Zvýšení nájemného o 20% jednou za 3 roky - jen nájem nebo i fond oprav?

- Vylučuje přítomnost inflační doložky v nájemní smlouvě (t. j. smluvní ujednání podle § 2248 o každoroční úpravě výše nájemného podle míry úředně stanovené inflace v předcházejícím roce) právo pronajímatele zvýšit jednou za 3 roky nájemné o max. 20% (včetně zvýšení nájemného vyplývajícího z inflační doložky) až do výše nájemného obvyklého v daném místě podle §2249, odst. 1?
- Vztahuje se zvýšení nájemného jednou za 3 roky o max. 20% (podle §2249, odst. 1) na celkové nájemné (= čisté nájemné + fond oprav) nebo jen na čisté nájemné? Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku:
K tomu, aby byl pronajímatel oprávněn navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, musí být dle § 2249/1 občanského zákoníku splněny dvě podmínky (a to současně) :
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být ujednáno zvyšování nájemného,
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být zvyšování nájemného výslovně vyloučeno.

Vzhledem k tomu, že § 2248 občanského zákoníku umožňuje pronajímateli a nájemci sjednat si každoroční zvyšování nájemného (typicky prostřednictvím tzv. inflační doložky), je současné zvyšování nájemného dle § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku vyloučeno. Bude-li totiž mezi pronajímatelem a nájemcem sjednáno zvyšování nájemného dle § 2248 občanského zákoníku, nebude tím splněna jedna z podmínek pro aplikaci § 2249/1 občanského zákoníku.
Shora popsaný vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku je odůvodněn tím, že zákonodárce na mnoha místech občanského zákoníku preferuje dohodu stran před zákonnou regulací. Stejně je tomu i v tomto případě, tj. pokud se pronajímatel s nájemcem dohodnou na zvyšování nájemného (popř. na tom, že nájemné zvyšováno nebude), má taková dohoda přednost před zákonnou možností zvýšit nájemné jednostranně.
Mírně nad rámec výše uvedeného doplňuji, že totéž lze dovodit rovněž z přechodných ustanovení občanského zákoníku, konkrétně z jeho § 3074/2.

2/ Aplikace § 2249/1 občanského zákoníku na „celkové“ nebo „čisté“ nájemné:
Předně zdůrazňuji, že občanský zákoník (ani odborná literatura) pojmy "čisté nájemné" a "celkové nájemné" nezná. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že nájemce bytu je povinen pronajímateli hradit:
- nájemné, tedy cenu za užívání cizího bytu (§ 2246 občanského zákoníku), a
- obvykle také úplatu za plnění spojená s užíváním bytu, zpravidla ve formě zúčtovatelných záloh (§ 2247 občanského zákoníku).

Dle § 2247/1 a 2 občanského zákoníku dále platí, že:
- pronajímatel a nájemce si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se následující odrážka;
- pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby, přičemž se má za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

Příspěvek do tzv. fondu oprav tedy není mezi plněními spojenými s užíváním bytu uveden. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že povinnost hradit příspěvky do tzv. fondu oprav stíhá toliko vlastníka předmětného bytu. Tuto povinnost pak nemůže vlastník bytu (jako pronajímatel) přenášet na nájemce. Dle § 2251/2 občanského zákoníku totiž pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než a/ nájemné a b/ zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel, ať již ve formě vkladu nebo jinak. To že zákonodárce cílil tímto ustanovením rovněž na příspěvky do tzv. fondů oprav, je výslovně uvedeno v důvodové zprávě k občanskému zákoníku, kde je uvedeno:
"Právní pravidlo o pevně ujednaném nájemném nelze obcházet nucením nájemce, aby plnil pronajímateli vedle nájemného a případných záloh na služby ještě jiná plnění, např. příspěvek na stavební úpravy domu, vklad do fondu oprav apod."

Shora uvedené lze uzavřít takto:
- občanský zákoník striktně rozlišuje mezi nájemným a platbami za plnění spojená s užíváním bytu (platby za služby, které zajišťuje pronajímatel), tzn. hovoří-li § 2249/1 občanského zákoníku o nájemném, má se tím na mysli skutečně pouze nájemné (tedy úplata za užívání bytu) ;
- § 2249/1 občanského zákoníku nemůže být aplikován na příspěvek do tzv. fondu oprav, neboť nájemce není povinen tento příspěvek hradit a nemůže k tomu být pronajímatelem nucen.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/