Náletové rostliny a dřeviny od souseda z nesekané trávy, zahrady - jak se bránit?

Strom je poškozen bleskem a mám strach že spadne na naši chatu. Po komunikaci a a. s. nám bylo sděleno, že se kácet nic nebude. Nevím, jak vzniklou situaci řešit. Co mi hrozí za postih, pokud ten strom skácíme sami? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Soukromoprávní varianta:
V první řadě je vhodné poukázat na tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to za podmínky, že to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku). Tato povinnost je dále rozvedena v § 2901 občanského zákoníku, dle něhož vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu.

Primárně tedy samozřejmě platí, že hrozí-li reálně pád předmětného stromu (nestačí přirozeně pouze Vaše subjektivní obava z takového pádu), je k jeho pokácení (či k jinému obdobně účinnému zásahu) povinen vlastník tohoto stromu (tzn. vlastník pozemku, z něhož tento strom vyrůstá), neučiní-li tak a v důsledku pádu předmětného stromu vznikne škoda, bude za ní vlastník padlého stromu odpovídat.

Dle § 2903/2 občanského zákoníku dále platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Je-li tedy dle Vašeho názoru možné kvalifikovat riziko pádu předmětného stromu jako vážné ohrožení, můžete se v této věci obrátit rovněž na soud (v druhé části své odpovědi nicméně uvádím jiné způsoby obrany, které se v daných souvislostech jeví jako účinnější a rychlejší).

Bude-li pád stromu hrozit bezprostředně, jste oprávněna zakročit na svou obranu (proti zásahu do Vašeho vlastnického práva) svépomocí, a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;

- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.

Svépomocné pokácení předmětného stromu by pak mohlo být zároveň hodnoceno jako jednání v krajní nouzi, tzn. že škodu (či jinou újmu), kterou byste pokácením předmětného stromu způsobila, byste nebyla povinna nahradit. V tomto případě by však musely být splněny podmínky dle § 2906 občanského zákoníku, tzn. :

- muselo by Vám přímo hrozit nebezpečí újmy,
- za daných okolností nebylo možné odvrátit toto nebezpečí jinak,
- pokácením předmětného stromu by nesměl být způsoben následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek (zde zejména předmětný strom) i bez jednání v nouzi podlehl zkáze.

2/ Veřejnoprávní varianta:
V popsaném případě Vám lze v první řadě doporučit kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody a o hrozícím pádu předmětného stromu (a o riziku vzniku škody) ho informovat.

Dle § 7/2 zákona o ochraně přírody a krajiny je péče o dřeviny (zejména jejich ošetřování a udržování) povinností jejich vlastníků. K pokácení stromů je v zásadě zapotřebí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, který je zároveň oprávněn vlastníkovi stromu jeho pokácení nařídit.

Dle § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny není takové povolení zapotřebí ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení (pokud tedy dojde k pokácení předmětného stromu Vašim svépomocným jednáním, a to v krajní nouzi, bude následně nutné informovat o tom i místně příslušný orgán ochrany přírody).

Na tomto místě pouze doplním, že dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody v první řadě obecní úřad.

Představuje-li pozemek, ze kterého předmětný strom vyrůstá, pozemek určený k plnění funkci lesa (možno ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí, který je přístupný online), je klíčovým § 22/1 zákona o lesích, dle něhož platí, že vlastníci nemovitostí (Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými mimo jiné pádem stromů nebo jejich částí z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tzn. i na pozemcích, které nejsou v jejich vlastnictví). Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde akciová společnost) je povinen provedení opatření strpět.

Jedná-li se proto ve Vašem případě o lesní pozemek, lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů, kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 47/1 písm. a) zákona o lesích).

3/ Hrozící problémy:
Rozhodnete-li se pokácet předmětný strom v případě, pokud nebudou splněny shora uvedené podmínky, bude vlastník pozemku, z něhož předmětný strom vyrůstá, oprávněn podat na Vás k soudu žalobu na náhradu škody. Příslušný státní orgán (orgán ochrany přírody či orgán státní správy lesů) Vám pak může za neoprávněné pokácení stromu uložit pokutu.