Jak se bránit proti rozhodnutí ostatních spoluvlastníků - hrozící újma spolumajitele

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že příjezdová cesta je umístěna na samostatném pozemku, který je v ideálním podílovém spoluvlastnictví několika osob (tuto skutečnost, včetně velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků, lze samozřejmě online ověřit náhledem do katastru nemovitostí).

Stručně řečeno je pak požadavek Vašich sousedů poměrně absurdní, právo na úhradu jakéhokoli "poplatku" Vašim sousedům v žádném případě nesvědčí.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že podstatou ideálního podílového spoluvlastnictví je skutečnost, že každý spoluvlastník má právo k celé spoluvlastněné věci, přičemž toto jeho právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 nového občanského zákoníku). Nelze tedy přijmout myšlenku, že byste měla být povinna hradit jakoukoli částku za užívání věci, která je Vašim vlastnictvím (navíc pak ve vztahu ke spoluvlastníkovi, jehož podíl je menší, než podíl Váš).

Nový podílový spoluvlastník pozemku pod příjezdovou komunikací (Vy) je proto oprávněn užívat celý tento pozemek jako vlastník, stejně tak všichni další podíloví spoluvlastníci tohoto pozemku. Při rozhodování o konkrétní podobě takového užívání (resp. i o jiném nakládání s pozemkem dle § 1122/1 nového občanského zákoníku) jsou pak rozhodující velikosti spoluvlastnických podílů.

Co se pak týče nakládání s předmětem podílového spoluvlastnictví, je vhodné vědět, že:
- každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, přičemž při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (§ 1126 nového občanského zákoníku) ;
- z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 1127 nového občanského zákoníku) ;
- o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 nového občanského zákoníku) ;
- k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků, nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (§ 1129/1 nového občanského zákoníku) ;
- přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil (§ 1130 nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze doplňuji, že Vámi popsaná situace by mohla naplňovat znaky přídatného spoluvlastnictví pozemku pod příjezdovou komunikací dle § 1223 a násl. nového občanského zákoníku.

Váš případ je (kromě úpravy dle nového občanského zákoníku účinného od 2014) řešitelný rovněž dle právních předpisů veřejného práva. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětná příjezdová komunikace je účelovou pozemní komunikací ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích pak rovněž účelové pozemní komunikace podléhají režimu tzv. obecného užívání, tzn. že každý smí užívat takovou pozemní komunikaci bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým je určena; uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Pro úplnost pak ještě dodávám, že dle Vašeho popisu nejsou v tomto případě splněny podmínky pro zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací dle § 20 zákona o pozemních komunikacích.

V případě přetrvávajících potíží se sousedy proto můžete kontaktovat také místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad ve smyslu § 40/1 zákona o pozemních komunikacích), který by měl v případě omezování obecného užívání účelové pozemní komunikace ze strany Vašich sousedů zakročit.