnící tyto prostory se rozhodla je pronajímat k provozu fitness centra. Dle projektové dokumentace však bylo zjištěno, že ve stropě v nebytových prostorů není vložena minerální vata (která tam být měla). Majitel nebytových prostor současně sdělil, kdo by měl udělat jaká opatření, aby neomezoval sousedy.
Ten majitel bytu, od kterého se v současné době ozývají zvuky, nebo ten, kdo chce prostory užívat. Chtěla bych se proto dotázat, zda může po nás majitel vyžadovat nebytových prostor financování úpravy jeho stropu (tj. naší podlahy zespodu). Firma, která původně stavbu realizovala a projekt nedodržela je nyní v insolvenci. Děkuji Radka
ODPOVĚĎ:
Bytový dům, ve kterém bydlíte, je v tzv. bytovém spoluvlastnictví, založeném vlastnictvím bytů a spoluvlastnictvím společných částí bytového domu. Vše, co občanský zákoník říká o bytech (v rámci bytového spoluvlastnictví), se vztahuje rovněž na nebytové prostory (§ 1158 občanského zákoníku). Byt je prostorově oddělenou částí bytového domu (§ 1159 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je klíčové, jakým způsobem jsou ve Vašem bytovém domě vymezeny společné části tohoto domu, jmenovitě pak podlahy. Obecně platí, že společné jsou alespoň ty části bytového domu, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými částmi jsou vždy stavební části podstatné pro zachování bytového domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka bytové jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku bytové jednotky k užívání bytu (§ 1160 občanského zákoníku).
Společné části bytového domu jsou konkrétněji vymezeny v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 5/3 jsou podlahy společnými částmi bytového domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.
Ve Vašem případě je tedy klíčové, zda je vymezení bytů ve Vašem bytovém domě provedeno odlišně od shora citované právní úpravy (tzn. zda je např. určeno, že součástí bytu jsou i podlahy do určité hloubky apod.). Toto vymezení by mělo být provedeno v prohlášení vlastníka (které je mimo jiné uloženo ve sbírce listin katastru nemovitostí, k dispozici by ho mělo mít samozřejmě i SVJ). Předpokládám však, že co do podlah se vymezení bytů nebude od platné právní úpravy nijak odchylovat.
Dále je podstatné, zda je minerální vata součástí podlahové krytiny Vašeho bytu. Pokud ano, jedná se o součást Vašeho bytu, kterou byste opatřovala na vlastní náklady (pokud byste měla o odhlučnění zájem). Pokud je minerální vata součástí podlahy (což spíše předpokládám), jedná se o společnou část bytového domu, která je opatřována z prostředků SVJ (z fondu oprav), nikoli z finančních prostředků pouze některých vlastníků bytových jednotek.
Pokud ve Vašem případě SVJ rozhodne o nutnosti provést stavební úpravu v podobě doplnění vrstvy minerální vaty (což můžete SVJ navrhnout), budete povinna umožnit provedení příslušných stavebních prací, a to i ve Vašem bytě (jak vyplývá z § 1183/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/