Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

1977 bylo vydáno povolení ke generální opravě oplocení. Majitelé sousedních pozemků se potom dohodli, že na společné hranici každý postaví samostatnou polovinu oplocení a bude vlastnit tu polovinu, kterou postavil. Bylo by zajisté nejlepší, kdyby si každý postavil svoji polovinu na svém pozemku.

Jak bych se měla finančně vyrovnat s přítelem. 01/2007 mi rodiče darovali dům, který je psán jen na mě. Na jeho rekonstrukci jsem si vzala úvěr na 300.000 Kč. Ze začátku splácel on a asi po 2 letech jsem ji začala platit taky s tím, že nějakou částku hradil stále i on. Splaceno 2016. Také se ze začátku podílel i na platbách za energie.

Já, moje sestra a naše neteř vlastníme pozemek (les) 17656 metrů čterečných. Já mám 7/30 podíl, sestra 4/30 podíl a neteř 19/30 podíl. Sestra i já chceme pozemek prodat a máme na náš podíl kupce. Neteř prodej odmítá. Rovněž nechce naše podíly odkoupit. Můžeme naše ’menšinové’ podíly prodat bez jejího souhlasu?

Chtěla bych se Vás zeptat, jestli i v současné době lze aplikovat vydržovací právo, když vlastníme nemovitost a k ní přilehlý pozemek cca 60 let a chybou v katastrální mapě teď dochází ke sporu s majitelem sousedního pozemku, který si na ten náš dělá nárok. Po celou tuto dobu pozemek udržujeme a podle mapy i vlastníme - za domem je průjezd zakreslen cca 3 m, který dříve sloužil k průjezdu povozu taženého krávami se senem.

Bydlíme v řadovém rodinném domě s menší zahrádkou. Majitel sousedního domu ho pronajímá nepřizpůsobivým občanům, kteří vyhazují odpad na zahradu, která přímo sousedí s naší (nábytek, elektrozařízení, oblečení, ad.). V tuto chvíli je výška odpadu průměrně 1 metr.

Zdědil jsem pozemky po svém strýci. Kolem roku 1980 "koupili" od mého strýce sousedé část pozemku a užívají je doposud jako zahrady (neexistuje žádná smlouva, dle jediné žijící pamětnice byla uzavřena pouze ústní dohoda o přenechání pozemku za podmínky, že sousedé vybudují plot a budou jej udržovat).

Potřeboval bych poradit s problémem kolem pozemku (1 díl ze tří), který mi byl vnucen dodatečným dědictvím po 30 letech. Mám zájemce o koupi pozemku, ale protože zase máme předkupní právo a já neznám adresu třetího podílníka, respektive na adrese uvedené v usnesení 10/2017  z okr. soudu  (notářství) se nezdržuje, usnesení nebylo možno doručit.

Jaké jsou možnosti vypořádání dědictví rodinného domu RD, když nedosáhnu na celou výši hypotéky. Existují jiné možnosti jak se vyrovnat, aniž by se musel dům okamžitě prodat? Dědické řízení již proběhlo a nyní jsem spolumajitelkou RD.

Koupili jsme dům, ve smlouvě stojí, prodávající je povinen se vystěhovat do dvou měsíců od zahájení u příslušného katastrálního úřadu řízení o návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího do katastru nemovitostí. Termín vystěhování se blíží a bývalý majitel ještě nemá nic koupeného na bydlení a pokud vím, tak nemá ani novou nájemní smlouvu.

Podala jsem si jako vlastník pozemku písemnou žádost na katastrální úřad o prošetření zákresu pozemku a sdělení důvodu posunutí hranic oproti hranicím, které jsou vyznačeny v historické mapě. Na mou písemnou žádost katastrální úřad reagoval pouze telefonickou odpovědí a pozváním k ústnímu jednání.