Výměna drátěného plotu za betonovou zídku - podmínky dle §22 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

A navíc už mám na úrovni starého plotu sloupek s rozvaděčem.   Bohužel z §22 nelze udělit výjimku. Jak to můžu legálně vyřešit?   Předem díky,   Karel

ODPOVĚĎ:
K tomu, abyste mohl vybudovat nové oplocení Vašeho pozemku bez jakékoli ingerence stavebního úřadu (tedy bez nutnosti získávat jakékoli přivolení stavebního úřadu), musí být současně splněny tyto podmínky:  

    ► oplocení musí být do výšky 2 m,

    ► oplocení nesmí hraničit s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,

    ► oplocení se musí nacházet v zastavěném území či v zastavitelné ploše

(jak to vyplývá z § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).

Dle znění dotazu (a dle přiložené fotografie) soudím, že druhá podmínka ve Vašem případě splněna není. Tehdy bude zapotřebí, abyste pro vybudování nového oplocení získal od stavebního úřadu územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
Tolik tedy k požadavkům stavebního zákona.

Co se týče stavebním úřadem citovaného § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, platí dle tohoto ustanovení, že:
„Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. “

Dále je na tomto místě vhodné připomenout, jakým způsobem je definován pojem „veřejné prostranství“. Tato definice je obsažena v § 34 zákona o obcích:
“Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. ”

Dle mého soudu je názor stavebního úřadu nesprávný.
V první řadě je nezbytné si připomenout, co je skutečným účelem § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Posláním tohoto ustanovení je stanovit minimální rozměry (zde šíři) konkrétního typu veřejného prostranství. Je však zároveň nutné si uvědomit, že toto ustanovení se může vztahovat pouze na ta veřejná prostranství, která vznikají po datu účinnosti předmětné vyhlášky (tedy po 1. 1. 2007).
Pakliže před nabytím účinnosti vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území existovalo veřejné prostranství, které nevyhovuje požadavkům § 22/2 této vyhlášky, jedná se o historickou danost, na které nemůže znění předmětného ustanovení ničeho změnit.
Ustanovení § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se tak uplatní v případě, kdy má vzniknout (popř. být stavebně či terénně upravováno) veřejné prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu.

Váš stavební záměr však neobnáší zřízení, ani stavební či terénní úpravu veřejného prostranství. Vaším záměrem je toliko nahrazení stávajícího pletivového oplocení za oplocení betonové. Tuto stavební činnost budete samozřejmě provádět výhradně na svém pozemku (tzn. že betonové oplocení nesmí žádnou svou částí zasahovat do veřejného prostranství – ulice). Zamýšlenou stavební činností tak v žádném případě nehodláte zasahovat do veřejného prostranství – současný stav ulice tedy zůstane zachován.
Pakliže současná šířka ulice nevyhovuje § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, jedná se pravděpodobně o odraz historické skutečnosti, tzn. že šířka ulice byla koncipována ještě před účinností předmětné vyhlášky.
Současný stav – kdy šířka ulice nevyhovuje požadavkům dle § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území – nemůže být zhojen způsobem, který stavební úřad naznačil (tzn. že byste byl nucen posunout nově budované betonové oplocení na svůj pozemek tak daleko, aby bylo dosaženo požadované šíře veřejného prostranství).
Formalistický výklad § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (který je stavebním úřadem aplikován) by vedl k absurdnímu výsledku, kdy by byl po celé délce ulice zachován současný (nevyhovující) stav, přičemž pouze v té části ulice, která sousedí s Vaším pozemkem, by se ulice rozšiřovala do rozměrů, které jsou požadovány vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území. Lze s jistotou konstatovat, že takový stav by účelu § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území neodpovídal, tzn. že zákonodárce neměl takové řešení (takovou aplikaci předmětného ustanovení) na mysli.
Stavební úřad se dále mýlí, pokud se domnívá, že ta část Vašeho pozemku, která by se (po vybudování betonového oplocení dle představ stavebního úřadu) ocitla „na ulici“ (tedy neoplocená část Vašeho pozemku), by se automaticky stala veřejným prostranstvím.
V této souvislosti upozorňuji, že každý neoplocený pozemek, sousedící s veřejným prostranstvím, není možné automaticky považovat za veřejné prostranství.
Aby mohl být pozemek považován za veřejné prostranství, musí svým charakterem odpovídat definici veřejného prostranství dle § 34 zákona o obcích. Musí se tak jednat o pozemek, který svým charakterem odpovídá náměstí, ulici, tržišti, chodníku, veřejné zeleni, parku a dalším prostorům přístupným každému bez omezení. Za takový pozemek však nelze považovat část Vaší zahrady, a to ani tehdy, pokud by se tato část Vašeho pozemku ocitla před betonovým oplocením (tedy “na ulici”).
Dále je nutné si uvědomit, že pozemky, tvořící veřejné prostranství, musí být vymezeny v územním plánu obce (jak bylo v minulosti judikováno Ústavním soudem).
Stavební úřad se tedy mýlí, pokud se domnívá, že část Vašeho pozemku, která by se ocitla “na ulici” (tedy před betonovým oplocením) by automaticky “přirostla” k veřejnému prostranství (čímž by bylo vyhověno požadavku § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).

