Majitel sklepní kóje ji dříve udělal zděnou a nyní se dožaduje kompenzace (ostatní sklepy nově plechové, oplechované)
- Uložil(a): Mgr. Kateřina Galatíková (advokát)
- Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD
Rád bych si ujasnil následující: V našem domě jsme dělali rekonstrukci sklepů, na tuto akci jsme si vzali půjčku a příslušně navýšili platbu do FO. Jeden majitel ale odmítl nechat svojí kóji zbourat, protože si před několika lety původní dřevěnou kóji přebudoval na zděnou. Ostatní kóje byly předělány na plechové, plus byla všude provedena nová odvětrávaná podlaha.
Tento majitel nyní požaduje proplacení odpovídající části za neprovedený sklep, protože jemu se sklep nepředělával, nicméně se přece bude také podílet na splátce úvěru. To zní celkem logicky, nejsem si ale jist, že na to má nárok, a nerad bych se vystavil problému s ostatními majiteli, že jsem to nechal proplatit. Sklepy totiž jsou součástí společných prostor, neexistuje žádné formální vymezení, že někdo má nějaký konkrétní nárok či vlastní určitou část, v žádné platbě není uvedena položka sklep ani metráž za sklep. Dle listu vlastnictví každý majitel vlastní svojí bytovou jednotku a dále s tím související spoluvlastnický podíl na společných částech budovy, tedy sklepů, chodeb, sušárny apod. Nejsem si tedy jist, zda má nárok na požadovanou kompenzaci, prosím tedy o právní názor. Děkuji. Vladimír Měska, předseda výboru SVJ.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu neuvádíte, zda dotyčný vlastník provedl přebudování své sklepní kóje svévolně, nebo mu shromáždění udělilo k této akci předem souhlas (kdy je současně vhodné vymínit si, že vlastník nebude v budoucnu požadovat žádné kompenzace za celkovou rekonstrukci společného prostoru a bude se podílet spolu s ostatními vlastníky na splácení úvěru). Pokud tedy kóji přebudoval bez potřebného souhlasu, pak samozřejmě nárok na kompenzaci mít nemůže.
Dle mého názoru však obecně nárok na kompenzaci nemá ani za situace, kdy byla na shromáždění SVJ rekonstrukce včetně navýšení příspěvku do fondu oprav řádně schválena. Obecně se pak tzv. přehlasovaný vlastník může, je-li proto důležitý důvodu (což by v tomto případě spíše nebyl) bránit proti rozhodnutí shromáždění tím, že do 3 měsíců navrhne soudu, aby o záležitosti rozhodl (§ 1209 občanského zákoníku).
Shromáždění může dotčenému vlastníkovi schválit kompenzaci (nikoliv tedy výbor sám), dle mého názoru by však tato kompenzace měla spočívat pouze ve změně prohlášení vlastníka, kdy bude změněno pravidlo pro výpočet výše příspěvku do fondu oprav (po novele lze tato pravidla měnit pouze změnou prohlášení - § 1180 obč. zák.). V žádném případě není možné případnou kompenzaci hradit z „fondu oprav“, neboť ten slouží pouze k účelům vymezeným nařízením vlády č. 366/2013 Sb.
Štítky: