Pronajímatel zlikvidoval věci nájemníka nebytového prostoru po ukončení nájmu - náhrada škody (nevyzval nájemníka k převzetí věcí)
- Uložil(a): Mgr. Kateřina Galatíková (advokát)
- Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD
Moje blízká si pronajala nebytový pro stor sloužící k podnikání, přičemž se dostala do nepříznivé situace a nebyla schopna hradit nájemné. Obdržela výpověď, přesto si po výpovědní době zanechala v prostoru věci osobní povahy, a to značné hodnoty. Pronajímatel bez vyzvání vyměnil klíčovou vložku a věci nechal zlikvidovat.
Neodporuje toto zadržovacímu právu, resp. § 1396 odst. 1 NOZ, přestože má pronajímatel v nájemní smlouvě ustanoveno, že "Nájemce je povinen do 30 kalendářních dnů od data doručení výpovědi uvolnit a zcela vyklidit prostor, předat klíče od předmětu nájmu (...) a souhlasí s tím, že po tomto termínu bude na veškeré věci v předmětu nájmu pohlíženo jako na věci opuštěné a bez hodnoty a pronajímatel je oprávněn nakládat s těmito věcmi dle vlastního uvážení." Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru pronajímatel k takovému jednání oprávnění neměl. Bohužel neznám znění celé nájemní smlouvy, zda šlo o nájem sjednaný na dobu určitou či neurčitou, a zejména zda byly sjednány podmínky ukončení nájmu odchylně od zákonné úpravy týkající se nájmu prostor sloužících k podnikání (§ 2302 a násl. občanského zákoníku). V souladu s § 2314 občanského zákoníku má vypovídaná strana právo do jednoho měsíce od doručení výpovědi vznést písemné námitky (kdy se lze následně obrátit s žalobou o neplatnost výpovědi na soud). Z uvedeného tedy plyne, že nelze požadovat vyklizení prostor dříve, než uplyne lhůta pro vznesení námitek proti výpovědi. Vámi citované ustanovení nájemní smlouvy byt mohlo být teoreticky platné za situace, kdy by nájemní smlouva zkrátila lhůtu pro vznesení námitek, což předpokládám nezkrátila. Dle mého názoru by též soud mohl druhou část citovaného ustanovení (opuštění věcí apod.) považovat za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, kdy by samotnému vyklizení měla předcházet písemná výzva pronajímatele nájemci.
Vzhledem k tomu, že neznám znění nájemní smlouvy, nemohu posoudit oprávněnost výpovědi. Zákon výpovědní důvody upravuje v § 2308 až 2312 obč. zák. , nájemní smlouva je však může upravovat odchylně. Pokud by se tedy Vaše blízká osoba domnívala, že výpověď byla podána neplatně a dosud neuplynula lhůta jednoho měsíce od jejího doručená, měla by proti výpovědi podat písemné námitky, v nichž uvede, z jakého důvodu považuje výpověď za neplatnou (viz výše) a doručí je doporučeně (nejlépe však s dodejkou) pronajímateli. Pakliže pronajímatel nevezme výpověď zpět, lze podat žalobu k soudu. Tu však nelze podat, nevznese-li nájemce námitky včas (§ 2314 odst. 2 obč. zák.). V případě úspěchu by pak bylo jednoduché vymáhat pro pronajímateli náhradu škody za zničené věci.
Pokud jde o Váš dotaz ohledně rozporu s podmínkami zadržovacího práva, pak se dle mého názoru tento institut v daném případě nepoužije, kdy i u nájmu bytu lze v konečné fázi nájemcovy věci prodat, pakliže si nepřevezme věci uskladněné pronajímatelem, a to ani po předchozím upozornění pronajímatele (viz § 2296 obč. zák.).
Štítky: