Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

V r. 2007 jsem koupila byt spolu se dvěma garážemi, které jsou v kupní smlouvě vedeny jako podíl na společných částech domu. Chtěla bych prodat byt s jednou garáží a druhou si nechat pro své potřeby. Je nějaký způsob jak zapsat jednu garáž do katastru, aby byla k mé dispozici.

Rozcházíme se s partnerem. Máme děti, 5 a 9 let, (9 leté si partner osvojil a nechal se zapsal do RL před 4mi lety). Bohužel jsem ručitelem u jeho hypotéky. Zažádali jsme o moje vyvázání ze smlouvy, aby úvěr byl pouze na něj. Chtěla bych se zeptat, kdy je bezpečné si změnit trvalé bydliště po potvrzení, že mě ze smlouvy vyškrtli? Budu bydlet u rodičů a nerada bych, aby kvůli mě přišli o dům třeba oni, že já jsem někde stále zapojena a nevím o tom. Bohužel už teď vím, že si partner vyjednává nové půjčky a že poslední splátku hypotéky zaplatil pozdě a jiné platby vůbec, tak bych nerada způsobila potíže rodičům. Dále chci zažádat o svěření dětí do péče. Dohoda není možná, nic mi neschválí, ani nepůjde nikam na úřad jen proto že já řeknu že by měl. Potřebuji tedy soudní řešení? Ospod poradil oblastní charitu kde semnou sepíšou návrh který dám k soudu a soud si po té pozve partnera k podpisu, případně budeme u soudu hledat řešení, je to tak možné? A se soudy asi případně čekat až po úplném vyškrtnutí z úvěru, aby kvůli tomu že se soudím o děti a výživné neodložila podpisy v bance a nezačal dělat větší dluhy, že? Děkuji za odpověď.

S bývalou manželkou máme hypotéku na byt, který jsme pořídili v manželství a teď po rozvodu ho máme na půl. Hypotéku platím Já, protože ona nechce a v bytě nebydlím. Bývalá žena si našla přítele, který se k ní nastěhoval a nepřispívá jí na bydlení ani korunu a vše ohledně bytu platí ona. On nahlášený v bytě není, tudíž neplatí nic, pouze jídlo a nákupy s tím spojené. Teď přišli s tím, že on si chce udělat v bytě trvalý pobyt, a má otázka zní, jestli je potřeba můj souhlas k tomu jako spoluvlastník daného bytu a také, jestli po něm mohu chtít nájemné za užívání mé poloviny bytu, zda nikoliv? Děkuji.

Může rodič (matka) darovat svoji polovinu dědictví SJM po manželovi darovat jen jednomu ze svých 2 dospělých dětí nebo v žádném případě nemůže opominout druhé dítě? Děkuji.

Nedávno jsme kupovali část přilehlého pozemku a při nahlédnutí do katastrální mapy jsme zjistili, že je náš pozemek větší, než ho máme oplocený. Problém je v tom, že ta část pozemku, na kterou jsme teď přišli, obývá již mnoho let soused. Když jsme mu to říkali, tvrdil, že ho užívá už tak dlouho na to, aby mu oficiálně patřil. A tak si plot posunout nechce. A to i když to tak není v mapách na katastru a mezi sebou jsme nikdy žádnou smlouvu nesepsali. Chtěla bych se zeptat, jestli opravdu po nějaké době (popř. jaké) připadá pozemek sousedovi a nebo máme na něj stále nárok a můžu si posunout plot dle katastrální mapy? Pokud by tedy již po uplynutí nějaké doby patřil sousedovi, můžu po něm chtít peníze za pronájem po celou dobu, kterou ji obýval? Nebo po něm můžu chtít peníze, jako že za odkup? Dále bych se chtěla zeptat, jestli si takhle můžeme nárokovat, tak jako náš soused, i část pozemku, kterou už cca 20 let obýváme. Akorát tentokrát ten pozemek patří dle katastrální mapy ne soukromé osobě, ale obci. Předem moc děkuji za odpověď.

Bydlíme v řadovém rodinném domě (dvojdomek). Před cca deseti lety (2015) se sousedem stal nový majitel na základě darovací smlouvy. Jelikož má nový majitel v plánu svojí část RD zbourat, tak se už o něj nestará, nechává ho chátrat, má děravou střechu, zatéká nejen do sklepa, opadává omítka. Jelikož máme se sousedem společnou zeď, obáváme se poškození naší nemovitosti (například, aby nemovitost nenapadla dřevomorka, máme dřevěné krovy, stropy...., dům je postaven v roce 1930). Opakovaně souseda vyzíváme (dopisy, SMS, telefonem), aby zjednal nápravu, doložil nám potvrzení, že není stavba napadena dřevomorkou, zajistil střechu atp. Bohužel bez většího úspěchu. Snad by již měl mít platný povolení na demolici, jenže tu nemůže provést dokud nebude mít nové stavební povolení a to bohužel trvá i z důvodu jeho liknavosti, prostě nikam nespěchá. RD stojí v památkově chráněném území. Už jsme úplně bezradný, nevíme co dělat. Děkuji. 

Kupuji byt, ve kterém bydlí nájemníci a mají platnou nájemní smlouvu s aktuálním vlastníkem bytu. Momentálně čekám až katastr přepíše byt na mě což by mělo nastat někdy v půli měsíce. Katastr ale zástavní právo zapíše zpětně k datu podání což bylo v prosinci 2024. Tzn., že majitelem bytu budu od prosince 2024. Zajímá mě komu připadá nájem za měsíc leden 2025, který je splatný v těchto dnech? Jestli aktuálnímu nájemci nebo mně? Mohu poprosit jak toto řešit? Realitní kancelář se chová arogantně beze snahy jakkoliv pomoct. Děkuji za radu a přeji hezký den.

Naše nemovitost je oplocena plotem, který zbudoval před cca 2014 původní majitel nemovitosti. Část plotu, cca 30m, je na hranici s pozemkem souseda. Ten nyní začal se stavbou domu a zeminu nahrnul na plot, který je v našem vlastnictví a tím plot poškodil. Nicméně soused tvrdí, že hranice je nepatrně vedle směrem do našeho pozemku a část plotu je na jeho pozemku a domnívá se, že je plot jeho a může si s ním dělat co chce. Vytyčovací body hranice pozemku nejsou, tvrdí že mu to tak změřili geodeti. Prozatím jsem situaci zdokumentoval a upozornil ho, že plot vybudoval původní majitel naší nemovitosti. Jak prosím oficiálně, postupovat, a to i v případě, pokud s ním nebude rozumná domluva? Děkuji. František

Ráda bych se zeptala na Váš názor ohledně napojení bytového domu na elektřinu prostřednictvím distribuční sítě, která vede přes pozemek souseda. Na současné elektrické vedení bych se napojit mohla (v nějaké výši příkonu), vede až k mému pozemku, ale dle našich potřeb pro provoz celé budovy je nutné stávající elektrické vedení (příkon) navýšit, tudíž vyměnit stávající kabeláž. Zároveň ze strany ČEZu dojde tímto zásahem k celkové modernizaci sítě. Věc se má tak, že již jsem obdržela vyjádření od ČEZu, že zde vznikla překážka při majetkoprávním projednání (tudíž majitel pozemku, kde vedou sítě, nechce podepsat souhlas a umožnit tak navýšení kapacity a tím pádem naše napojení). Jelikož stávající sítě na pozemku souseda byly zbudovány ještě předtím než se zřizovala věcná břemena do katastru nemovitostí ČR, tak tam toto věcné břemeno není. Ale dle energetického zákona tam "jakoby" je a vlastník je povinen toto strpět. ČEZ majiteli nabídl, že maximálně kompenzuje částku pro zápis věcného břemene do katastru. Rovněž jsem informovaná o postupu vyvlastnění, což ale může trvat mnoho let a to mi způsobí veliké komplikace. 
ČEZ není ochoten jakkoliv navíc řešit a kompenzovat tento zásah dotčenému majiteli pozemku (majitel si nad rámec nárokuje finanční kompenzaci za znehodnocení pozemku a újmu jako takovou). Nicméně s ČEZem jsem podepsala smlouvu o napojení, zaplatila nemalé peníze za připojení (mimo jiné tyto peníze mají pokrýt náklady s tím spojené a ČEZ má povinnost uvést pozemek souseda do původního stavu). To vše ČEZ potvrdil a bude tak jednat. 
Nyní jsem v mrtvém bodu, ČEZ samozřejmě nemá potřebu to nijak více řešit, prostě to dále postoupí stavebnímu úřadu a dále na kraj, pokud dojde k odvolání z jakékoliv strany, což určitě dojde. Majitel se tedy spojil se mnou a nyní požaduje finanční kompenzaci po mně. To je jediná cena, za kterou mi souhlas podepíše. Jinak mi hodlá dělat potíže, jak jen to půjde. A já se ptám, kde jsou má práva a dá se to nějakým způsobem řešit? Jsem teď rukojmí mezi ČEZem a sousedem a oba mě drží "ve své moci". Ze strany souseda jde o jasnou vypočítavost, kde jde v podstatě o úplatek, ze strany ČEZu to není priorita dne a bude to řešit standardně dle zákona a tím pádem lhůty nejsou, potáhne se to roky. Předem moc děkuji za Váš názor. S pozdravem, Alena

Většinoví spoluvlastníci rodinné vily Xxxxxx 123/45, Brno chtějí provést ve dvou bytech výměnu původních špaletových oken za okna plastové, přestože již byla v podkroví a suterénu provedena výměna za okna dřevěná. Dále chtějí provést výměnu oken v suterénních společných prostorách, přestože to není nutné. Je možné požádat soud, aby rozhodl? A může soud provést předběžné opatření, kterým je zakázána výměna oken do rozhodnutí soudu?