Mírně nad rámec shora uvedeného připomínám, že I pokud by se část Vašeho pozemku stala součástí veřejného prostranství, zůstal byste samozřejmě jejím vlastníkem I nadále. Byl byste nicméně povinen strpět veřejné užívání této části Vašeho pozemku (za což by Vám ze strany obce měla být vyplácena finanční kompenzace).
Formalistický výklad § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (který stavební úřad aplikuje) nemůže vést k nucenému omezení Vašeho vlastnického práva (pokud navíc územní plán obce nepočítá s tím, že by se část Vašeho pozemku měla stát veřejným prostranstvím).
V současné chvíli Vám doporučuji pokusit se přesvědčit stavební úřad o nesprávnosti jeho názoru. V této souvislosti zdůrazněte, že výměnou stávajícího oplocení za oplocení betonové zůstane zachován současný stav a že svou stavební činností nebudete nikterak zasahovat do veřejného prostranství (neboť Váš stavební záměr se týká Vašeho oplocení, nikoli veřejného prostranství).
V této souvislosti můžete navštívit rovněž nadřízený stavební úřad (tedy krajský úřad) a nastalou situaci s ním konzultovat. Pakliže krajský úřad potvrdí nesprávnost názoru stavebního úřadu (a to ideálně písemně), bude se jednat o významný argument pro podporu Vašeho stanoviska.
Další relevantní právní názor Vám v této věci může poskytnout veřejný ochránce práv:
https://www.ochrance.cz/
Právním tahanicím se stavebním úřadem byste se mohl vyhnout postupným uskutečňováním svého stavebního záměru, tzn. pokud byste jednorázově neodstranil stávající pletivové oplocení, nýbrž byste ho rekonstruoval tak, že např. v první fázi zřídíte jeho podezdívku (budoucí základ betonového oplocení), kterou následně zvýšíte, posléze odstraníte pletivo a sloupky a v poslední fázi betonové oplocení dostavíte do Vámi požadované výšky.
V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že územní souhlas (o kterém píši v úvodu své odpovědi) je zapotřebí pouze v případě umisťování nové stavby. Pokud byste však stávající oplocení rekonstruoval (přestavoval), nejednalo by se o umístění nové stavby, nýbrž o stavební úpravy stavby stávající.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 103/1 písm. e) bodu 14. stavebního zákona není pro zřízení oplocení zapotřebí ani stavební povolení, ani souhlas se stavební ohláškou. Dle § 103/2 stavebního zákona pak platí, že stavební povolení nebo souhlas se stavební ohláškou vyžadují změny oplocení pouze tehdy, pokud by jejich provedení mělo za následek překročení uvedených parametrů Vzhledem k tomu, že výsledkem Vámi prováděné rekonstrukce oplocení by bylo nahrazení jednoho oplocení jiným, by nemělo být zapotřebí ani stavební povolení, ani souhlas se stavební ohláškou.
Je samozřejmě pravdou, že nastíněné řešení by se nemuselo stavebnímu úřadu zcela zamlouvat, pokud však budete realizovat přestavbu skutečně postupně (v horizontu několika měsíců či let), bude se jednat o sérii drobnějších stavebních úprav stále téhož oplocení (bude se tedy jednat o stavbu, která stojí stále na svém místě a o jejímž přesouvání tudíž nemůže být řeči).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)