Kolaudační řízení rekonstrukce bytu SVJ - stačí zástupce SVJ nebo musí přijít všichni členové SVJ?
- Uložil(a): Mgr. Šárka Ocelíková (právník)
- Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD
- Zveřejněno: 21. únor 2017
Právě děláme kolaudaci a v rámci kolaudačního řízení byly na závěrečnou obhlídku pozvání všichni z SVJ individuálně společně s dotčenými orgány (hasiči, hygiena, památkáři). V průběhu schůzky zástupkyně za stavební úřad nenašla nic, co by bylo rozporu s dokumentací ke stavebnímu povolení a dílčí změny, které nemají vliv na kolaudaci zapsala do protokolu.
Nicméně jedna ze sousedek, bydlící v bytě pod námi, si vyžádala, abychom provedli akustické měření, byť se jednalo o rekonstrukci bytu a účel (tj. změnu na nebytový prostor) jsme nedělali. Chci se zeptat:
1) Byl správný postup Stavebního úřadu, když pozval celé SVJ nebo za SVJ jedná pouze jedna osoba?
2) Jaké jsou možné další kroky stavebního úřadu - z naší strany jsou doložena všechna osvědčení a certifikace. Místo požadovaného měření o kročejové neprozvučnosti jsme dodali posudek od autorizovaného stavebního inženýra
3) Do bytu se chceme co nejdříve nastěhovat. Za jakých podmínek je možné byt využívat pokud se kolaudace potáhne delší dobu? Jaké jsou případně sankce?
4) Co je možné dělat proti stavebnímu úřadu, pokud nerozhoduje ve lhůtách daných zákonem? Vyřízení stavebního povolení trvalo 3 měsíce namísto 1 daného zákonem. Hynek
ODPOVĚĎ:
SVJ je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu, nicméně SVJ není vlastníkem domu, tedy stavební úřad pozváním všech členů SVJ nepochybil.
Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Dle § 119 odst. 2. stavebního zákona stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Pokud při závěrečné prohlídce stavební úřad zjistí závady, zakáže užívání stavby. V takovém případě má stavebník právo odstranit tyto závady a znovu požádat o kolaudační souhlas. Stavebník také může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.
Předčasné užívání stavby (ať už domu, bytu apod.) upravuje stavební zákon v § 123. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.
Užívání stavby (bytu, domu) bez kolaudačního souhlasu tam, kde je třeba, je přestupkem a hrozí zde pokuta až 500 000, - Kč.
Nedodržování lhůt ze strany stavebních úřadů je poměrně častým jevem. Stavební úřady jsou povinny postupovat v řízení v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení. Je zde možnost se obrátit na nadřízený správní úřad a žádat, aby zakročil proti nečinnosti tohoto stavebního úřadu. Dále je zde možnost obrátit se na ombudsmana. Nečinnost stavebních úřadů či průtahy v řízeních vedených podle stavebního zákona patří k nejčastěji se vyskytujícím tématům stížností, které jsou v oblasti veřejného stavebního práva veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) adresovány. Pokud by takovou nečinností vznikla škoda, lze se domáhat její náhrady (po státu), jelikož podle názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozhodnutí 2 Cdon 607/97 je vydání správního rozhodnutí po uplynutí lhůt uvedených v § 49 správního řádu nesprávným úředním postupem.