Před rokem mi zemřel otec. Dědic jsem já (syn) a byla by i moje zesnulá sestra. Její podíl dědí její dcera K. Předmětem dědictví je byt, kde rodiče žili (žijí) 50 let. U dědického řízení jsme své podíly přenechali matce. Matka si k sobě vnučku K. i s přítelem nastěhovala. Byt K. darovala.
Věcné břemeno nebylo zřízeno. Bylo slíbeno, že tam matka dožije. K. měla dluhy. Aby byt nebyl exekuován, převedla ho na svého švagra J. Pak začla K. matku urážet, krást jí peníze, věci atp. Vše platí matka. Švagr J. poslal mé matce papír, aby se do 3 měsíců vystěhovala, že "porušuje dobré mravy", že jí náleží pouze náhradní "přístřeší". Chtějí byt prodat a zbavit se tak dluhů. Můžou matku vystěhovat? Musí to určit soud? Jak má vypadat náhradní byt? Lze požádat o obnovu dědického řízení s tím, že se K. chová zvlášť zavrženíhodným způsobem a že neumožní mé matce dožití v bytě, jak bylo ústně slíbeno? Je nějaký nárok na úspěšnou obnovu řízení? Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ.
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Obnova dědického řízení:
K obnově dědického řízení v tomto případě dojít nemůže. Dědické řízení bylo skončeno usnesením soudu o skončení dědického řízení (resp. jeho právní mocí), jak nakládali jednotliví dědici se zděděným majetkem po tomto řízení je pouze jejich soukromou věcí.
Dědické řízení může být obnoveno pouze v případě, že by se objevil nějaký majetek, který v rámci původního řízení nebyl vypořádán (i v tomto případě by se však nové dědické řízení týkalo pouze tohoto nového majetku, ne již vypořádaného majetku).
2/ Vystěhování Vaší matky z bytu:
Neboť došlo k převodu vlastnických práv k bytu a věcné břemeno dožití nebylo platně zřízeno, je švagr oprávněn požadovat, aby se Vaše matka z bytu odstěhovala (z právního hlediska nesvědčí Vaší matce k bytu žádné oprávnění).
Tím, že Vaše matka v bytě bydlí však rozhodně dobré mravy neporušuje.
Neboť mezi Vaší matkou a švagrem (jako vlastníkem bytu) neexistuje nájemní vztah, nemá Vaše matka v případě vystěhování bytu nárok na přístřeší ani na náhradní ubytování dle § 712 Občanského zákoníku.
Švagr však nemůže Vaší matku v žádném případě vystěhovat z bytu svépomocí (že by vzal její věci a vystěhoval je např. před dům). Pokud se Vaše matka rozhodne švagrovu výzvu neuposlechnout a v bytě zůstat, bude švagr nucen podat na ní k soudu žalobu na vyklizení bytu. V rámci následného soudního řízení by samozřejmě Vaše matka byla oprávněna uvést na svou obranu veškeré relevantní skutečnosti. Je možné, že soud by následně švagrovi přikázal zajistit Vaší matce náhradní ubytování, nelze samozřejmě vyloučit ani situaci, kdy by soud švagrovu žalobu na vyklizení bytu zamítl (jedná se však spíše o spekulaci).
V případě, že by švagr vystěhoval Vaší matku z bytu svépomocí (vyklidil například její věci či vyměnil zámek u dveří), lze Vaší matce doporučit kontaktovat okamžitě Policii ČR a obrátit se zejména bez prodlení (tj. do jednoho až dvou dnů) na místně příslušný obecní úřad. Zde se Vaše matka může dle § 5 Občanského zákoníku domáhat ochrany tzv. pokojného stavu. Obecní úřad v této věci zahájí standardní správní řízení (které musí skončit do 30 dnů), jehož výsledkem může být příkaz k obnově předešlého stavu. Před skončením tohoto řízení může samozřejmě obecní úřad švagrovi zásah do pokojného stavu předběžně zakázat, tj. umožnit Vaší matce pokračovat v bydlení v bytě.
3/ Možnost obrany:
Vaší matce však lze v každém případě doporučit žádat na své vnučce vrácení daru dle § 630 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
Za hrubé porušení dobrých mravů lze považovat buď jednorázové mimořádně intenzivní porušení „standardních mezilidských vztahů“ (např. fyzické napadení) či dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů (např. dlouhodobé krádeže, urážky apod.).
V případě, že dle názoru Vaší matky došlo ze strany její vnučky k hrubému porušení dobrých mravů, může se domáhat vrácení daru. Toto lze učinit jednostranným právním úkonem (ideálně v písemné podobě, jehož jednu podepsanou kopii si Vaše matka ponechá), v němž své vnučce oznámí, že pro hrubé porušení dobrých mravů (které v oznámení podrobně specifikuje) požaduje vrácení daru. Okamžikem doručení této písemnosti vnučce dojde ke zrušení darovací smlouvy.
Jelikož v případě Vaší matky byl dar vnučkou v mezidobí zcizen ve prospěch švagra, nemůže být dar Vaší matce vrácen „fyzicky“. V tomto případě bude tedy vnučka povinna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu (analogicky se zde použijí ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 458 Občanského zákoníku). K tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004.
V souvislosti s vrácením daru je dobré vědět, že právo žádat vrácení daru se promlčuje ve standardní tříleté lhůtě. Tato lhůta počíná běžet od jednorázového mimořádně intenzivního porušení „standardních mezilidských vztahů“ či od okamžiku, kdy dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů nabylo již intenzity hrubého porušení dobrých mravů.
Pokud by vnučka nebyla ochotna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu, bylo by nutné tuto pohledávku vymáhat soudní cestou a to jako bezdůvodné obohacení, tedy ve dvouleté promlčecí lhůtě.
Nasvědčuje-li majetková situace vnučky tomu, že by Vaší matce nebyla schopna peněžní ekvivalent hodnoty bytu vrátit, bylo by možné použít výzvu k vrácení daru rovněž jako určitý nátlakový prostředek, s jehož pomocí by se Vaše matka mohla domáhat převedení (tedy darování) bytu opět na svou osobu.
1/ Obnova dědického řízení:
K obnově dědického řízení v tomto případě dojít nemůže. Dědické řízení bylo skončeno usnesením soudu o skončení dědického řízení (resp. jeho právní mocí), jak nakládali jednotliví dědici se zděděným majetkem po tomto řízení je pouze jejich soukromou věcí.
Dědické řízení může být obnoveno pouze v případě, že by se objevil nějaký majetek, který v rámci původního řízení nebyl vypořádán (i v tomto případě by se však nové dědické řízení týkalo pouze tohoto nového majetku, ne již vypořádaného majetku).
2/ Vystěhování Vaší matky z bytu:
Neboť došlo k převodu vlastnických práv k bytu a věcné břemeno dožití nebylo platně zřízeno, je švagr oprávněn požadovat, aby se Vaše matka z bytu odstěhovala (z právního hlediska nesvědčí Vaší matce k bytu žádné oprávnění).
Tím, že Vaše matka v bytě bydlí však rozhodně dobré mravy neporušuje.
Neboť mezi Vaší matkou a švagrem (jako vlastníkem bytu) neexistuje nájemní vztah, nemá Vaše matka v případě vystěhování bytu nárok na přístřeší ani na náhradní ubytování dle § 712 Občanského zákoníku.
Švagr však nemůže Vaší matku v žádném případě vystěhovat z bytu svépomocí (že by vzal její věci a vystěhoval je např. před dům). Pokud se Vaše matka rozhodne švagrovu výzvu neuposlechnout a v bytě zůstat, bude švagr nucen podat na ní k soudu žalobu na vyklizení bytu. V rámci následného soudního řízení by samozřejmě Vaše matka byla oprávněna uvést na svou obranu veškeré relevantní skutečnosti. Je možné, že soud by následně švagrovi přikázal zajistit Vaší matce náhradní ubytování, nelze samozřejmě vyloučit ani situaci, kdy by soud švagrovu žalobu na vyklizení bytu zamítl (jedná se však spíše o spekulaci).
V případě, že by švagr vystěhoval Vaší matku z bytu svépomocí (vyklidil například její věci či vyměnil zámek u dveří), lze Vaší matce doporučit kontaktovat okamžitě Policii ČR a obrátit se zejména bez prodlení (tj. do jednoho až dvou dnů) na místně příslušný obecní úřad. Zde se Vaše matka může dle § 5 Občanského zákoníku domáhat ochrany tzv. pokojného stavu. Obecní úřad v této věci zahájí standardní správní řízení (které musí skončit do 30 dnů), jehož výsledkem může být příkaz k obnově předešlého stavu. Před skončením tohoto řízení může samozřejmě obecní úřad švagrovi zásah do pokojného stavu předběžně zakázat, tj. umožnit Vaší matce pokračovat v bydlení v bytě.
3/ Možnost obrany:
Vaší matce však lze v každém případě doporučit žádat na své vnučce vrácení daru dle § 630 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
Za hrubé porušení dobrých mravů lze považovat buď jednorázové mimořádně intenzivní porušení „standardních mezilidských vztahů“ (např. fyzické napadení) či dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů (např. dlouhodobé krádeže, urážky apod.).
V případě, že dle názoru Vaší matky došlo ze strany její vnučky k hrubému porušení dobrých mravů, může se domáhat vrácení daru. Toto lze učinit jednostranným právním úkonem (ideálně v písemné podobě, jehož jednu podepsanou kopii si Vaše matka ponechá), v němž své vnučce oznámí, že pro hrubé porušení dobrých mravů (které v oznámení podrobně specifikuje) požaduje vrácení daru. Okamžikem doručení této písemnosti vnučce dojde ke zrušení darovací smlouvy.
Jelikož v případě Vaší matky byl dar vnučkou v mezidobí zcizen ve prospěch švagra, nemůže být dar Vaší matce vrácen „fyzicky“. V tomto případě bude tedy vnučka povinna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu (analogicky se zde použijí ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 458 Občanského zákoníku). K tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004.
V souvislosti s vrácením daru je dobré vědět, že právo žádat vrácení daru se promlčuje ve standardní tříleté lhůtě. Tato lhůta počíná běžet od jednorázového mimořádně intenzivního porušení „standardních mezilidských vztahů“ či od okamžiku, kdy dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů nabylo již intenzity hrubého porušení dobrých mravů.
Pokud by vnučka nebyla ochotna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu, bylo by nutné tuto pohledávku vymáhat soudní cestou a to jako bezdůvodné obohacení, tedy ve dvouleté promlčecí lhůtě.
Nasvědčuje-li majetková situace vnučky tomu, že by Vaší matce nebyla schopna peněžní ekvivalent hodnoty bytu vrátit, bylo by možné použít výzvu k vrácení daru rovněž jako určitý nátlakový prostředek, s jehož pomocí by se Vaše matka mohla domáhat převedení (tedy darování) bytu opět na svou osobu.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment